Výměnu předsedy Okresního soudu (OS) v Liberci provází tvrdý střet odcházející předsedkyně Ivany Šoljakové s jejím potenciálním nástupcem, soudcem libereckého soudu Petrem Hočkem. Šoljaková, jejíž mandát končí v říjnu, se rozhodla proti nástupu Hočka, který zvítězil ve výběrovém řízení, sepsat „vytýkací“ dopis, který adresovala předsedovi Krajského soudu v Ústí nad Labem (KS). Věc nyní posuzuje ministryně spravedlnosti Marie Benešová.
O odporu Šoljakové vůči Hočkovi, který na libereckém soudu působí od roku 1993 nejdříve jako čekatel, posléze jako soudce, informoval web Seznam Zprávy.
Jak ovšem zjistila Česká justice, spor je mnohem závažnější a provází jej i nestandardní postup stávajícího vedení soudu při zveřejnění některých interních informací. A to včetně emailů, které si vyměňovala předsedkyně s Hočkem a dalšími soudci.
Předsedkyně soudu Šoljaková si přitom v roce 2013 před kárným senátem Nejvyššího správního soudu (NSS) sama stěžovala, že její příchod do čela libereckého soudu měla provázet vůči ní osobní kampaň. Kárnou žalobu na ni tehdy rok po jejím nástupu do funkce podal tehdejší předseda KS Milan Kohoutek.
Důvodem bylo, že jako předsedkyně soudu krátila plat soudci, který podle ní nevyužíval pracovní dobu a neplnil pracovní povinnosti. V rámci kárného řízení, v němž kárný senát sice shledal provinění, ale neuložil žádný trest, vyšlo najevo, že u OS v Liberci panuje mezi předsedkyní a minimálně některými soudci velké napětí. Prostředí, které v té době panovalo u libereckého soudu, popsal v rozhodnutí předseda kárného senátu, dnes ústavní soudce, Vojtěch Šimíček jako „značně konfrontační“.
Velmi osobní hodnocení
Hoček, který je předsedou soudcovské rady OS, zvítězil ve výběrovém řízení, které se konalo v dubnu. Do něho se přihlásila i současná místopředsedkyně soudu Dana Semirádová.
Výběrovou komisi pak tvořili místopředseda KS pro pobočku v Liberci, předseda a místopředsedkyně OS v České Lípě, zástupkyně ředitele správy KS a náměstkyně ministryně spravedlnosti. Ve zmíněném pořadu Seznam Zprávy dokonce zazněly spekulace, že soudce Hoček uspěl ve výběrovém řízení, neboť je blízkým známým předsedy KS Luboše Dörfla. Ten to ovšem pro Českou justici důrazně popřel s tím, že Hoček je sice jeho bývalý spolužák z právnické fakulty, avšak jeho vztahy s ním jsou na stejné úrovni kvality a intenzity, jako s druhou uchazečkou, místopředsedkyní Semirádovou.
Ještě před konáním výběrového řízení poskytla předsedkyně Šoljaková Dörflovi své hodnocení soudce Hočka. To je mnohdy velice osobní. V jeho závěru se dokonce píše, že Hočkovo předsednictví může ublížit jak soudu, tak i jemu samotnému. Hoček je v podstatě vylíčen jako hochštapler, který má sice kamarádské vztahy se soudci, kterým se stará o zábavu, ale postrádá manažerské schopnosti a sám má problémy s výkonem soudcovských povinností. „Mgr. Hoček rád komunikuje, má rád kolektiv a rád se v něm projevuje. Nicméně často opakuje totéž a rád se zejména vracívá k tomu, co již za svá léta na zdejším soudu zažil a pamatuje, namísto k aktuálně řešenému tématu. Často nejde o vystoupení, která by k věci měla vůbec co říci, spíše řešení problému zdržují. Oč výmluvnější, o to méně toho většinou sdělí. Typické je pro něho, že namísto jasného vystižení podstaty užívá květnatou mluvu a složitý koncept, ve kterém se jeho obsah prostě ztratí a není jasné, co tedy sdělit hodlal“, popisuje Šoljaková v hodnocení komunikační schopnosti Hočka. Toho dokonce obvinila, že kryje nepravosti ostatních soudců a z pozice předsedy soudcovské rady poskytuje nepravdivé informace.
Svá obvinění pak předsedkyně soudu Šoljaková vygradovala, když 13. května letošního roku v reakci na, jak sama uvádí, neoficiální informace o vítězství Hočka u výběrového řízení, posílá předsedovi KS Dörflovi další dopis. Tentokrát nese označení „NÁMITKY proti návrhu na jmenování Mgr. Petra Hočka předsedou Okresního soudu v Liberci, DŮRAZNÝ NESOUHLAS s jeho navržením“.
