Situace na Okresním soudu v Liberci se vyostřuje. Poté, co proti výsledkům výběrového řízení interně i veřejně vystoupila končící předsedkyně soudu Ivana Šoljaková, sepsali soudci proti jednání vedení soudu petici. Podle zjištění České justice předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Luboš Dörfl připravuje na Šoljakovou kárnou žalobu a vedení OS čelí také trestnímu oznámení, které podal místopředseda krajského soudu.
Předsedkyně Okresního soudu (OS) v Liberci Ivana Šoljaková nesouhlasí se jmenováním svého nástupce, který vzešel z dubnového výběrového řízení, v němž uspěl soudce libereckého soudu Petr Hoček. V srpnovém textu Válka na libereckém soudu: Předsedkyně obvinila svého nástupce z nezákonností jsme informovali o napjaté situaci, kvůli níž sepsali soudci petici.
Předseda zdejší soudcovské rady skončil před stávající místopředsedkyní Danou Semirádovou. Předsedkyně Ivana Šoljaková se interně k vítězi výběrového řízení Petru Hočkovi vyjádřila kriticky dvakrát: jednou tak učinila ještě před výběrovým řízením, podruhé své výhrady vygradovala v dopise, který je koncipován jako námitka proti jmenování vítězného kandidáta Hočka předsedou soudu.
Se svými názory vystoupila Šoljaková také veřejně, v pořadu Záhady Josefa Klímy na portále Seznam.cz, kde své výhrady připojili i dva místopředsedové soudu Přemysl Pechlát a v konkurzu neúspěšná Dana Semirádová. Ta podala žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Domáhala se informací týkajících se výběrového řízení na předsedu OS v Liberci a podkladů, které k tomu soud má. Odpovědí se jí dostalo, avšak posléze se objevily na webu okresního soudu, včetně příloh, kterými byly oba zmíněné dopisy Šoljakové, či interní emailová komunikace mezi soudci a vedením soudu.
Mohlo by vás zajímat
Ty byly posléze na základě intervence vedení Krajského soudu v Ústí nad Labem (KS) z webu staženy, avšak právě to bylo podle informací České justice důvodem, proč místopředseda KS Roman Buchal podal trestní oznámení. Na jeho základě zahájila vyšetřování Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), které dozoruje Okresní státní zastupitelství v Liberci. V úvahu přicházejí trestné činy neoprávněného nakládání s osobními údaji či zneužití pravomoci úřední osoby.
Předseda KS v Ústí nad Labem Luboš Dörfl České justici potvrdil, že Buchal trestní oznámení podal a o věci jej informoval. Dörfl se však rozhodl ze stejného důvodu podat na
předsedkyni Šoljakovou kárnou žalobu. Dörfl to sdělil České justici s tím, že pro žalobu nyní
shromažďuje podklady
Proti postupu i veřejným výrokům vedení soudu byla také soudci OS v Liberci sepsána petice. „Důrazně se ohrazujeme proti snahám vedení soudu zpochybnit výsledek proběhlého výběrového řízení, a to i cestou veřejné dehonestace vítěze výběrového řízení Mgr. Petra Hočka. Názory vedení soudu uveřejněné v médiích (zejména v pořadu „Záhady Josefa Klímy“) se neshodují s názory nás, podepsaných soudců. My, podepsaní soudci, respektujeme průběh a výsledek výběrového řízení. Naopak, současný postup vedení soudu (jehož členkou je i druhá kandidátka Mgr. Ing. Dana Semirádová) dle našeho názoru poškozuje dobré jméno našeho soudu i celé justice,“ stojí mj. v petici, kterou podepsala většina tamních soudců.
Předsedkyně Šoljaková své kroky setrvale obhajuje. „To, co jsem učinila, bylo sdělení okolností, které podle mého názoru mohou zpochybňovat vhodnost navrženého soudce ke jmenování předsedou soudu. Ve vztahu ke kolegovi Hočkovi jsem nejbližší funkcionář, který vykonává dohled, a který disponuje nejširším okruhem informací k jeho osobě. Jestliže tedy instrukce Ministerstva spravedlnosti umožňuje paní ministryni nejmenovat prvního kandidáta (a znovu připomínám, že jsem nikdy nezpochybňovala to, že se kolega umístil jako první v pořadí), pokud se dozví o okolnostech, které jeho vhodnost zpochybňují, pak jsem tedy v souladu s Instrukcí č. 100/2014-OJ-ORGV/3, konkrétně § 11 odst. 1 takové informace sdělila. Instrukce přímo předpokládá, že se týkají již vítězného a navrženého kandidáta, tj. neřeší se tím výběrové řízení, ani jeho výsledek, ale čistě konkrétní osoba, které z něho vzešla. Rozhodnutí je pak na paní ministryni, jen ona se rozhodne, zda jmenuje či nikoliv, a měla by k takové úvaze mít všechny informace,“ uvedla v odpovědi pro Českou justici Šoljaková.
