Filipu Hodboďovi, který je spolu s advokátem Martinem Grubnerem a dalšími osobami obžalován z údajného krácení daně, měla policie slíbit, že bude v případu figurovat jako „spolupracující svědek“. Výměnou měla požadovat, aby vypovídal nepravdu o Grubnerově zapojení do celého případu. Policie jej proto vybavila i nahrávacím zařízením. Hodboď to sdělil při své výpovědi v hlavním líčení, které probíhá před Městským soudem v Praze (MS). Hodboďovu výpověď podporují i dokumenty, které má Česká justice k dispozici.
Hodboď ve své výpovědi u hlavního líčení na otázku Grubnerova obhájce Tomáše Sokola, o čem byla dohoda s policií, odpověděl, že měl monitorovat schůzky s dalšími osobami. A že s ohledem na to měl být v trestním řízení veden jako spolupracující svědek, za což mu policie slíbila, že jeho obvinění bude jenom formální. „Vysvětlovala mi to paní kpt. Čumbová s panem kpt. Seidlem s tím, že bych prostě potom neměl být obviněn, nebo obvinění by mělo být staženo,“ řekl doslova na adresu policistů, kteří případ vyšetřovali. Podobně se vyjádřil i k otázce obhájce Josefa Monsporta, který zastupuje dalšího z obžalovaných. „Všecko bylo dojednáno s policií ČR. Byla uzavřena dohoda o tom, že budu spolupracujícím svědkem,“ uvedl před soudem Hodboď. Za tím účelem mu měly být policií předány instrukce a otázky, podle kterých měl odpovídat při jednání na finančním úřadu, a na schůzkách s dalšími osobami. Policie ho také vybavila nahrávacím zařízením, konkrétně kamerou a mikrofonem s tím, že „spolu s policií postupovali jako jeden tým.“
Měl vypovídat nepravdu
Další otázky obhájce Sokola, směřujícího k objasnění spolupráce Hodbodě s policií, však předsedkyně senátu zamítla. Přitom objasnění této „spolupráce“ je pro obhajobu důležité, protože právě od Hodboďova tvrzení, že Grubner jednal za firmu MG Investement, která se měla podílet na daňových únicích, se odvíjelo jeho trestní stíhání. Tvrzení o Grubnerově zapojení změnil Hodboď u hlavního líčení až teprve po předestření příslušné plné moci, kdy připustil, že dal Grubnerovi plnou moc pouze k převodu zmíněné firmy na obchodním rejstříku a živnostenském úřadě. Na otázku Sokola v další části výslechu Hodboď odpověděl, že s ním policie probírala, jak bude vypovídat na finančním úřadu i v trestním řízení. Na stejnou otázku soudkyně opakovaně odpověděl, že dostal instrukce ohledně své výpovědi, že „policie věděla, že bude vypovídat nepravdu“, a že dopředu také poslala otázky příslušné pracovnici finančního úřadu. „Takže v součinnosti s Policií ČR paní daňová poradkyně přinesla otázky nebo odpovědi otázek, na co se budou ptát. Ta schůzka byla monitorovaná, byla zaznamenána, takže jsem byl na tu schůzku připraven a na finančním úřadu se vlastně vysvětlovalo vlastně v součinnosti tak aby, jakoby MG Investment bylo dobrý. Takže to bylo po schválení vlastně ze strany policie ČR,“ uvedl u soudu Hodboď. Na otázku dalšího z obhájců ohledně spolupráce s policií Hodboď uvedl, že spolupracuje na několika dalších věcech, ale že vědomě určitě není zapsán na seznamu informátorů.
Podezřelý jako informátor
Institut spolupracujícího svědka ovšem v trestním řádu neexistuje, v ustanovení paragrafu 174 trestního řádu je pouze institut spolupracujícího obviněného, uvádí v analýze k Hodboďově výpovědi docent Pavel Vantuch z Právnické fakulty MU, kterou pro Grubnera zapracoval. „Tyto podmínky nebyly splněny, především se obžalovaný Hodboď nedoznal k trestné činnosti, pro niž byl stíhán. Podstatné je, že státní zástupkyně v obžalobě neoznačila Hodbodě za spolupracujícího obviněného, což by bylo možné jen v případě, pokud by splnil podmínky uvedení v par. 174 TŘ, zejména oznámení učiněnému státní zástupkyni ohledně svého doznání. Státní zástupkyně však Hodbodě nevyslechla, a proto jej ani nepoučila o podstatě označení za spolupracujícího obviněného. Proto nezískal status spolupracujícího obviněného,“ uvádí Vantuch.
