Česká republika se připravuje na situaci, kdy by na území zamířila vlna přistěhovalců nadměrného rozsahu a zavádí zcela nový institut řízení v případě zvláštní situace. Institut by byl aktivován vždy pouze nařízením vlády a doplněn o další nástroje jako je například znovuzavedení kontrol na hranicích nebo o krizový plán k migrační vlně velkého rozsahu. Týkal by se jak nelegálně příchozích cizinců, tak i těch, kteří by směřovali do jiných zemí.Vyplývá to z navrhované novely azylového zákona.
Jak Česká justice zjistila, nově zaváděný institut je reakcí na přistěhovaleckou vlnu z Afriky a Asie v roce 2015. V různých podobách se o něm vede diskuse i v ostatních zemích Evropské unie, které čelí tlaku přistěhovalců ze třetích zemí, z nichž pouze část jsou lidé splňující podmínky Ženevské úmluvy pro přiznání azylu.
Reakce na přiliv nelegálních migrantů
Zavedení tohoto nového institutu je rovněž splněním jednoho z úkolů Auditu národní bezpečnosti z roku 2016. „Audit národní bezpečnosti definoval nutnost zavést dostatečně efektivní řízení o mezinárodní ochraně, a to včetně navazujícího soudního přezkumu, které by umožňovalo jasně oddělit ty, jež na ochranu nárok nemají, a to ve specifických situacích migrační vlny. Tento institut by byl aktivován nařízením vlády, a to právě v případech, kdy by bylo nutné reagovat na zvýšený příliv nelegální migrace. Půjde o další nástroj, který bude připraven pro řešení případné krizové situace spočívající ve zvýšeném počtu nelegálně příchozích nebo tranzitujících cizinců a doplnění dalších stávajících krizových institutů jako jsou jednotná registrační místa, znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích nebo typový plán Migrační vlna velkého rozsahu,“ uvádí se v důvodové zprávě k novele, o které již Česká justice informovala.
Podle důvodové zprávy v současně platné právní úpravě chybí takováto adekvátní reakce na možnou budoucí krizovou situaci, kdy by „Česká republika mohla být vystavena extrémnímu tlaku přijetí většího počtu cizinců ze třetích zemí, přičemž někteří z nich by v České republice požádali o udělení mezinárodní ochrany“.
Aktivace tohoto řízení v případě zvláštní situace by bezesporu měla dopady na státní rozpočet, popřípadě na ostatní veřejné rozpočty, které však v současné době nelze určit, protože tyto nároky budou odvislé od počtu osob, kterých by se řízení v případě zvláštní situace dotklo, uvádí se také v důvodové zprávě.
Nárokované finanční prostředky by byly mimo jiné použity na bezplatné právní poradenství, tlumočení a zvýšené personální nároky v prvostupňovém i v eventuálním následném řízení s žadateli o azyl. Vzhledem ke zvláštní situaci institut řízení zjednodušuje a zrychluje při zachování mezinárodních závazků České republiky vůči žadatelům o azyl.
Zrychlené řízení v migrační vlně velkého rozsahu
Konkrétně k novému ustanovení §75 a 75a uvádí důvodová zpráva toto: „V tomto případě by byly aktivovány krizové mechanismy, které jsou na tuto hypotetickou situaci připraveny. Konkrétně by šlo například o situace, kdy by vláda České republika rozhodla kvůli migračnímu tlaku o znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích a v této souvislosti by nejspíše rovněž rozhodla o aktivování tohoto ustanovení. Případně by byly vládou aktivovány další připravené krizové plány (jako např. Typový plán – Migrační vlna velkého rozsahu nebo jednotná registrační místa).
Nový institut v novele azylového zákona vypadá takto:
Řízení v případě zvláštní situace
- 75
(1) V případě příchodu většího počtu cizinců neoprávněně pobývajících na území může vláda nařízením stanovit, že řízení o žádostech o udělení mezinárodní ochrany podaných v době a místě stanoveném nařízením vlády a na ně navazující řízení o žalobách proti rozhodnutí ministerstva se vedou za podmínek uvedených v odstavcích 2 až 7 a v § 75a (dále jen „řízení v případě zvláštní situace“). V tomto nařízení může vláda dále stanovit osobní rozsah vydávaného nařízení vlády.
(2) V době, kdy se na základě nařízení vlády podle odstavce 1 vede řízení v případě zvláštní situace, je cizinec, na kterého se nařízení vlády vztahuje, oprávněn podat žádost o udělení mezinárodní ochrany policii. Policie bez zbytečného odkladu dopraví žadatele o udělení mezinárodní ochrany do přijímacího střediska určeného ministerstvem a zároveň předá ministerstvu žádost o udělení mezinárodní ochrany; § 4 odst. 3 se použije obdobně.
(3) Poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany je spojeno s provedením pohovoru. Výzva k dostavení se k poskytnutí údajů k žádosti o udělení mezinárodní ochrany je spojena s předvoláním k pohovoru o žádosti o udělení mezinárodní ochrany. O výzvě a předvolání se žadatel o udělení mezinárodní ochrany vhodným způsobem vyrozumí. Lhůty v § 10 odst. 1 a § 23 odst. 4 se neuplatní. Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je oprávněn předkládat další prohlášení a písemnosti k doložení žádosti pouze do skončení pohovoru. Seznámení s podklady pro vydání rozhodnutí se neprovádí.
(4) Písemné poučení podle § 10 odst. 1 se žadateli předá nejpozději při poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Ministerstvo umožní žadateli se před zahájením tohoto správního úkonu s poučením seznámit; nelze-li poučení žadateli předat, poučí ministerstvo žadatele před zahájením tohoto správního úkonu jiným způsobem.
