Státní zástupce zastavil stíhání v kauze Čapí hnízdo

„Čapí hnízdo splňovalo definici malého a středního podniku,“ uvedl v tiskové zprávě k rozhodnutí o zastavení trestního stíhání pražský městský státní zástupce Martin Erazím. Ztotožnil se tak s názorem svého podřízeného Jaroslava Šarocha. Erazím také uvedl, že oprávněným osobám rozeslal rozhodnutí, kterým došlo k zastavení trestního stíhání všech osob v tzv. kauze Čapí hnízdo.

Rozhodnutí bylo zúčastněným rozesláno do datových schránek, někteří obhájci potvrdili, že ho již obdrželi. Podle šéfa pražských žalobců Martina Erazíma šlo o složitou právní otázku ohledně výkladu právního pojmu malý a střední podnik. Právě pro ty byla určena padesátimilionová evropská dotace, kterou farma v létě 2008 získala. „Kauza, která se na samém počátku jevila jako jednoduché podvodné jednání při získání evropské dotace na výstavbu Farmy Čapí hnízdo, se vlivem dokazování a především nutností vykládat evropské předpisy vyvinula do složité právní otázky v části výkladu aktů přijatých orgány Unie, k jejímuž řešení by mohl být příslušný Soudní dvůr Evropské unie. Jedná se o problematiku výkladu a naplnění právního pojmu malý a střední podnik. Obviněné osoby jako žadatelé o dotaci deklarovali Farmu Čapí hnízdo jako malý a střední podnik formou čestného prohlášení. Orgány činnými v trestním řízení bylo toto tvrzení považováno za nepravdivé, a došlo proto k zahájení trestního stíhání. Provedené dokazování však vedlo k závěru že Farma Čapí hnízdo podmínky definice malého a středního podniku splňovala,“ uvedl městský státní zástupce Martin Erazím, který případ prověřoval v rámci aprobace v tiskové zprávě k zastavení stíhání premiéra Andreje Babiše a dalších osob v tzv. kauze Čapí hnízdo.

Podle Erazíma i přes opakovaně zmiňované propojení prostřednictvím řady akcionářů na úrovni rodinných příslušníků s koncernem Agrofert nehrálo při posouzení roli, neboť Agrofert a Farma Čapí hnízdo si vzájemně v podnikání nekonkurovaly ani nesjednocovaly svoji činnost na společném trhu. „I přes zjištěné vazby mezi těmito subjekty, zejména prostřednictvím rodinných příslušníků, byla proto Farma Čapí hnízdo správně posouzena jako nezávislý podnik,“ dodává Erazím.

Podle něj se dozorový státní zástupce Šaroch v odůvodnění návrhu na zastavení trestního řízení vypořádal i se závěry zprávy OLAF aniž by je jakkoli rozporoval či pomíjel či snad došel k výkladu opačnému. „Poukazuje v tomto směru na možnosti širšího hodnocení pro odlišné účely než je v rámci trestního řízení hodnocení trestněprávní odpovědnosti dotčených osob. Po seznámení se s touto právní úvahou jsem si byl nucen, v rámci možnosti využití svých oprávnění vedoucího státního zástupce, položit otázku, zda já osobně bych za tohoto právního stavu na kohokoliv, ať už by se jednalo o premiéra nebo osobou jinou, podal obžalobu. Musel jsem si poctivě odpovědět, že nikoli. I pokud by v důsledku až následné desetileté rozhodovací praxe Soudního dvora bylo dovozeno, že Farma Čapí hnízdo nesplňovala definici pojmu „malý a střední podnik“ v době podání žádosti o poskytnutí dotace v roce 2008, nepovažuji za možné klást komukoliv za vinu možné nesprávné posouzení takové právní otázky v době podání žádosti o poskytnutí dotace před 11 lety. Proto jsem se v rámci aprobace ztotožnil s právním názorem dozorového státního zástupce JUDr. Jaroslava Šarocha,“ dodává pražský městský státní zástupce Erazím.

Mohlo by vás zajímat

Po dvaceti letech posun. Evropská unie uzavřela se zeměmi Mercosur obchodní dohodu

Někteří z obhájců potvrdili, že usnesení obdrželi. Blíže se k němu zatím vyjadřovat nechtěli. „Usnesení má 90 stran a já se s ním budu seznamovat v průběhu dnešního dne, případně víkendu,“ řekla Katarína Janisková, která v kauze zastupuje Babišova švagra Martina Herodese. Podobně reagoval i Josef Bartončík, obhájce Jany Mayerové, bývalé náměstkyně jihlavského primátora a členky společnosti Farma Čapí hnízdo.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman může rozhodnutí o zastavení stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) a dalších v kauze Čapí hnízdo potvrdit i zrušit. Zatím nemá k dispozici rozhodnutí Městského státního zastupitelství Praze ani spisový materiál, proto se nechce blíže vyjadřovat.

„Bere za dané, že bylo rozhodnuto o zastavení trestního stíhání. Jakmile toto rozhodnutí nabude právní moci, bude předloženo Nejvyššímu státnímu zastupitelství k přezkoumání zákonnosti,“ uvedl Zemanův mluvčí Petr Malý.

Nejvyšší státní zástupce má pro přezkoumávání zákonnou lhůtu tří měsíců od právní moci usnesení. „Po tomto přezkumu může dojít buď k závěru, že usnesení bude shledáno jako zákonné a pak zůstane v platnosti, nebo bude jako nezákonné zrušeno. Toto jsou ale pouze teoreticky popsané možnosti,“ řekl Malý. Doplnil, že bližší vyjádření není zatím možné, nicméně Zeman „ve věci bude činný“.

