Někdejší ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a nynější náměstek generálního ředitele Generálního ředitelství cel Robert Šlachta řeší dva vážné problémy: Jím řízená sekce pátrání má nedostatek odborníků v trestním řízení a nedostatek kompetencí v trestním řízení. Drtivá většina jeho případů byla loni odložena pro nepřípustnost, nedůvodnost nebo neúčelnost či skončila jako přestupek.Vyplynulo to ze čtvrteční tiskové konference ke Zprávě o činnosti sekce pátrání za rok 2018.
Původní brífink ke Zprávě o činnosti sekce pátrání při Generálním ředitelství cel, jejíž je Robert Šlachta ředitelem, se už od začátku změnil v lamentování nad personální a kompetenční nedostatečností útvaru. O chybějícím lidech informoval generální ředitel Generálního ředitelství cel Milan Poulíček. Podle jeho slov momentálně chybí Šlachtovu útvaru 70 – 80 lidí. „V tuto chvíli nabíráme lidi z vlastních zdrojů, nastupují lidé z Finanční správy kvůli prověřování v oblasti DPH, ale nabíráme lidi i z Vězeňské služby a od Policie ČR,“ uvedl generální ředitel.
Šlachta postavil nový ÚOOZ
Na upozornění na personální stav sekce pátrání pak navázal její ředitel a náměstek generálního ředitele Robert Šlachta úvahou, jaké lidi jeho pátrací sekce hledá: „Je to obdoba celorepublikového útvaru policie, sekce má specializované činnosti, máme sekci na analytiku,“ popsal někdejší oblíbený policista. „Lidi jsme si museli sami vytipovat, naučit je, šli jsme cestou policie, kde jsou označení pátrači,“ vysvětlil Šlachta.
Podle něho se dobří pátrači velmi obtížně vychovávají. Například by „chtěli jít do sofistikované trestné činnosti v souvislosti s DPH“, avšak jde o mimořádně složitou problematiku, kde se analytik či pátrač těžko vychovává, protože „pobyt v prostředí je složitý“.
Robert Šlachta v sobě policistu stále nezapře. Jak vyplynulo z jeho dalšího vyjádření, staví sekci pátrání na Generálním ředitelství cel podobně jako další policejní útvar. Podle jeho slov je například nezbytné monitorovat podezřelé majetky lidí hned od začátku tak, aby mohl být případ s důkazy předán policejnímu orgánu k vyšetřování.
Ale bez oprávnění
A to je další problém. Šlachtův útvar má ze zákona oprávnění prověřovat, ale nikoli už zasahovat v další fázi trestního řízení – nesmí podle zákona vyšetřovat. Případy, které jeho sekce pátrání zahájí, musí v určité fázi předat těm, kdo toto oprávnění ze zákona mají: Policii ČR nebo Inspekci MV. „Lidé, kteří k nám přišli od policie, kde byli zařazeni jako vyšetřovatelé, jsou u nás zařazeni jako metodici. Není dobré, když jiný orgán dělá prověřování a jiný orgán dělá vyšetřování,“ řekl k tomu Robert Šlachta.
„Je to naprosto radikální, když jedna složka dělá prověřování a jiná vyšetřování,“ řekl Šlachta, podle kterého se jeho sekce snaží o maximální kvalitu včetně komunikace se státním zastupitelstvím.
Jak dále vyplynulo z jeho slov, spor mezi Finanční správou, Policií ČR respektive ministerstvem financí a vnitra o to, kdo bude vyšetřovat, dále probíhá. K tomu se rovněž vyjádřil generální ředitel GŘC Milan Poulíček:„Vedou se jednání na vysoké úrovni, teď je to na někom, kdo řekne – toto bude mít Celní správa, toto policie,“ uvedl k problému generální ředitel Poulíček. Podle jeho slov jde o to, aby spisy nespadly pod stůl.
O tom, že ministerstvo vnitra odmítá návrh, aby se celníci stali dalším orgánem činným v trestním řízení a měli veškerá oprávnění jako policie, Česká justice aktuálně informovala.
Princip policejních vyšetřovatelů u celní správy označila za rozporný s Ústavou Česká advokátní komora.
Jsou to srdcaři
S otázkou personální souvisí rovněž otázka platová. Například nově vzniklý odbor kybernetiky v rámci pátrací sekce má tři lidi, které státní instituce nemůže zaplatit jakoby je platil soukromník. Podle Šlachty jsou to „srdcaři“. Tajná část internetu darknet podle něho funguje jako obrácený internet a lidi dnes nejezdí domlouvat obchody přes půlku Evropy, zdůraznil význam pátrání na darknetu.
Také podle slov generálního ředitele Poulíčka si ti vyšetřovatelé, kteří přejdou od Policie ČR k celní správě pohorší. „Oni u nás nevyšetřují a pohorší si platově. Důvod, proč přecházejí, je, že opouštějí policii,“ uvedl s doporučením zeptat se na policii, proč ji dotyční opouštějí.
Útěky ze Šlachtovy sekce k policii
Podle Roberta Šlachty to má policie jednodušší,protože disponuje odborníky v trestním řízení, kteří se „ho“ učí od začátku své kariéry na okrsku, zatímco u daňové správy, odkud nyní přicházejí lidé, se trestní řízení nevede.
Jenže téma nedostatku kvalifikovaného personálu uzavřel generální ředitel Milan Poulíček překvapivým výrokem, že pravda je taková, že lidé naopak utíkají ze Šlachtovy pátrací sekce k policii. „Spíš je to tak, že naši nejlepší odcházejí k policii. Je to oboustranné,“ uzavřel generální ředitel Poulíček.
Jeho slova dokládá statistika ze Zprávy o činnosti sekce za rok 2018: Systematizovaný stav byl 759 celníků, k sekci nastoupilo 58 osob, zatímco 61 osoba od sekce loni odešla.
Celníci v kauzách stejně zůstávají
Jak ovšem v závěru brífinku u případu „Drozd“ vysvětlil Robert Šlachta, celníci se stejně ve vyšetřování angažují. Podle jeho slov v daném případě prováděli rok prověřování a pak případ předali NCOZ. Jenže tam byly domácí prohlídky a věci, kterým rozumí jen celníci: „Naši lidé zůstávají v kauze, protože v ní znají každý pohyb,“ řekl Robert Šlachta.
Podle statistiky výslednosti ze Zprávy o činnosti za rok 2018 zahájila Šlachtova sekce úkony trestního řízení celkem v 1 115 případech pro podezření z 1 117 trestných činů.
Do vyšetřování předala policii 218 případů a celkem 747 případů bylo odloženo nebo odevzdáno podle §159a odst. 1 -5 trestního řádu.
Znamená to, že případy byly buď projednány jako přestupky nebo byly odloženy pro neúčelnost, nepřípustnost nebo nedůvodnost.
Irena Válová
