Zákaz vytváření ozbrojených skupin, které mají povahu domobrany, milice nebo politické strany a chtějí zbraněmi prosazovat náboženské, politické či „obdobné“ společenské cíle navrhuje ministerstvo vnitra v rámci balíčku nové zbraňové legislativy předložené vládě. Součástí zákona je mimo jiné nepovinná účast v novém systému střelecké přípravy, kurzy povedou podnikatelé i spolky. Návrh dále řeší například nakládání se zbraněmi mimo službu a krizové situace.
Nový zákon nese název Zákon o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky. V balíčku nové zbraňové legislativy ho Ministerstvo vnitra zařadilo do kategorie „nadstavbový zákon“. „Nadstavbový zákon v prvé řadě zakazuje a trestá vznik ozbrojených skupin, jako jsou domobrany, milice nebo obdobné ozbrojené složky, které by chtěly své politické, náboženské nebo jiné obdobné cíle prosazovat ozbrojeným způsobem,“ uvádí se na webu ministerstva vnitra s odkazem na konkrétní znění návrhů.
Zákaz vytváření ozbrojených skupin se týká všech osob a je lhostejné, zda tyto osoby drží zbraně ilegálně nebo mají řádné licence a zbrojní průkazy. Přestupku se dopustí, pokud se začnou organizovat s určitými cíli. Konkrétně je zákaz ozbrojování skupin osob formulován takto:
Zákaz vytváření ozbrojených skupin
- 2
(1) Zakazují se ozbrojené skupiny, které mají povahu domobrany, milice nebo jiné ozbrojené složky a které jsou určeny k ozbrojenému prosazování politických, náboženských nebo obdobných společenských cílů.
(2) Skupina uvedená v odstavci 1 se považuje za ozbrojenou, pokud s cílem působit jako ozbrojená skupina
- a) nakládá se zbraněmi,
- b) usiluje o získání přístupu ke zbraním, nebo
- c) organizuje osoby, které jsou jinak oprávněny se zbraněmi nakládat.
Jde o zákaz domobrany se společenským cílem
Co je ozbrojená skupina pak dále rozvádí ve svém závěru důvodová zpráva RIA: „Stanovuje se jednoznačný zákaz ozbrojených skupin, tj. jejich zakládání, vytváření, udržování, organizování a účasti na nich. Za ozbrojenou skupinou jsou považovány organizace, ať již existující formálně nebo i toliko neformálně (fakticky), pokud mají povahu domobrany, milice nebo jiné ozbrojené složky. Pojmy domobrany, milice a jiné ozbrojené složky nejsou v návrhu nadstavbového zákona definovány, neboť zde nepředstavují pojmy nesoucí samotný obsah (hypotézu) zakotvované právní normy, ale jedná se o pojmy vysvětlující, které upřesňují koncept ,ozbrojené skupiny´,“ stojí ve zprávě.
Podle zprávy pojem domobrany, milice a jiné ozbrojené složky použitý v návrhu nadstavbového zákona „lze v tomto ohledu chápat zejména v těchto rovinách“: Musí jít o organizovanou skupinu s vnitřní organizací paramilitárního nebo parabezpečnostního typu, které odkazují k v současnosti vznikajícím skupinám nebo skupinám jako Lidové milice či závodní stráže z minulého století.
Ministerstvo ovšem navrhuje ještě další hlediska, podle kterých bude stát posuzovat, zda jde nebo nejde o ozbrojenou skupinu: „Musí se jednat o skupinu, která sleduje prosazení určitých politických, náboženských nebo obdobných společenských cílů, dosažení těchto cílů musí zahrnovat (nebo připouštět) i právě jejich ozbrojené prosazení, přičemž ozbrojenost skupiny může spočívat (podle její faktické povahy či konkrétního kontextu) jak v tom, že se zbraněmi nakládá samotná skupina (zejména, má-li právní osobnost), o získání přístupu ke zbraním určitým způsobem usiluje, nebo pokud pouze s cílem jako ozbrojená skupina ve výše uvedeném smyslu organizuje osoby, které jsou jinak oprávněny se zbraněmi nakládat (např. držitele zbrojních oprávnění),“ popisuje se ve zprávě. „Uvedené podmínky musejí být splněny vždy kumulativně,“ stojí k tomu ve zprávě.
Zakládání ozbrojených skupin má být přestupek s pokutou až do výše 200 000 Kč nebo zákazem činnosti na deset let, pokud se zakládání ozbrojené skupiny dopustí podnikatel.
