Ministerstvo spravedlnosti podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana nepřijalo žádnou z jeho připomínek k návrhu zákona o státním zastupitelství. Jde mimo jiné o funkční období nejvyššího státního zástupce a obou vrchních státních zástupců. Podle Zemana je tak účelem zákona zřejmě především přeobsadit tyto funkce. Ministryně spravedlnosti v reakci uvedla, že Zeman nemluví pravdu.
„Ministerstvo spravedlnosti i přes opakované projednávání stále setrvává na stanovisku, že nejvyšší státní zástupce má mít sedmileté funkční období, stejně jako zbytek soustavy. Nejvyšší státní zastupitelství naproti tomu zastává stanovisko, že státní zastupitelství je součástí širší justice a jako takové by mělo mít srovnatelné podmínky se soudy, to znamená deset let pro nejvyššího státního zástupce, stejně jako mají předsedové nejvyšších soudů, sedmileté funkční období pro zbytek soustavy,“ uvedl Zeman, který by byl nejraději, aby státní zastupitelství vůbec nespadalo pod moc výkonnou. Navrhuje proto změnit Ústavu.
Mluvčí resortu Vladimír Řepka v reakci na Zemanova slova uvedl, že není pravda, že by ministerstvo připomínky neakceptovalo. „Není pravda, že bychom vůbec neakceptovali připomínky Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ). V přechodných ustanoveních, jež budou upravena variantně, jsme na některé připomínky NSZ a Unie státních zástupců reagovali. Také dolaďujeme, aby byl omezen vliv ministra spravedlnosti při výběru soudce (nezávislého člena výběrové komise). Návrh zákona o státním zastupitelství předložíme tak, že bude reagovat na některé obavy, které NSZ vyslovilo,“ uvedla Benešová.
Zákon o státním zastupitelství je podle ní aktuálně po skončení meziresortního připomínkového řízení. „V současné době odbavujeme jedny z posledních připomínek a jsem ráda, že se nám podařilo vypořádat připomínky tak, že ho budeme na vládu předkládat bez vážnějších rozporů. Veřejnost jsme s návrhem zákona seznámili na TK, protože chceme takové legislativní procesy dělat transparentně. Změnu, po které se léta volá, jsem tedy představila a není nic nového, že chceme především zabránit tomu, aby mohl být nejvyšší státní zástupce, tak jak je to dnes, odvoláván bez udání důvodu. Sama jsem se stala obětí takové právní úpravy,“ doplnila Benešová.
Další Zemanovou připomínkou byla i otázka výběru vedoucích státních zástupců. V předkládaném modelu je ve výběrové komisi podle Zemana majorita členů jmenovaných ministerstvem spravedlnosti, a podle nejvyššího státního zástupce lze tedy s jistou nadsázkou říct, že ministerstvo si může pomocí svých členů vybrat vhodného vedoucího státního zástupce. „Opomíjí se zde tedy prvek rozdělení návrhového oprávnění, které spadá do působnosti příslušného vedoucího státního zástupce, a jmenování, které je plně v gesci ministra spravedlnosti,“ uvedl Zeman.
Klíčovou otázkou jsou podle nejvyššího žalobce i přechodná ustanovení, kdy ministerstvo podle nejvyššího státního zastupitelství nehodlá dát nový mandát nejvyššímu státnímu zástupci. „Opět je zde paralela s předsedy nejvyšších soudů, kteří od účinnosti nového zákona o soudech a soudcích dostali nový desetiletý mandát. Nejvyšší státní zastupitelství trvá na tom, aby tento systém byl zachován i pro soustavu státního zastupitelství,“ uvedl Zeman.
„Ministerstvo spravedlnosti také úplně mimo systém stanovilo ukončení funkčního období oběma vrchním státním zástupcům. Nelze se tak zbavit dojmu, že účelem toho zákona je zejména přeobsadit funkce nejvyššího a obou vrchních státních zástupců tak, aby Zeman, (Ivo) Ištvan, (Lenka) Bradáčová skončili co nejdříve po účinnosti zákona,“ uvedl Zeman. Ve zbytku soustavy pak podle něj jde o takové rozvrstvení, kdy by mělo končit až 25 vedoucích státních zástupců za jeden rok, což považuje za nesystémové.
(čtk, epa)
