Nález, jímž Ústavní soud zrušil zdanění církevních restitucí, není zdaleka prvním, v němž konstatoval porušení principů demokratického právního státu. Ústavní soudci kvůli porušení prvního ústavního článku v minulosti vyhověli už víc než třem stovkám navrhovatelů. Přesnému zjištění počtu vyhovujících nálezů brání nedostatečná indexace těch starších, pocházejících ještě z doby před zprovozněním databáze NALUS.
Odborníci minulý týden vyzdvihovali, že zákon uvalující od počátku příštího roku na církevní restituce devatenáctiprocentní daň z příjmů musel být velmi protiústavní, když ho plénum ústavních soudců zrušilo pro porušení úvodního ústavního článku. Česká republika je podle něj svrchovaným, jednotným a demokratickým právním státem založeným na úctě k právům a svobodám člověka a občana.
Nálezů, jimiž ústavní soudci navrhovatelům vyhověli v řízeních o individuálních ústavních stížnostech i v rámci přezkumu právních norem bez vztahu ke konkrétním právním případům, a napadaná rozhodnutí nebo zákony zrušili pro porušení Čl. 1 odst. 1 Ústavy, je však mnohem víc.
Česká justice se pokusila počet těchto nálezů zjistit. Vyhledávání v databázi NALUS omezila na vyhovující nálezy vydané Ústavním soudem v obou typech výše uvedených řízení. Porušení Čl. 1 odst. 1 Ústavy vyhledávala ve výrocích nálezů i v argumentaci ústavních soudců. Výsledkem bylo tři sta třicet nálezů. Nejstarší pocházel z roku 2001, tedy z první dekády Ústavního soudu. Řešil otázku dopadu změny stavebních předpisů na posouzení restitučního nároku.
Přesné zjištění počtu těchto nálezů je velmi obtížné. V zásadě k němu vede jen cesta pročíst naprosto všechny nálezy Ústavního soudu. Příčinou může být nedostatečné oindexování mnoha set nálezů z doby před rokem 2007, v němž došlo ke zprovoznění databáze NALUS.
To potvrzuje i šéfanalytik Ústavního soudu Ľubomír Majerčík: „Vyhledávání podle předmětu řízení je jistě jednou z metod, kterou je dobré využít, nicméně nemusí být stoprocentně spolehlivá. Stovky nálezů z devadesátých let se doindexovávaly dodatečně, bez dostatečného časového prostoru, který se indexaci rozhodnutí věnuje dnes,“ uvedl.
Všechna porušení úvodního ústavního článku nemusí být v databázi NALUS vyhledatelná i proto, že nemusela být zmíněna ve výroku nálezu, ale ani výslovně v jeho odůvodnění. Mohla z něj však vyplývat. Formulace nálezového výroku a textu jeho odůvodnění je v konečné fázi vždy dílem konkrétního soudce zpravodaje, není-li přehlasován zbývajícími soudci a neujme-li se sepsání nálezu jiný soudce.
Je-li Česká republika podle svého úvodního ústavního článku demokratickým právním státem, znamená každé porušení práva vždy i porušení principů demokratického právního státu? Odpovědět na tuto otázku kladně by na konec znamenalo zahrnout do množiny hledaných vyhovujících nálezů úplně všechny.
„Takhle ale podle mne Ústavní soud s Čl. 1 odst. 1 Ústavy nepracuje. Ta linka není tak jednoduchá, že je-li Česká republika demokratický právní stát, musí být každé porušení zákona, natož toho ústavního, vždy porušením demokratického právního státu. Ústavní soud po vzoru Rakouska, Německa nebo Francie chrání teprve až určité principy demokratického právního státu. Teprve až jsou-li tyto principy porušeny, pak zasáhne. Příkladem budiž přílepkový nález, chránící pravidla zákonodárného procesu, neboť proces přijímání zákonů je principy demokratického právního státu bezpochyby determinován. Produktem zákonodárné moci má být obecné pravidlo, a pokud tomu tak třeba v kauze Melčák nebylo, pak Ústavní soud zasáhl. Principy demokratického právního státu hrály svou roli v obou případech,“ vysvětlil pro Českou justici ústavní právník Jan Kysela.
Ústavní soud minulý týden vyhlásil nález, jímž zdanění církevních restitucí zrušil. Nález ale své právní účinky vyvolá až dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Do její redakce však podle zjištění České justice nebyl dosud odeslán. Důvodem jsou probíhající jazykové korektury. Nález bude paralelně publikován i v oficiální Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu.
Tomáš Nahodil
