Ministerstvo spravedlnosti zásadním způsobem změnilo svůj pohled na to, jak má vypadat kárné řízení se soudci, státními zástupci a exekutory. Předsedům soudů totiž nedávno rozeslalo k připomínkám nový návrh, který nahrazuje novelu, která byla připravena za ministra Jana Kněžínka a již prošla připomínkovým řízením. Česká justice má nový návrh k dispozici.
Nejnovější úprava počítá s dvouinstančním kárným řízením, avšak oproti původnímu návrhu mají být první instancí kárné senáty vrchních soudů v Praze a v Olomouci. Odvolání pak mají projednávat kárné senáty Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu (NS a NSS). Návrh také reaguje na problém při sjednocování kárné judikatury, což je agenda, o níž nedávno odmítl rozhodovat rozšířený senát NSS. Nově se pro tyto účely ustanovuje speciální rozšířený senát, složený paritně ze šesti soudců obou nejvyšších soudů. Jeho předsedou má být vždy po půl roce střídavě soudce NS a NSS.
Kárné senáty vrchních soudů pak budou projednávat kárné žaloby na soudce, státní zástupce a exekutory, spadající do obvodu těchto soudů, křížově pak kárné žaloby na soudce a státní zástupce soudů a státního zastupitelství téhož stupně. Kárné senáty Vrchního soudu v Olomouci pak i kárné žaloby na soudce NS a NSS a státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ).
O odvoláních pak budou rozhodovat kárné senáty NS v případě, že bude jednat o kárná řízení soudců, rozhodujících ve správním soudnictví, státních zástupců a exekutorů. NSS pak bude rozhodovat o odvoláních v kárném řízení soudců obecných soudů.
Mohlo by vás zajímat
Senáty prvoinstančních kárných senátů vrchních soudů mají být složeny ze tří profesionálních soudců a tří přísedících z řad státních zástupců, advokátů a osob vykonávajících jiná právnická povolání. Předsedou těchto senátů má být soudce vrchního soudu, jeho zástupcem pak soudce krajského soudu a další soudce okresního soudu, oba pak z obvodu tohoto vrchního soudu.
Senáty odvolacích senátů obou nejvyšších soudů mají být tříčlenné, složené ze soudců těchto soudů. Po pětiletém funkčním období bude moci člena kárného senátu navrhnout opět až po uplynutí pěti let, což je podle informací České justice terčem kritiky některých předsedů soudů, kteří argumentují zbytečným plýtváním specifickými zkušenostmi člena kárného senátu.
Další změnou je modifikace objektivní lhůty pro podání kárné žaloby (dosud tříletá), která se přerušuje v případě trestního řízení, a prodloužení subjektivní lhůty z dnešního půl roku na rok. Tuto novinku podle informací České justice podpořilo také poslední kolegium předsedů krajských soudů.
Návrh zachovává základní prvky původního Kněžínkova návrhu v tom, že upřednostňuje dohodu o kárném provinění a opatření, včetně regresivní náhrady podle zákona o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, která má být podmínkou každého úspěšného návrhu. Regresivní úhrada je podmínkou i podmíněného zastavení kárného řízení, kdy se počítá s až tříletou lhůtou. Ovšem i v případě, že se ministerstvo v kárném řízení nedomáhá regresivní úhrady, návrh počítá s tím, že tím není dotčeno pozdější právo státu takovou úhradu požadovat. I to je, podle informací České justice, terčem kritiky některých předsedů soudů.
Petr Dimun