(5) V případě, že je žadatel o udělení mezinárodní ochrany zastoupen, doručují se písemnosti pouze žadateli. Nepřítomnost zmocněnce není důvodem pro neprovedení správního úkonu. Ustanovení § 10 odst. 5, § 24a odst. 1 a 3 a § 57 se nepoužijí.
(6) Ministerstvo doručí do 10 dnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany žadateli rozhodnutí o zamítnutí žádosti jako zjevně nedůvodné nebo o zastavení řízení, nelze-li postupovat jinak. Ve výroku rozhodnutí ministerstvo uvede, že jde o rozhodnutí v řízení v případě zvláštní situace.
(7) Rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany podle odstavce 6 se doručí v místě a čase určeném ministerstvem; ministerstvo žadatele o udělení mezinárodní ochrany vhodným způsobem o místě a času doručení rozhodnutí vyrozumí.
- 75a
(1) Žalobu proti rozhodnutí podle § 75 odst. 6 lze podat ve lhůtě do 7 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Podání žaloby má odkladný účinek. Žaloba se podává pouze prostřednictvím ministerstva u příslušného soudu. Ministerstvo do 4 dní předá žalobu spolu se správním spisem příslušnému krajskému soudu, a připojí současně vyjádření k žalobě. Soud nařídí k projednání věci jednání, navrhne-li to účastník řízení v žalobě, nebo je-li to nezbytné; o tom musí být žadatel o udělení mezinárodní ochrany v rozhodnutí ministerstva poučen. Soud o žalobě rozhodne do 10 dnů ode dne doručení správního spisu a vyrozumí ministerstvo bezprostředně po vyhlášení rozsudku.
(2) Nepodal-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany, na kterého se vztahuje nařízení vlády podle § 75 odst. 1, žalobu proti rozhodnutí podle § 75 odst. 6 nebo nezrušil-li soud toto rozhodnutí, hledí se na cizince jako na cizince neoprávněně pobývajícího na území a policie postupuje podle Hlavy XI zákona o pobytu cizinců na území České republiky.
(3) Kasační stížnost není přípustná.
(4) V řízení v případě zvláštní situace postupuje ministerstvo podle § 46 a 46a. Ustanovení § 46a odst. 3 se neuplatní.
(5) Žadateli o udělení mezinárodní ochrany se poskytne po dobu řízení v případě zvláštní situace zdravotní péče v rozsahu § 176a zákona o pobytu cizinců na území České republiky.
(6) V řízení v případě zvláštní situace ministerstvo zajistí včasný přístup k bezplatnému právnímu poradenství.
(7) Řízení v případě zvláštní situace nelze použít, jde-li o nezletilého bez doprovodu, o jehož věku nejsou důvodné pochybnosti.
(8) Řízení v případě zvláštní situace o žádostech o udělení mezinárodní ochrany podaných v době účinnosti nařízení vlády podle § 75 odst. 1 ministerstvo a krajské soudy dokončí jako řízení v případě zvláštní situace.
Sloučené a zjednodušené správní úkony
Jak dále uvádí důvodová zpráva, vláda nařízením také stanovila i „časový, osobní a místní rozsah použití řízení v případě zvláštní situace“. „Šlo by o zjednodušené řízení ve věci mezinárodní ochrany, kde by byly prováděny podobné úkony jako v řízení klasickém. V tomto zrychleném řízení by bylo možné rozhodnout pouze o zamítnutí žádosti jako zjevně nedůvodné anebo o zastavení řízení. Přičemž je třeba připomenout, že i pokud se rozhodne o nepřípustnosti žádosti o udělení mezinárodní ochrany, i takové řízení se zastavuje v souladu s ustanovením § 25 zákona o azylu. Po vzoru jiných ustanovení zákona o azylu se doplňuje rovněž oprávnění Policie ČR k omezení svobody pohybu při dopravě a upravuje se, že náklady související s tímto úkonem hradí ministerstvo, podobně jako například v případě předání do jiného členského státu Evropské unie podle tzv. dublinského nařízení,“ uvádí se doslova v důvodové zprávě.
„S ohledem na specifičnost situace, kdy osoby, na které bude aplikováno řízení v případě zvláštní situace, budou umístěny na jednom místě, navrhuje se sloučení a zjednodušení správních úkonů, kterými je žadatel o mezinárodní ochranu zván na poskytnutí údajů k podané žádosti o mezinárodní ochranu a na pohovor k žádosti současně. O této sloučené výzvě se žadatel vyrozumí podle konkrétních možností v konkrétním místě a čase. Taková výzva tedy bude například vyvěšena na nástěnce v přijímacím středisku nebo bude žadatel ústně informován pracovníkem ministerstva, které vede správní řízení o žádosti o mezinárodní ochraně,“ vysvětluje ministerstvo vnitra v důvodové zprávě nově zaváděný institut.
Neodkladná zdravotní péče dle práva EU
Podle důvodové zprávy „řízení v případě zvláštní situace samozřejmě počítá se soudním přezkumem rozhodnutí prvostupňového správního orgánu“. „Rovněž toto nové ustanovení explicitně počítá se zajištěním bezplatné právní pomoci, aby žadatel měl možnost adekvátně využít veškerých svých práv v rámci řízení o opravném prostředku. Vzhledem k tomu, že se počítá s velmi krátkým řízením o mezinárodní ochraně v těchto situacích, rovněž se počítá s poskytováním pouze nutné a neodkladné zdravotní péče v těchto výjimečných případech. Nutná a neodkladná zdravotní péče je standardem, který předpokládá unijní právo pro žadatele o udělení mezinárodní ochrany,“ popisuje fungování nového institutu důvodová zpráva.
Irena Válová
