Jak předseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš, tak jeho místopředseda pro trestní úsek Jan Sváček se v reakci pro Českou justici zastali soudce Pavla Zelenky. Toho kritizoval prezident Unie státních zástupců (USZ) Jan Lata za jeho mediální vystoupení. „Především oceňuji otevřenost s jakou před veřejností kolega Zelenka vystoupil v rozhovoru pro iRozhlas. Je výrazem jeho celkově otevřeného přístupu, který potvrdil i při komunikaci s novináři po vyhlášení rozsudku v kauze Davida Ratha,“ uvedl Bureš.
Lata uvedl, že některé Zelenkovy výroky jsou velice nešťastné a ohrožují důvěru v celý justiční systém. Zelenka mimo jiné kritizoval, že se k rozhodnutí vrchního soudu v kauze bývalého ministra Davida Ratha vyjadřoval mluvčí USZ, považoval to za „okopávání“. Rozhovorem se také plánuje zabývat Soudcovská unie na své zářijové republikové radě. Prezident USZ dále uvedl, že vyjádření soudce „v tom smyslu, že on veřejnosti nic vysvětlovat nemusí, je přinejmenším velice nešťastné a ve svém důsledku ohrožující důvěru v celý justiční systém“. Podle Bureše i Sváčka ale Zelenka své rozhodnutí médiím prezentoval naopak trpělivě a novináři dokonce předsedovi soudu za jeho přístup poděkovali.
„Poté, co v jednací síni vyhlásil a odůvodnil rozsudek, pozval následně novináře na improvizované setkání a podrobně jim celé senátní rozhodnutí téměř hodinu vysvětloval. V daném případě tedy udělal více, než mu zákon ukládá pro to, aby prostřednictvím médií laická veřejnost pochopila podstatu složitého právního problému. V tomto smyslu tedy ve vyjádření soudce Pavla Zelenky nespatřuji nic, co by snižovalo důvěru veřejnosti v nezávislé soudnictví,“ napsal Sváček ve vyjádření pro Českou justici. Profesní napětí mezi soudci a státními zástupci by podle něj nemělo přerůstat do osobní roviny.
Zelenka se také v rozhovoru vyjádřil k osobě novináře a právníka Tomáše Němečka, který o soudci prohlásil, že má „velké justiční ego“. „Toho kdybych dostal do rukou…,“ řekl mimo jiné Zelenka. Podle funkcionářů Vrchního soudu v Praze svá slova myslel zjevně v nadsázce. „Jeho poznámka směrem k panu Němečkovi je ve skutečnosti laskavá, pro toho, kdo čte s pochopením a porozuměním a hledá mezi lidmi dobro a tak hodnotí i motivy a pohnutky jejich chování. Před časem jsem se účastnil semináře na právnické fakultě UK na téma soudnictví a media. Pavel Zelenka i pan Němeček vystupovali s velmi podobnými názory a nepozoroval jsem mezi nimi nic než přátelské jiskření,“ míní Bureš.
Podle Sváčka by se v této situaci dala rozvinout debatu o tom, zda a jak může soudce při zachování vlastní důstojnosti mediálně vtipkovat a jaké hranice má případná mediální nadsázka. Sám by prý takové vyjádření nepoužil, ale pro Zelenku má pochopení. „Soudci jsou velmi citliví na odsudky novinářů nebo politiků, kteří bez znalosti spisu a právní problematiky vyjadřují své neochvějné názory na věc. S takovou možnou veřejnou kritikou však musí soudce počítat a nesmí se jí nechat ovlivnit při svém mnohdy nepopulárním rozhodování. Proto bych v případě takových mediálních ataků volil spíše hrdé mlčení. Samozřejmě s rizikem, že právě takové nekvalifikované a populistické názory mohou utvářet názor veřejnosti na fungování soudnictví,“ dodal na obranu mediálně propíraného soudce.
Jaroslav Bureš na závěr zdůraznil, že Pavla Zelenku zná velmi dlouho, protože spolu dříve hráli i basketbal. „Je to slušný člověk, velmi dobrý trestní soudce a vynikající právník,“ řekl. V reakci na článek se České justici ozval předseda Krajského soudu v Brně Milan Bořek který uvedl, že z doby, kdy působil na Vrchním soudu v Praze jako místopředseda, si Zelenku pamatuje přesně tak, jak ho charakterizoval předseda soudu Bureš. „Navíc je mimořádně pracovitý,“ dodal.
Sám Zelenka pouze uvedl, že viceprezidentovi Soudcovské unie Františkovi Kučerovi napsal vysvětlující email a prozatím nepředpokládá, že by se veřejně ke slovům prezidenta USZ vyjadřoval.
Zelenkův senát Vrchního soudu v Praze v roce 2016 konstatoval, že odposlechy v korupční kauze kolem Ratha nejsou použitelné jako důkaz, protože soud nedostatečně zdůvodnil jejich nasazení. Nejvyšší soud však později rozhodl, že použitelné jsou. Mluvčí USZ to ve vyjádření kritizovaném Zelenkou označil za vítězství zdravého rozumu.
Podle Zelenkova senátu, který letos v červnu snížil někdejšímu politikovi prvoinstanční trest 8,5 roku vězení za manipulace se zakázkami na sedm let, však použití odposlechů v Rathově případu bylo nezákonné a stanovisko Nejvyššího soudu se uplatní při rozhodování až v budoucích případech.
(epa, čtk)
