Soudkyně Okresního soudu v Prostějově Pavla Doupovcová čelí dvěma kárným žalobám. Ty na ni podal předseda soudu, a to za průtahy v 199 případech. Podle informací České justice obě strany uzavřely dohodu o vině a kárném opatření, k níž je vyzval předseda kárného senátu Karel Šimka.
V kárných žalobách je soudkyni Doupovcové vytýkáno, že měla „trvale chaotickou a nesystémovou prací a trvale sníženým podprůměrným pracovním výkonem“ zavinit v období od konce dubna 2014 do konce října 2018 opakovaně neodůvodněné dlouhodobé průtahy ve 199 případech.
První kárná žaloba byla na soudkyni Doupovcovou přitom podána již v květnu 2017. Ve věci však došlo k rozhodnutí obrátit se na rozšířený senát Nejvyššího správního soudu (NSS). Kárný senát v čele s Karlem Šimkou totiž došel k závěru, že je nutné řízení přerušit a rozhodnout otázku, jak přesně definovat kárný skutek, když se soudce měl dopustit v určitém časovém období průtahů ve více věcech.
Důvodem tohoto postupu je, že dva kárné senáty v minulosti vydaly v této otázce dvě protichůdné rozhodnutí. Jeden senát nejprve definoval průtahy v určitém časovém období jako jeden skutek, přičemž počet průtahem zasažených věcí má vliv na kárné opatření (13 Kse 22/2009). Jiný senát zase nedlouho poté trval na individuálním posouzení každého jednoho skutku a navrch odmítl věc předložit rozšířenému senátu NSS, neboť vyslovil názor, že tento senát nemá kompetenci rozhodovat rozpory mezi kárnými senáty (11 Kseo 4/2009).
Tento názor Šimkův senát ve svém návrhu podrobil kritice a vyslovil naopak přesvědčení, že rozšířený senát NSS takovou kompetenci má. Skutečnost, že tuto roli dnes supluje mimořádně Ústavní soud, není podle Šimkova senátu nadále akceptovatelná. „Není představitelné a z hlediska požadavku právní jistoty udržitelné, aby tytéž právní otázky byly dlouhodobě řešeny různými senáty Nejvyššího správního soudu, ať již kárnými, anebo jinými, rozdílně. Kárné řízení před Nejvyšším správním soudem by se za takové situace stalo pro kárně obviněné, ale i pro kárné navrhovatele svého druhu loterií, v níž by vyhráli či prohráli v závislosti na svého druhu náhodné okolnosti, kterému konkrétnímu kárnému senátu by věc byla podle její povahy a podle pravidel rozvrhu práce přidělena. Něco takového je z pohledu požadavku právní jistoty a předvídatelnosti jednání veřejné moci, čítaje v to i soudy jako její významnou součást, stěží představitelné a hajitelné,“ uvádí se v podnětu Šimkova senátu, kterým byla věc postoupena v listopadu 2017 senátu rozšířenému.
Ten však 29. května letošního roku rozhodl, že ke sjednocování judikatury kárných senátů povolán není. V kostce se dají jeho důvody shrnout následovně: kárné senáty nejsou součástí NSS, ty jsou zřízeny podle speciálního zákona a řídí se při svém rozhodování přiměřeně trestním řádem, nikoliv řádem správním. Rozšířený senát také odmítl obavy ohledně právní nejistoty způsobené rozpornou judikaturou kárných senátů, vyslovené Šimkovým senátem. Kárné senáty mají podle něj důsledně respektovat předchozí judikaturu, překonávat ji pouze ve výjimečných případech a doprovodit taková rozhodnutí pregnantním zdůvodněním. „Rozšířený senát si je vědom slabin výše nastíněného způsobu sjednocování judikatury kárných senátů, a to zejména za situace již existující rozdílné rozhodovací praxe, jako je tomu v projednávané věci. Ani to však nemůže nic změnit na skutečnosti, že zákonná úprava neposkytuje dostatečnou oporu pro závěr o pravomoci rozšířeného senátu v kárných věcech. Je na zákonodárci, zda přistoupí ke změně právní úpravy, ať již cestou výslovného zakotvení pravomoci rozšířeného senátu v kárných věcech nebo vytvořením jiného mechanismu sjednocování rozhodovací praxe kárných senátů,“ uzavřel rozšířený senát své rozhodnutí, o kterém již Česká justice informovala.
Z podnětu, s nímž se na rozšířený senát soudce Šimka obrátil, je zřejmé, jak bude skutek kárný senát v případu soudkyně Doupovcové posuzovat. „K tomu, aby si příslušný orgán mohl o jednání soudce učinit úsudek, potřebuje mít dostatečně komplexní informace, tedy informace o veškeré jeho rozhodovací činnosti. Podle šestnáctého senátu tedy není možné „kouskovat“ činnost soudce podle jednotlivých spisů (věcí) a postihovat jej selektivně (typicky výtkou) jen za průtahy, které vznikly v určitých spisech (věcech), o nichž se příslušný orgán nějak dozvěděl nebo které jej z nějakého důvodu začaly zajímat (třeba proto, že si na pomalé vyřizování věci stěžoval konkrétní účastník řízení). Postih v takovémto případě je totiž činěn za zcela zásadního nedostatku informací u příslušného orgánu – ten sice ví, že konkrétní věc, u níž to vyšlo najevo, byla vyřizována pomalu, avšak neví obvykle, zda příčinou toho nebyla naléhavější potřeba zaměřit soudcovu pozornost na jiné jeho věci,“ vyslovil svůj názor Šimkův senát.
Podle všeho se však spor vyřeší, aniž by muselo dojít k rozsáhlejšímu dokazování. Předseda senátu Šimka se totiž v červnu obrátil na obě strany sporu a vyzval je k úvaze o uzavření dohody o vině a kárném opatření. A podle informací České justice tato jeho výzva padla na úrodnou půdu. Kárný senát tak bude posuzovat dohodu, která by měla pro soudkyni Doupovcovou znamenat výraznou finanční sankci. Pokud tedy kárný senát dohodu akceptuje.
Petr Dimun
