Česko nemusí zadržet podnikatele Antonia Koláčka a umístit ho do předběžné vazby, pokud na něj Švýcarsko vydá mezinárodní zatykač. Ministerstvo spravedlnosti na dotaz ČTK sdělilo, že člověk, o němž se vede vydávací řízení, může zůstat na svobodě. Koláček odmítá nastoupit do švýcarského vězení, kde si má odpykat 52 měsíců v souvislosti s privatizací Mostecké uhelné společnosti (MUS). Švýcaři mohou ČR také požádat o uznání a vykonání svého rozsudku, ministerstvo však – a to i navzdory kladnému stanovisku českých soudů – nemusí s převzetím cizozemského rozhodnutí souhlasit.
Koláček byl ve švýcarské větvi kauzy MUS odsouzen v roce 2013 za podvod, praní špinavých peněz a porušování povinnosti při správě cizího majetku, a to společně s dalšími čtyřmi Čechy: Petrem Krausem, Jiřím Divišem, Oldřichem Klimeckým a Markem Čmejlou. Všichni nyní čelí obžalobě i v Česku a vinu odmítají. Koláček uvádí, že pokud by uposlechl švýcarskou výzvu a dostavil se k 19. srpnu do vězení, ztratil by možnost obhájit se před českým soudem.
České ministerstvo spravedlnosti v obecné rovně uvedlo, že v obdobných případech nelze další postup švýcarské strany předjímat. Podotklo, že dokud není na člověka odsouzeného v cizině vydán mezinárodní zatykač, může se volně pohybovat v ČR i v zahraničí.
Koláček avizoval, že hodlá zůstat v Česku a nikam necestovat. Ani vydání zatykače by v takovém případě nemuselo omezit jeho osobní svobodu. „Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních nestanoví povinnost osobu zadržet, ani jí vzít do předběžné vazby,“ napsalo ministerstvo. Vazba je podle něj volitelnou možností, pokud zjištěné skutečnosti odůvodňují obavu z útěku daného člověka.
Jestliže Koláček nebude se svým vydáním souhlasit, Česko ho Švýcarům vydat nemůže. „Vydání osoby do cizího státu je nepřípustné, pokud jde o státního občana České republiky, který nevyslovil se svým vydáním souhlas,“ upozornilo ministerstvo.
Co se týče řízení o uznání a výkonu cizozemských rozhodnutí, české soudy řeší v rámci EU několik desítek případů ročně, mimo unii pak jsou podle ministerstva tyto počty nižší. „Nejedná se ale o výjimečnou záležitost,“ podotkl úřad. Koláčkovi právníci přitom tvrdí, že možnost uznání švýcarského rozsudku si dokážou představit pouze v teoretické, nikoliv v praktické rovině.
„Bylo-li pravomocně uznáno cizozemské rozhodnutí, ministerstvo udělí souhlas s převzetím jeho výkonu, ledaže shledá podstatné důvody, pro které převzetí výkonu cizozemského rozhodnutí není vhodné,“ vysvětlil úřad.
Prodej státního podílu v MUS firmě Investenergy schválila v červenci 1999 vláda současného prezidenta Miloše Zemana. Česká obžaloba tvrdí, že Koláček, Kraus, Diviš, Klimecký a Čmejla ovládli MUS jejími vlastními penězi. Údajně vytvořili nepřehlednou strukturu firem, aby zastřeli, že nejpozději od května 1998 vlastnili nebo měli pod kontrolou nadpoloviční většinu akcií MUS. Poté prý vyčkali, až cena akcií klesla, a od státu odkoupili jeho podíl přes firmu Investenergy za výrazně nižší cenu. Česku tím podle státního zástupce způsobili škodu nejméně 3,2 miliardy korun.
(čtk)