Čtěte také: Co se skrývá za „kauzou Grubner“?
Jak dále v analýze uvádí, z toho, co uvedl Hodboď před soudem, plyne, že policejní orgány upřednostnily možnost stíhání Grubnera před splněním podmínek statutu spolupracujícího obviněného. „Otázkou je, proč kpt. Čumbová a kpt. Seidl chtěli od Hodbodě získat nepravdivou výpověď, která pak umožnila stíhání JUDr. Grubnera jako obviněného.“
Žádost o instrukce
O tom, že mezi Hodboděm a policií existovala skutečně spolupráce, a že nejde pouze o jeho výpověď, svědčí i řada dokumentů, které má Česká justice k dispozici. Především přepisy video a audio nahrávek, které policie pořídila, když jej vybavila nahrávacím zařízením. První společná akce se uskutečnila dne 26. dubna 2013, a zachycuje rozhovor mezi Hodboděm a účetní, která mu radila s postupem na finančním úřadě.
Z přepisu vyplývá, že se oba dohadují na tom, co má Hodboď vypovídat na finančním úřadu včetně toho, že Hodboď již dopředu věděl, na co se tam budou ptát, a která konkrétní pracovnice FÚ jej bude vyslýchat. Druhý záznam je hned z 30. dubna, a opět se týká Hodbodě, účetní a ještě jednoho spoluobviněného, a opět se tam všichni tři domlouvají, jak má Hodboď ve vztahu ke Grubnerovi vypovídat. „Tak další věc je ta, že mi byl zhruba naznačen obsah otázek, na který se mi budou ptát,“ říká Hodboď v nahrávce. Třetí z nahrávek, v níž figuruje další spoluobviněný, se uskutečnila 26. února 2014. Tedy měsíc před tím, než byl Hodboď obviněn, a kdy už muselo být policii z předchozích nahrávek zřejmé, že se snaží zastřít vlastní trestnou činnost.
O snaze koordinovat svůj postup s policií, a vypovídat tak, aby usvědčil z nezákonného jednání Grubnera, svědčí i email z 5. května 2013, který Hodboď zaslal vyšetřovatelce Čumbové na oficiální policejní adresu. „Je tu ještě jeden zásadní problém k vysvětlení. Konkrétně bod 10.11.12. Platební kartu měl pan Grubner, přístupové kódy k internetovému bankovnictví rovněž. Je tedy otázka, kde a kdy se vybíraly peníze, aby to případně souhlasilo s mými cestami. Není možné, abych byl v jednu chvíli jinde než platební karta, zde je to opět nedomyšleno. Žádám proto podrobnější instrukce,“ píše v mailu, který má redakce rovněž k dispozici.
„Vyjdu-li pracovně z toho, že pan Hodboď vypovídal pravdu, což ale jako obžalovaný nemusel, je jeho spolupráce s policií a zejména to, že byl policií úkolován, obecně dost problematická,“ konstatuje Grubnerův obhájce Tomáš Sokol. Jak dále uvádí, trestní řád nijak výslovně neupravuje míru kooperace obviněného z policií, ale samozřejmě tím nesmí být mařeno objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, anebo zasahováno do práva na spravedlivý proces.
Jinou věcí je použitelnost případných důkazů z této spolupráce vzešlých. „A úplně jinou věcí je pak to, že měl být pan Hodboď úkolován, aby v daňovém řízení vypovídal nepravdu. To ale nesouvisí s trestním řádem. Jisté je, že popsaná forma spolupráce nevrhá dobré světlo na způsob, jak bylo vedeno vyšetřování, což se může promítnout do hodnocení důkazů, které policie ve věci shromáždila, a které jsou obžalovanými zpochybňovány. Výpověď spoluobviněného je nepochybně použitelná jako důkaz. Jak jsem ale již uvedl, je třeba zvažovat její věrohodnost,“ vysvětluje Sokol.
O reakci na Hodboďovu výpověď, v níž uvedl, že mu policie nabízela status „spolupracujícího svědka“, a že jej instruovala, aby vypovídal nepravdu o Grubnerovi, požádala Česká justice rovněž vedení pražské policie. „V dané věci aktuálně probíhá řízení před soudem. Z tohoto důvodu se k této věci nebudeme vyjadřovat,“ sdělila tisková mluvčí KŘP hl. m. Prahy Eva Kropáčová.
Dušan Šrámek
