Sněmovní vyšetřovací komise podá v souvislosti s někdejší privatizací těžební společnosti OKD trestní oznámení na bývalé ministry za ČSSD Bohuslava Sobotku a Milana Urbana a za ODA Vladimíra Dlouhého a Jiřího Skalického. Policie by se mohla v souvislosti s OKD zajímat také o advokáty Radka Pokorného a Richarda Wagnera, a to kvůli stanovisku zaslanému Evropské komisi kvůli prověřování nedovolené státní podpory. Podle komise se mohli oba právníci dopustit podvodu, když zastupovali Karbon Invest a zároveň zpracovali stanovisko pro ministerstvo financí. Se závěry zkoumání dnes novináře seznámili členové komise v čele s předsedou Lukášem Černohorským (Piráti). Uvedli také, že by chtěli změnit zákon o advokacii a upravit pravidla pro mlčenlivost.
Komise podá také podnět České advokátní komoře pro porušení etického kodexu ze strany advokátů Radka Pokorného, Richarda Wagnera a Tomáše Matějovského Pokorný v minulé vládě působil jako poradce Bohuslava Sobotky.
Při výsleších komise narazila na skutečnost, že advokát odmítl podat jakékoliv vysvětlení,
s odvoláním na zájmy klienta a povinnost mlčenlivosti, aniž by ovšem tohoto klienta identifikoval, aby mohla být tato skutečnost komisí ověřena. „Při otázkách vyšetřovací komise týkajících se přímo činnosti konkrétního advokáta (s podezřením na protiprávní jednání nebo porušení etických pravidel) se advokát odvolal vždy na mlčenlivost vůči klientovi a odmítl vypovídat Konkrétně Radek Pokorný podle komise uvedl: „Nemůžu být vyslýchán, neboť mám uznanou mlčenlivost. Nemůžu sdělit ani jméno klienta, ale komise má k dispozici policejní spis a asi tu informaci je schopna si opatřit. Ode mě to zaznít nemůže a vy to víte.“
Mohlo by vás zajímat
Advokát se podle závěrečného dokumentu zaštiťoval kárnou praxí české advokátní komory. „Dle názoru vyšetřovací komise je tento výklad zákona o advokacii v přímém rozporu s ochranou klienta, jelikož advokát jej odmítá byť jen identifikovat. Tato praxe je zneužívána i k osobní ochraně advokáta při jeho protiprávním jednání, aniž by jednal v zájmu klienta, a brání se tak přezkoumání jím uvedených skutečností. Taková jednání lze považovat za porušení etických pravidel advokátní komory, zejména čl. 17 jejího etického kodexu. Vyšetřovací komise doporučuje Poslanecké sněmovně zvážit úpravu zákona o advokacii ve smyslu povinnosti identifikovat klienta, v jehož zájmu advokát jedná. Pokud jej neidentifikuje, nemůže se odvolávat na povinnost mlčenlivosti vůči klientovi,“ dodává zpráva.
Podle prvního místopředsedy ČAK Tomáše Sokola jde o materiál, který má řadu právních chyb a nedostatků. „Nemohu mluvit za ČAK a ještě jsem pasáž zabývající se možnými změnami úpravy advokátní mlčenlivosti nečetl. Tak jak ale věc podáváte jde o jeden z dalších pokusů likvidovat právo chránící důvěrnost informací, které fyzické a právnické osoby svěřují advokátům. Tedy pokus zvětšit kontrolu nad soukromím občanů a právnických osob a posílit kontrolu státu nad nimi. Samozřejmě ve jménu dobra jako vždy, když se likvidují občanská práva. Navíc právně dost nesmyslným způsobem,ů reagoval Sokol na dotazy České justice k návrhu poslanců.
Trestnímu oznámení budou čelit také podnikatelé Zdeněk Bakala a Viktor Koláček, kteří byli s OKD spojeni, i další lidé. Souvisí s privatizací menšinového státního podílu v OKD v roce 2004 skupině Karbon Invest podnikatelů Viktora Koláčka a Petra Otavy za 4,1 miliardy korun. Pozdější premiér Sobotka byl v té době ministrem financí a Urban ministrem průmyslu a obchodu. „Zájmem státu bylo vyjednat cenu, která byla co nejvýhodnější pro stát, což se v tomto případě nestalo,“ uvedl Černohorský.
Koláček a už zesnulý Otava prodali OKD skupině RPG Industries vedené finančníkem Bakalou. Koláčka a Bakalu komise podezírá podle Černohorského z podvodu. Koláček a Otava totiž podle něho prodali Karbon Invest ještě v době, kdy vyjednávali se státem o prodeji minoritního podílu. „Exkluzivní jednání (s firmou Karbon Invest o prodeji menšinového státního podílu) bylo vedeno jen na základě toho, že stát a vláda žily v domnění, že to prodávají osobám, které jsou spojeny s regionem, nikoli finančnímu žralokovi,“ podotkl Černohorský.
Oznámení na nynějšího prezidenta Hospodářské komory Dlouhého a Skalického se týká 90. let, kdy stát ztratil v černouhelné společnosti většinový podíl. Čelit mu bude také například tehdejší předseda bývalého Fondu národního majetku Roman Češka a další lidé pro podezření z porušování povinností při správně cizího majetku. „Vyšetřovací komise se domnívá, že uvedením nepravdivých informací mohlo dojít ze strany některých osob, včetně advokátů, ke spáchání trestného činu podvodu či poškozování cizích práv,“ stojí v dokumentu komise.
Dlouhý navíc podle Černohorského pochybil, když vložení bytového fondu do společnosti OKD nemělo oporu v tehdejších zákonech. Pokud je tento právní názor správný, bytový fond je podle komise stále v majetku státu. „Existuje právní možnost, že bývalé byty OKD mají v katastru jiného vlastníka, než možná mají dle práva skutečně,“ řekl člen komise, nezařazený poslanec Lubomír Volný. Státní úřady komise už v této věci oslovila, zatím podle něho bez odezvy.
Členové komise zkoumali vedle snížení základního jmění černouhelné společnosti ve druhé polovině 90. let a prodeje minoritního státního podílu OKD také plnění závazků nabyvatelem akcií ze smlouvy z roku 2004 a příčiny úpadku OKD v roce 2016. Akcie nástupnické společnosti tehdy převzala státem vlastněná firma Prisko. Za nové majitele bytového fondu vystupovala mezinárodní společnost Round Hill Capital, která sídlí v Londýně. „Našim daňovým poplatníkům byly ukradeny desítky miliard korun, horníkům, mým kolegům, ukradeno 44.000 bytů,“ komentoval historii OKD člen komise za ANO Josef Hájek.
Společnost OKD byla podle člena komise Václava Klause (Trikolóra) zdravá, ze společnosti ale odešlo „naprosto bezskrupulózně“ zhruba 63 miliard korun a byla vržena do insolvence. Ručila navíc za úvěry firmy NWR, která ji tehdy vlastnila. Rovněž působením orgánů obou společností by se měla z podnětu komise zabývat policie.
Do devítičlenné komise delegovaly po jednom zástupci všechny poslanecké kluby. Člen za ČSSD Lubomír Zaorálek skončil, když se stal ministrem kultury. Závěrečnou zprávu podepsalo všech osm členů komise.
(čtk, epa)
