Ministryně spravedlnosti Marie Benešová se rozhodla nejmenovat předsedou Okresního soudu v Děčíně (OS) úspěšnějšího kandidáta z výběrového řízení, kterým je současný předseda OS v Litoměřicích Miroslav Kureš. Předsedkyní děčínského soudu se tak stala 1. září druhá v pořadí, teplická soudkyně Diana Fujdiak.
„Ve výběrovém řízení na předsedu Okresního soudu v Děčíně se jmenovaná soudkyně opravdu umístila jako druhá v pořadí. Na prvním místě byl JUDr. Kureš, nicméně jeho jmenování by bylo v rozporu s nálezem Ústavního soudu (ze dne 6. 10. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 39/08, publ. pod č. 294/2010 Sb.). Podle něj není možné opětovné jmenování vedoucích funkcionářů do téže funkce u téhož soudu. Z tohoto důvodu byla jmenována druhá v pořadí Mgr. Fujdiak, která splňuje všechny předpoklady pro výkon této vedoucí funkce a ve výběrovém řízení uspěla“, sdělil České justici mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Na rozdíl od „justičního mazáka“ Kureše je Fujdiak v justici poměrně krátkou dobu. Soudkyní byla jmenována prezidentem Václavem Klausem v roce 2012. Právnickou fakultu v Plzni dokončila Fujdiak v roce 2000, poté působila jako úřednice Okresního úřadu v Chomutově, posléze několik měsíců pracovala na referentské pozici na Ministerstvu vnitra ČR a v letech 2003 –2006 pracovala jako tajemnice Městského úřadu v Klášterci nad Ohří. Několik let pak působila jako advokátní koncipientka a od roku 2011 jako asistentka soudkyně na obchodním úseku Krajského soudu v Ústí nad Labem. V tomto roce také složila advokátní zkoušku. Ve výběrovém řízení, které se konalo v květnu, skončila jako druhá, kdy měla získat o 10 bodů méně než soudce Kureš.
Předseda litoměřického soudu Kureš, který ze šesti uchazečů získal nejvyšší, maximální počet bodů, působil v čele děčínského soudu 15 let (1997-2012), když musel odejít v souvislosti s aplikací novely zákona o soudech a soudcích. Od roku 2013 vede OS v Litoměřicích, kde předtím krátce působil v pozici místopředsedy pro trestní úsek.
Mohlo by vás zajímat
Předseda KS v Ústí nad Labem Luboš Dörfl ministryni spravedlnosti navrhl ke jmenování oba, a to v pořadí, v jakém skončili ve výběrovém řízení. Dörfl považuje oba kandidáty za dobrou volbu pro děčínský soud. „Rozhodnutí paní ministryně čtu tak, že se v něm odráží aktuální názor ministerstva na nový zákon o soudech a soudcích“, komentuje jmenování Fujdiak Dörfl.
Miroslav Kureš České justici potvrdil, že obdržel dopis ministryně Benešové se strohým zdůvodněním jeho nejmenování odkazem na zmíněný nález Ústavního soudu. „Osobně tento ústavní nález považuji z pohledu dlouhodobého předsedy okresního soudu za nepraktický, zkratkovitý a zbytečně přepjatě vykládaný až do té míry, že působí chaos a nečitelnost ve jmenování členů vedení okresních soudů. Na pozici předsedů se pak dostávají soudci, kteří se teprve tzv. v běhu učí zvládat funkci, která u OS je nejenom o výkonech a poradách se soudci, ale hlavně personalistika, investice, účetnictví a daňová odpovědnost, bezpečnost, správa budovy atd.“, vysvětluje Kureš.
Tomu osobně vadí nejasnost a nejednotnost v postupu jmenovaní funkcionářů, kdy se podle něj od roku 2010 řada předsedů stala místopředsedy, a dokonce i předsedy na stejných soudech. „Proč takovou zásadní překážku neví uchazeč hned na začátku výběrového řízení a není vyřazen? Věnoval jsem čas na zpracování přihlášky, motivačního dopisu a záměrům, nechal se přezkušovat výběrovou komisí a potom se připravoval na přestup k jinému soudu (předseda ve funkci nemůže odejít ze dne na den), abych se po 4 měsících dozvěděl, že vlastně jsem dobrý, ale nemám nárok“, popisuje své rozpaky z rozhodnutí ministryně Benešové Kureš. Podle jeho názoru by navíc v jeho případě „karanténa“, o níž se uvažuje v souvislosti s novým návrhem na změnu zákona o soudech a soudcích, kdy by bylo jmenování do funkce u stejného soudu umožněno po uplynutí jednoho funkčního období, byla dodržena. Ve funkci předsedy děčínského soudu skončil Bureš před sedmi lety a v čele děčínského soudu se vystřídaly již dvě předsedkyně, které předčasně ukončily mandát.
„Hořkost zůstává, ale život jde dál a práci soudce dělám 30 let stále rád a snad dobře. Pozastavuji se hlavně nad tím, že je do nás, stávajících manažerů justice, investováno vzdělávání, procházíme různá školení, semináři i certifikovanými kurzy s finanční podporou EU (prostřednictvím JA Kroměříž), ale když takříkajíc se to předseda naučí a je „dobrý“, tak ho po 7 letech nechají třeba povolovat exekuce a vybere se zcela nový, a celý proces se opakuje. To by si žádná prosperující firma, která investuje do svých manažerů, nedovolila, resp. chce investované prostředky zpět v podobě kvalitní práce svých lidí. Jde o naprosté znehodnocení investic do vzdělávání soudních manažerů, přestože novela zákona o soudech a soudcích počítá s jejich povinným vzděláváním“, konstatuje zkušený justiční manažer Kureš s tím, že však nebude proti rozhodnutí ministryně nijak brojit.
Petr Dimun