Šoljaková: Pokud by mě snad měl tlak, který je na mě vyvíjen přimět, abych měnila své závěry, pak bych na svém místě neměla co dělat
Považujete postup při zveřejnění odpovědi, včetně příloh a emailové komunikace, na dotaz podle zákona č. 106/1999 Sb., který se týkal tohoto výběrového řízení, za souladný jak se zákonem o soudech a soudcích, tak s příslušnou směrnicí MSp ohledně postupu při zveřejňování informací podle tohoto zákona?
Považuji za nutné zdůraznit, že jde o dvě různé věci a s mým postupem ohledně procesu jmenování nemá tato odpověď nic společného. Byla podána žádost dle zák. č. 106/1999 Sb., poměrně obsáhlá, která se zcela standardně a v zákonné lhůtě (po její polovině) vyřídila. Byly žádány informace, kterými soud disponuje, a které byly vytvořeny povinným subjektem, ne všechny bylo možné poskytnout, bylo proto nejprve komunikováno s žadatelkou, následně se informace v částečně anonymizované podobě poskytly, a v této podobě byly také zveřejněny, jak je naší povinností. Zákon vypočítává konkrétní důvody, pro které lze informace odepřít, o žádný z nich se v daném případě nejednalo. V kontextu i ústavní judikatury pak nebyly anonymizovány ty informace, které se týkají (nikoliv soukromého) ale čistě pracovního působení osoby, která se uchází o veřejnou funkci. Byl tak respektován nejen zákon, ale i závěry Ústavního soudu.
Setrváváte nadále na svých veřejně pronesených kritických hodnoceních výsledků výběrového řízení, včetně kritiky osoby soudce Hočka?
Znovu opakuji, že jsem nehodnotila a nehodnotím výsledky výběrového řízení. Ohledně kolegy Hočka jsem pak uvedla skutečnosti, které lze ověřit, a které jsou pravdivé. Pokud by mě snad měl tlak, který je na mě vyvíjen, přimět, abych měnila své závěry, přestože na mnou hodnocených skutečnostech se nic nezměnilo, pak bych na svém místě neměla co dělat. Ráda bych upozornila na to, že ačkoliv je zde evidentní snaha znevěrohodňovat mou osobu a vše stavět do světla, že jde jen o moje subjektivní závěry, je zde několik různých dohledových míst, které k práci kolegy měly výhrady. Již předchozí vedení zdejšího soudu udělovalo kolegovi výtky, já jsem k tomu byla nucena rovněž, a i sám krajský soud v rámci kontroly z loňského roku shledal v jeho práci problémy a nařídil mi následnou kontrolu. Jeho činnost v době pověření funkcí místopředsedy jsem byla nucena velmi záhy řešit s Úřadem veřejného ochránce práv, jeho postupy v souvislosti s činností v soudcovské radě hodnotí shodně celé vedení soudu. Nejsou to tedy mé závěry, ale komplexní přehled z hned několika zdrojů.
Dokážete si představit své setrvání na OS v Liberci v případě, že paní ministryně Váš apel nevyslyší a pan Hoček bude do funkce předsedy jmenován?
Nezbývá než zopakovat, že rozhodnutí je na paní ministryni, a všichni je samozřejmě (alespoň předpokládám) budeme respektovat. Mám za to, že zejména osoby v justici by měly být schopné přijímat názory ostatních, současně by se neměly obávat projevovat své názory, a musí být připravené respektovat rozhodnutí kompetentních osob. Já k tomu takto rozhodně přistupuji a nevidím proto žádnou souvislost s tím, že nadále zůstanu řadovým soudcem zdejšího soudu. Ostatně s kolegou Hočkem probíhala a probíhá mezi námi běžná pracovní komunikace, stejně tak jako jsem ho již dříve vyrozuměla, že v této věci učiním dva konkrétní kroky, tj. že se obrátím na pana předsedu a na paní ministryni. Nikoliv tak, jak bylo podáno ve Vašem článku, ale s informací, že tak nechci činit za jeho zády a bez jeho vědomí, proto jsem mu to z očí do očí přišla osobně říci. Považovala jsem to za slušné jednání.
Petr Dimun
