Vedoucí Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem (KSZ) Radim Kadlček uzavřel šetření možné kárné odpovědnosti lounské státní zástupkyně Radky Pavlišové za její postup v případu Postoloprty s tím, že neshledal její kárné provinění. Naopak se tvrdě opřel do práce znalců, o jejichž vyškrtnutí ze seznamu požádal příslušné předsedy krajských soudů.
Státní zástupkyně Radka Pavlišová nepochybila v dlouholetém sporu, v němž nakonec byli osvobozeni všichni zastupitelé města Postoloprty, kteří v roce 2015 rozhodli o prodeji domu v majetku města, čímž měli podle Pavlišové spáchat trestný čin. Osvobozující verdikt padl letos v dubnu.
Správnost postupu lounské státní zástupkyně potvrdil vedoucí Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem (KSZ) Radim Kadlček. Tvrdě se však opřel do práce znalců. Jejich práce byla podle něj natolik špatná, že požádal o jejich vyškrtnutí ze seznamu znalců příslušné předsedy krajských soudů.
Vyplývá to z odpovědi vedoucího Radka Kadlčka na podnět k podání kárné žaloby, se kterým se na něj obrátil starosta města Postoloprty a jeden z původně jedenácti obžalovaných zastupitelů města Zdeněk Pištora, který tento krok avizoval již v květnu. Česká justice ji má k dispozici. „Je politováníhodné, že v této trestní věci došlo ke stíhání více osob, které trvalo citelnou dobu,“ píše vedoucí Kadlček
Vedoucí KSZ v Ústí Kadlček: Stíhání bylo nedůvodné
Kadlček v odpovědi přiznal, že došlo k nedůvodnému trestnímu stíhání. Veškerou odpovědnost za něj ovšem vidí na straně znalců a jejich nekvalitní práce. A to jak u znalce přizvaného policií, tak obhajobou. „Je politováníhodné, že v této trestní věci došlo ke stíhání více osob, které trvalo citelnou dobu,“ píše vedoucí Kadlček starostovi Pištorovi s tím, že ovšem státní zástupci jsou odkázáni často na výsledky práce odborných znalců a není v jejich schopnostech odhalit jejich pochybení. „Bohužel orgány činné v trestním řízení jsou ve svých zjištěních mnohdy odkázány na odborné kvality zapsaných soudních znalců, a pakliže jsou jejich výstupy po odborné stránce nekvalitní (avšak soudní znalec – odborník, trvá na jejich správnosti včetně použitých metod), je pro státní zástupce často obtížné vzhledem k pestrosti odborných oblastí, do kterých trestní řízení přesahuje, tato pochybení odhalit,“ používá vedoucí Kadlček stejnou argumentaci, jakou u soudu při zproštění zastupitelů použila na svoji obhajobu státní zástupkyně Pavlišová.
Kadlček se proto obrátil na předsedy příslušných krajských soudů, aby s oběma znalci zahájili řízení o odebrání znaleckého oprávnění. „Samozřejmě nikdo, tím méně samotní státní zástupci či státní zastupitelství jako celek, nemá zájem na vedení důkazně nepodložených trestních stíhání. Považuji za nezbytné, aby bylo na zjištěná pochybení soudních znalců reagováno a aby se předešlo opakování podobných situací v budoucnu,“ uvádí Kadlček ke svému rozhodnutí ve zmíněném dopise Pištorovi.
V něm také dlouze rozvádí důvody, proč naopak neshledal kárné provinění u dozorové státní zástupkyně Pavlišové. Vedle shodného názoru, jaký vyjádřila vedoucí Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) Lenka Bradáčová, totiž že díky podnětu k výkonu dohledu ze strany někdejšího ministra spravedlnosti Roberta Pelikána uplynula subjektivní lhůta pro podání kárné žaloby, uvedl Kadlček i důvody věcné. Zjednodušeně řečeno, není podle něj pravdou, že by Pavlišová nereagovala na námitky starosty Pištory z přípravného řízení ohledně znaleckého posudku, kterým byla pro účely trestního řízení stanovena cena nemovitosti. Vycházela však z přesvědčení, že policií přizvaný znalec stanovil cenu v místě a čase obvyklou a sám starosta Pištora toto v přípravném řízení neměl zpochybňovat.
Pochybnost měla podle vyjádření Kadlčka vzniknout až po dohledu KSZ, který byl vykonán na základě podnětu tehdejšího ministra Pelikána. Vzhledem k tomu, že však již byla podána obžaloba, bylo možné pochybení napravit až v řízení před soudem, což se také stalo. Zajímavé je i to, že v rámci tohoto dohledu měla být státní zástupkyně informována o změně zákona o obcích, která ovšem – i podle argumentů předkladatelů a odborné veřejnosti – jen zpřesňovala již platnou legislativu ohledně nakládání s obecním majetkem.
Co je ovšem podstatné, Kadlček v odpovědi starostovi Pištorovi nijak nevysvětluje, proč se Pavlišová vůbec nezabývala existencí minimálně dvou posudků od bank, které při hodnocení stejné nemovitosti došly k výrazně odlišné ceně než policií přizvaný znalec. Stejně tak relativizuje závěry Kadlčka, které vyviňují Pavlišovou to, že ještě před podáním obžaloby byla opakovaně upozorňována na nekvalitní provedení tohoto posudku, včetně shodných pasáží s několik let starým posudkem, který si nechala vypracovat sama obec. „Tento posudek neřeší stanovení prodejní ceny nebo ceny obvyklé. Jsou zde pasáže z původního posudku z roku 2008. Jedná se například o místnost klubovna, která se již v domě dávno nenachází, přesto ji do posudku znalec uvedl“, uvedl například tehdy obviněný zastupitel, dnes poslanec za hnutí ANO Pavel Růžička ve své výpovědi pro policii.
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová již vyjádřila opakovaně nad postupem státních zástupců v případu své pochyby, o věci jednala také s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem, přičemž vyjádřila vážnou úvahu ohledně podání kárné žaloby. Benešová také odmítla názor vedoucí VSZ v Praze Bradáčové, že její podání již není možné, protože mělo dojít k uplynutí subjektivní lhůty.
Někdejší zastupitelé, mezi nimiž byli i starosta Pištora a poslanec Růžička, se měli trestného činu dopustit tím, že na podzim roku 2015 prodali dům v majetku města dosavadní nájemkyni, aniž si předtím opatřili posudek. Tím měli městu způsobit škodu, neboť policií najatý znalec odhadl cenu nemovitosti přibližně o půl milionu korun vyšší. V dubnu letošního roku však soud dospěl ke zprošťujícímu rozsudku, a to na návrh samotné žalobkyně Pavlišové. Revizní znalecký posudek totiž dospěl k závěru, že obžalovaní naopak městu „přilepšili“ o cca 50 tisíc Kč.
Petr Dimun
