Po prázdninách se v Poslanecké sněmovně odehraje střet kvůli zákonu o realitním zprostředkování. Jádrem sporu je finanční úschova při koupi nemovitosti. Nově by ji podle vládního návrhu mohly držet i realitní kanceláře. To prosazuje hlavně jednička na trhu M&M reality a její majitel a bývalý volební manažer hnutí ANO Petr Morcinek. Naopak expert hnutí ANO pro ochranu spotřebitelů, poslanec Patrik Nacher, s takovou novinkou nesouhlasí. Zásadně proti je i Česká advokátní komora (ČAK).
Nacher je zpravodajem zákona ve sněmovním Hospodářském výboru. Ten sice coby garanční výbor doporučil návrh nového zákona o realitním zprostředkování schválit ve vládní verzi, ústavně právní výbor ale jeho projednávání přerušil a jednání odložil až do září. Jeho stanovisko může být nakonec klíčové a postoj členů hospodářského výboru může ještě změnit. „Ano, jsem spíše proti. Myslím, ze by to neměl dělat subjekt, jehož hlavní činnost je zaměřena jinak a navíc jsou na obchodě přímo závislí,“ reagoval na dotaz České justice. Není bez zajímavosti, že v původním návrhu zákona, který Ministerstvo pro místní rozvoj v čele ministryní Klárou Dostálovou (ANO) připravilo, na úschovu prostředků realitní kanceláře nárok neměly.
Podle paragrafu 4 vládního návrhu realitní zprostředkovatel v rámci zprostředkovávané záležitosti není oprávněn nabízet úschovu za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy, ani zprostředkování poskytnutí takové úschovy někým jiným než bankou, zahraniční bankou, notářem nebo advokátem. Z dikce návrhu tak vyplývá, že je sice zakázané úschovu nabízet, ale nikoli provést.
Proti tomu, aby kromě advokátů, notářů a bank mohly poskytovat úschovu realitní kanceláře, se ostře postavila také Česká advokátní komora. Poskytování právních služeb je podle jejích zástupců činnost, kterou realitní zprostředkování nemůže z povahy věci zahrnovat, neboť je zákonem vyhrazena profesím, které poskytují zákonné garance kvality těchto služeb. To samé platí podle Komory o úschovách jakožto zajišťovacích instrumentech, které musí být realizovány nezávislými osobami.
Komora se podle informací České justice obrátila na Českou národní banku jakožto regulátora finančního trhu s dotazem, zda se na úschovy prováděné realitními zprostředkovateli bude vztahovat zákon o platebním styku, který upravuje mj. práva a povinnosti podnikatelů, kteří poskytují platební služby.
Z hlediska potřeby oprávnění podle zákona o platebním styku (č. 370/2017 Sb.) vedle výjimky pro poskytování úschov notáři a advokáty (kterou realitní makléři využít nemohou) přichází podle vyjádření ČNB v úvahu i dvě výjimky další. O poskytování platebních služeb se při realitních úschovách nejedná zejména v případě, kdy platbu provádí „osoba, která jedná jménem plátce, nebo příjemce při nákupu nebo prodeji zboží…, nebo osoba, která na účet plátce, nebo příjemce zprostředkovává takový nákup, prodej, a to jedná-li se o platbu vyplývající z tohoto nákupu, prodeje, poskytování nebo čerpání“.
„Případy, kdy osoba zprostředkovávající prodej nemovitosti provede výše popsaným způsobem platbu ze zprostředkovaného obchodu vyplývající (přijetí peněžních prostředků od kupujícího a jejich následné vyplacení prodávajícímu či vrácení kupujícímu), posuzuje ČNB (a to v souladu s vůlí českého i evropského zákonodárce, tak jak s námi byla v průběhu přípravy zákona o platebním styku resp. směrnice EU o platebních službách na vnitřním trhu, jíž je v tomto ohledu zákon transpozicí, diskutována) jako splňující podmínky citované výjimky,“ vysvětlila mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová.
„Domníváme se však, že samotné posouzení toho, zda se zákon o platebním styku bude na realitní zprostředkovatele vztahovat, bude záležet až na výsledné podobě zákona o realitním zprostředkování,“ dodává k vyjádření ČNB mluvčí ČAK Iva Chaloupková.
Před úschovou v režii realitních kanceláří varovala při projednávání normy Legislativní rada vlády. „Častým případem je potom použití prostředků klientů na financování provozních nákladů realitního zprostředkovatele,“ uvádí ve svém stanovisku odborníci.
V rozporu s prioritami spotřebitelské politiky
Poslankyně Helena Válková s Taťánou Malou (obě ANO) na poslední schůzi ústavně-právního výboru navrhovaly úschovu peněz u realitních makléřů umožnit, ale podrobit kontrole ministerstvem spravedlnosti. Podle Jana Chvojky (ČSSD) ale z toho ministerstvo není nadšeno, neboť by na kontrolu muselo vyčlenit desítky lidí. Ve hře je tak varianta, podle níž by úschova byla možná, ale peníze by bylo možné použít jen v souladu s realitní smlouvou.
Milan Pour (ANO) zase podal pozměňovací návrh, který zakazuje realitním zprostředkovatelům brát do úschovy vyšší částky než 890 000 Kč. Opoziční poslanec Dominik Feri (TOP 09) připravil pozměňovací návrh, který úschovu realitkám opět zakazuje tak, jako to bylo v původním návrhu Ministerstva pro místní rozvoj.
Vládou předkládaný návrh zákona je podle Feriho v rozporu s Prioritami spotřebitelské politiky 2015 -2020, schválenými usnesením vlády ze dne 7. ledna 2015, s výsledky mezirezortního připomínkového řízení, zejména v rozporu s požadavky Ministerstva spravedlnosti, Hospodářské komory, České advokátní komory, Notářské komory, s názorem spotřebitelů i samotných realitních zprostředkovatelů na otázku bezpečnosti úschov, s evropskou normou 15733 (ČSN EN 15733), která upravuje evropské standardy poskytování realitních služeb, se samotnou důvodovou zprávou k návrhu zákona, která na několika místech sama vychází z argumentace, že realitní zprostředkovatelé nebudou úschovu provádět.
Naopak zastánci rozšíření úschov pro realitní kanceláře jsou Piráti. Předseda Poslaneckého klubu Jakub Michálek považuje ponechání úschovy pouze pro advokáty, notáře a banky za „cechovský návrh“, který by zbytečně omezil podnikání.
Eva Paseková