Myslivci, střelecké kluby a spolky nejsou ozbrojená skupina
Důvodová zpráva rovněž rozvádí, koho zákon za zakázanou ozbrojenou skupinu nepovažuje: „Ozbrojenou skupinou tak není například myslivecký spolek či sportovně střelecký klub, ačkoli mohou samy se zbraněmi nakládat (jsou-li držiteli zbrojní licence) a prakticky vždy organizují osoby, které jsou oprávněny se zbraněmi nakládat. Ozbrojenou skupinou však není ani např. branný spolek, který organizuje výuku a výcvik ve střelbě fakticky ve formě vojenského výcviku, pokud jeho cílem je toliko zvyšovat znalosti a dovednosti svých členů, a nikoli ozbrojenými prostředky prosazovat svou společenskou agendu,“ uvádí se ve zprávě.
Stejně tak nelze podle uvedené definice za ozbrojenou skupinu považovat např. airsoftový klub nebo třeba zájmové organizace sdružující držitele zbraní za jinými účely (kupř. podporu práva na vlastnictví, držení a nošení zbraní, za historickými cíli apod., stojí ve zprávě.
Nepovinný systém, který může být povinný
Další novinou je zákonné zavedení systému střelecké přípravy osob oprávněných nakládat se střelnými zbraněmi pro potřeby ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti ČR. Příslušné ustanovení má vypadat takto:
Systém střelecké přípravy
(1) Zřizuje se systém střelecké přípravy, jehož účelem je zlepšování znalostí, schopností a dovedností osob oprávněných k nakládání se střelnými zbraněmi pro potřeby ochrany vnitřního pořádku nebo zajišťování bezpečnosti České republiky.
(2) Systém střelecké přípravy se skládá z programů střelecké přípravy, jejichž organizaci a obsah stanoví vláda nařízením a které zahrnují školení, výcvik a obdobnou přípravu v oblasti nakládání se střelnými zbraněmi. Vláda může pro příslušný program střelecké přípravy nařízením stanovit vymezení kurzů zahrnující školení, výcvik a hodnocené střelby (dále jen „kurzy“).
V důvodové zprávě je několikrát zdůrazněno, že účast v kurzech nebude pro držitele licencí a zbrojních průkazů povinná. V konkrétním vysvětlení k §3 ovšem stojí, že tomu může být i jinak: „Účast na programu střelecké přípravy je ryze dobrovolná a jedná se fakticky o volnočasovou aktivitu osoby, která se systému střelecké přípravy účastní. Na druhé straně není vyloučeno, aby jiný systém přípravy obyvatelstva, který určitý program střelecké přípravy toliko modulárně doplňuje, stanovil něco jiného,“ píše se v důvodové zprávě, která opakovaně zdůrazňuje návaznost na budoucí systém řešení krizových situací a obrany státu obyvateli.
Ne, opravdu to není Svazarm
Návrh zákona stanovuje jako podmínku účasti v systému střelecké přípravy způsobilost. „Zákon přitom jednoznačně taxativně stanovuje, o jaké podmínky se může jednat. Tato kritéria mohou přitom zahrnovat např. minimální fyzické výkonové požadavky (např. v případech, kdy bude program střelecké přípravy doplňovat jiné systém přípravy obyvatelstva k obraně státu), nebo ,občanskou zachovalost´, která může spočívat typicky v požadavku, aby účastník systému střelecké přípravy nebyl osobou navázanou na hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka,“ stojí doslova v důvodové zprávě.
Ministerstvo v důvodové zprávě rovnou odmítá asociaci s někdejší organizací Svazarm: „Pokud pak jde kupř. o problematiku střelecké přípravy, častou asociací, která je v této souvislosti vyvolávána pak patrně stále ještě je organizace Svazarm zřízená zákonem č. 92/1951 Sb., o branné výchově. Celá organizace Svazarmu ovšem směřovala ke zcela odlišným cílům a vůbec se nedotýkala problematiky nakládání se soukromně drženými zbraněmi. Návrh nadstavbového zákona (ačkoli je jeho věcný záběr nesrovnatelně užší) má v některých ohledech (např. v důrazu na bezúhonnost účastníků systému střelecké přípravy) blíž spíše k prvorepublikovému zákonu č. 184/1937 Sb., o obranné výchově,“ uvádí se v úvodu důvodové zprávy.
Vzniká nové podnikání pro firmy a zájmové spolky
Podle konkrétních ustanovení povedou kurzy akreditované osoby, které budou muset vést seznamy účastníků včetně záznamů o jejich účasti. Dopad tohoto je zmíněn i ve zprávě RIA: „Návrh podpoří podnikatelskou činnost související s poskytováním školení a výcviku v rámci jednotlivých programů střelecké přípravy, zejména pak ve formě vytvoření prostoru pro poskytování služeb akreditovaných osob. Na druhé straně akreditovanými osobami nebudou muset být toliko podnikatelské subjekty, ale bude se moci jednat např. též o zájmové spolky (sportovně-střelecké kluby, branné spolky apod.), čímž se současně rozšíří možné pole aktivit těchto občanských organizací,“ uvádí se v kapitole Dopady na veřejnost a podnikatele.
K 1. lednu 2019 je držitelů zbrojních průkazů celkem 303 936 a držitelů licencí 2 218.
Irena Válová