V něm mj. píše o tom, že jako předseda soudcovské rady „sabotoval“ opakované snahy vedení na spolupráci s radou. „U návrhů opatření by nenechával marně uplynout lhůty bez sdělení stanoviska a nenechával by několik spolupracovníků čekat na marné uplynutí lhůty a konec posledního dne, aby mohl být včas nastaven ISAS. S návrhy řešení situací sám nikdy nepřichází, kolegy v kárných řízeních brání i stanovisky, která nemají oporu v realitě, o co v kárných řízeních jde, ani nemá potřebu zjišťovat. Trvale porušuje soudcovský zákon samotný, když řádně nesvolává jednání soudcovské rady, pokud jej svolá, pak z něj vylučuje vedení soudu, a přesto posléze poskytuje stanoviska soudcovské rady, často bez toho, aby jejich obsah konzultoval“, píše Šoljaková v „námitkách“. K dopisu pak připojila i několik příloh, včetně interních dokumentů typu emailové komunikace či její stanovisko pro bývalého předsedu NSS Josefa Baxu ohledně kandidatury Hočka na člena kárného senátu. To pochází z podzimu 2013 a již tehdy Hočka označila za nevhodného pro tuto činnost, neboť podle ní v podstatě kryje pochybení svých kolegů.
Rozpor se soudcovskou etikou?
V případě tvrzení předsedkyně Šoljakové, že kárný senát NSS „shledal stanovisko soudcovské rady zpracované Mgr. Hočkem jako nepodložené a neodpovídající“ či že v dalším kárném řízení při jeho svědecké výpovědi „bylo zjištěno že si nevyhledal data, a přestože s nimi pracoval, vycházel ze stavu před šesti lety a porušil zákon při přípravě stanoviska“, se ovšem jedná o výroky dosti nadsazené.
Ani z nahrávek obou kárných řízení (Maxa, Košek), kterými Česká justice disponuje, ani z textů rozhodnutí tak silná hodnocení nevyplývají. V případě svědecké výpovědi Hočka při kárném řízení se soudcem OS v Liberci Martinem Koškem došlo pouze k dotazu člena senátu stran toho, zda je možné a vhodné srovnávat nápad v civilních a trestních agendách. A posléze ke konfrontaci Hočka s Šoljakovou ohledně validity stanoviska rady a procesu jeho vzniku. Kárný senát však ve svém rozhodnutí toto nijak nehodnotil. Pouze v případě kárného řízení s dnes již bývalým soudcem Vladimírem Maxou se v rozhodnutí kárný senát pozastavuje nad stanoviskem rady v tom smyslu, že není zřejmé, odkud čerpala informace.
Otazníky vyvolává i to, co se pak s dopisy Šoljakové a hlavně s přílohami dělo. Předseda Dörfl je poskytl ministerstvu spravedlnosti jako podklad pro rozhodování ministryně. Benešová má, podle sdělení mluvčího Vladimíra Řepky, rozhodnout do konce srpna. Dopisy Šoljakové, včetně příloh s interní komunikací, si však vyžádala podle zákona o svobodném přístupu informací Hočkova konkurentka ve výběrovém řízení, místopředsedkyně soudu Dana Semirádová. Té bylo obratem vyhověno a veškerá komunikace Šoljakové ve věci i s přílohami byla také na čas uveřejněna na stránkách soudu mezi ostatními odpověďmi soudu na žádosti veřejnosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Teprve až po zásahu vedení KS v Ústí nad Labem byly přílohy staženy. Místo toho lze dnes na stránkách soudu najít sdělení, že „na doporučení předsedy Krajského soudu v Ústí nad Labem byly přílohy ke sp. zn. 56 Si 135/2019 z úřední desky prozatím svěšeny, a to až do doby posouzení otázky uveřejnění ze strany Ministerstva spravedlnosti ČR, kdy bude rozhodnuto o dalším postupu“.
Sám soudce Hoček žádný z dopisů předsedkyně Šoljakové neviděl a podle svého vyjádření pro Českou justici ani vidět nechce. „O účelovosti zveřejněných informací z mého osobního spisu, k nimž měla tazatelka jako místopředsedkyně přístup, je asi nadbytečné hovořit. Já osobně se proti tomu bránit nehodlám a to z prostého důvodu. Do výběrového řízení jsem se hlásil z toho důvodu, že jako kmenový soudce zdejšího soudu mám zájem právě na tom, aby náš soud byl pokud možno v klidu. Jakékoli rozdmýchávání této kampaně prostřednictvím médií, a to i těch seriózních, by bylo jen přiléváním oleje do ohně. V pondělí 29.4.2019 proběhlo výběrové řízení a tentýž pátek mi paní předsedkyně přišla osobně do kanceláře sdělit, že s výsledkem nesouhlasí a všemi prostředky se proti tomu postaví. Tedy tak činí“, uvedl Hoček pro Českou justici.
Reakci na tento postup vedení libereckého soudu nyní zvažuje předseda KS Dörfl, který poměry na libereckém soudu řeší v podstatě od svého nástupu do funkce před pěti lety. „Nejsem šťastný ze způsobu, jakým se paní předsedkyně Šoljaková rozhodla problém řešit. Budu zvažovat, zda některá její vyjádření nejsou v rozporu se soudcovskou etikou“, sdělil České justici Dörfl.
Petr Dimun