Babiš dlouhodobě odmítal, že by se kolem farmy dělo cokoliv nezákonného. Stíhání kromě něj čelila i jeho žena Monika, dcera Adriana Bobeková, švagr Herodes a také bývalí členové společnosti Farma Čapí hnízdo Mayerová a Josef Nenadál. Zastavení trestního stíhání se zatím netýká premiérova syna Andreje Babiše mladšího. Ve vyloučené části řízení stále pokračuje vyšetřování, uvedli žalobci.

Tisková zpráva státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze (MSZ) Martina Erazíma k zastavení trestního stíhání obviněných v kauze Čapí hnízdo:

Dnešního dne bylo oprávněným osobám rozesláno rozhodnutí, kterým došlo k zastavení trestního stíhání všech osob v tzv. kauze Čapí hnízdo.

V rámci aprobace, kterou jsem prováděl v uplynulých dnech, jsem se po seznámení s obsahem rozhodnutí ztotožnil s právním názorem dozorového státního zástupce z následujících důvodů. Kauza, která se na samém počátku jevila jako jednoduché podvodné jednání při získání evropské dotace na výstavbu Farmy Čapí hnízdo, se vlivem dokazování a především nutností vykládat evropské předpisy vyvinula do složité právní otázky v části výkladu aktů přijatých orgány Unie, k jejímuž řešení by mohl být příslušný Soudní dvůr Evropské unie. Jedná se o problematiku výkladu a naplnění právního pojmu malý a střední podnik. Obviněné osoby jako žadatelé o dotaci deklarovaly Farmu Čapí hnízdo jako malý a střední podnik formou čestného prohlášení. Orgány činnými v trestním řízení bylo toto tvrzení považováno za nepravdivé, a došlo proto k zahájení trestního stíhání. Provedené dokazování však vedlo k závěru, že Farma Čapí hnízdo podmínky definice malého a středního podniku splňovala. Opakovaně zmiňované propojení prostřednictvím řady akcionářů na úrovni rodinných příslušníků s koncernem Agrofert nehrálo při posouzení roli, neboť Agrofert a Farma Čapí hnízdo si vzájemně v podnikání nekonkurovaly ani nesjednocovaly svoji činnost na společném trhu. I přes zjištěné vazby mezi těmito subjekty, zejména prostřednictvím rodinných příslušníků, byla proto Farma Čapí hnízdo správně posouzena jako nezávislý podnik. V odůvodnění usnesení se dozorový státní zástupce vypořádal i se závěry zprávy OLAF, aniž by je jakkoli rozporoval či pomíjel či snad došel k výkladu opačnému. Poukazuje v tomto směru na možnosti širšího hodnocení pro odlišné účely, než je v rámci trestního řízení hodnocení trestněprávní odpovědnosti dotčených osob.

Po seznámení se s touto právní úvahou jsem si byl nucen, v rámci možnosti využití svých oprávnění vedoucího státního zástupce, položit otázku, zda já osobně bych za tohoto právního stavu na kohokoliv, ať už by se jednalo o premiéra nebo osobou jinou, podal obžalobu. Musel jsem si poctivě odpovědět, že nikoli. I pokud by v důsledku až následné desetileté rozhodovací praxe Soudního dvora bylo dovozeno, že Farma Čapí hnízdo nesplňovala definici pojmu „malý a střední podnik“ v době podání žádosti o poskytnutí dotace v roce 2008, nepovažuji za možné klást komukoliv za vinu možné nesprávné posouzení takové právní otázky v době podání žádosti o poskytnutí dotace před 11 lety. Proto jsem se v rámci aprobace ztotožnil s právním názorem dozorového státního zástupce JUDr. Jaroslava Šarocha.

K samotné mediální prezentaci a otázce aprobace vedoucím státním zástupcem bych rád dodal, že jsem nepovažoval za možné o vývoji ve věci veřejnost neinformovat. Za situace, kdy byla veřejnost ujištěna, že má dozorový státní zástupce stanovenu konkrétní lhůtu na rozhodnutí ve věci, by tvrzení o jejím prodloužení, které by pokrylo i proces aprobace, bylo nutně nepravdivé. Proto bylo poskytnuto vyjádření, z něhož vyplývalo, že došlo ke změně názoru dozorového státního zástupce na věc, a ve své podstatě tak bylo předloženo rozhodnutí, kterým bylo řízení zastaveno. Při této otázce jsem zároveň zvažoval, jakému ze dvou konkurujících si právních zájmů, tedy oprávněnému zájmu veřejnosti na informovanost a zájmu vyplývajícího ze zásady šetření práv dotčených osob, je namístě dát přednost. Po posouzení přiměřenosti a vhodnosti se jevilo jako správné přisoudit větší ochranu právům dotčených osob. Při pohledu zpět jsem toho názoru, že mělo být oznámeno zřetelně a jednoznačně, že došlo k předložení rozhodnutí o zastavení trestního stíhání v rámci standardního aprobačního procesu vedoucími pracovníky MSZ v Praze.

Rozhodnutí bude po nabytí právní moci předloženo bezodkladně nejvyššímu státnímu zástupci, který má možnost pravomocná rozhodnutí o zastavení trestního stíhání rušit ve smyslu § 174a trestního řádu.

Městský státní zástupce v Praze

Mgr. Martin Erazím

Jiří Reichl, čtk