Bez rozporů s oficiálním i připomínkovými místy míří nakonec ke schválení do vlády návrh zákona o hromadných žalobách. Ministerstvo návrh zásadně „překopalo“ a v nové verzi upřednostnilo žaloby přihlašovací. Resort navrhuje řízení o zpřístupnění důkazního prostředku s pojistkami pod sankcí 10 milionů, připouští zvláštní roli nevládních organizací a stanovuje nově soudní poplatky. Příslušnost soudu, povinnost zastoupení advokátem a odměna žalobce v pozměněné formě zůstávají.
Právě investorský charakter žalob vadil v připomínkách Nejvyššímu soudu. Ústavou zaručenému konceptu civilního procesu je podle jeho zástupců cizí byznys se žalobami a nároky i investování do nich. Advokátní předpisy navíc zakazují, aby se advokát stal investorem žaloby za účelem dosažení zisku. Na tyto zásadní připomínky resort nereagoval. „Obecné připomínky Nejvyššího soudu směřovaly k základním koncepčním otázkám zákona, které vycházejí z vládou schváleného věcného záměru, k němuž se dříve Nejvyšší soud nijak nevyjádřil,“ uvádí ministerstvo spravedlnosti.
O tom, že návrh zákona o hromadných žalobách míří do vlády, informovalo ve středu 31. července 2019 ministerstvo spravedlnosti. „Současné vládě šlo o to, aby ti, co před soudem uplatňují stejné nebo podobné nároky, mohli svá práva uplatňovat společně. Dojde tak ke zrychlení, zjednodušení a v neposlední řadě ke zlevnění celého soudního řízení. Schválení zákona by mělo přispět k úspoře na straně účastníků řízení, k výraznému odlehčení soudů a k urychlení soudního řízení. Ve svém důsledku tak bude znamenat efektivnější a hospodárnější justici,“ uvedla k novému zákonu ministryně spravedlnosti Marie Benešová.
Materiál má spolu s důvodovými zprávami, vypořádáním připomínek a s návrhy doprovodných zákonů takřka 600 stran. Vzhledem k tomu, že konečná verze zákona se poměrně zásadně liší od původního návrhu, dochází k odklonu od původní myšlenky, kterou inicioval exministr Robert Pelikán. Jeho návrh z americké předlohy přímo vycházel, ministerstvo se ho nyní snaží více přizpůsobit evropskému právu. Vliv na to zřejmě má i to, že Česko bude muset implementovat směrnici o reprezentativních žalobách, která vzniká v Bruselu. Podle specialisty na korporátní právo, advokáta Michala Sylly, jsou úpravy zákona jen malým krokem správným směrem. „Nadále mi však chybí důvěryhodná odpověď na to, proč potřebujeme hromadné žaloby jako celek. Vhodný čas na jejich zavedení vzhledem k legislativnímu vývoji rovněž není,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro Českou justici.
Mohlo by vás zajímat
Zásadní změnou je zavedení principu přihlašovacího (opt-in) jako základního principu hromadné žaloby, „pokud zákon nestanoví jinak“. Pro možnost žalovat hromadně principem odhlašovacím (opt-out) pak návrh v § 34 stanovuje podmínky: Skupinu lze určit, žalobce doloží písemný souhlas zájmové osoby (nevládní nezisková organizace – pozn. red.) nebo 50 členů skupiny, v téže věci není vedeno jiné odhlašovací řízení, jestliže hodnota práva člena skupiny nepřesahuje hodnotu 5000 Kč nebo směřuje-li žaloba na zdržení se protiprávního jednání, odstranění závadného stavu nebo seč má za to, že oprávněné zájmy členů není lepené vymáhat jednotlivě.
Zájmová osoba, tedy nevládní nezisková organizace včetně právnických osob zapsaných na seznam Evropské komise v souladu se zákonem o ochraně spotřebitele bude moci podat přihlašovací i odhlašovací žalobu. Zájmová osoba, která nepodala žalobu, bude mít právo podat k soudu vyjádření. Zákon přímo stanoví u odhlašovacího řízení povinnost žalobce spolupracovat se zájmovou osobou.
Za odhlašovací žalobu vždy vyšší poplatek
O tom, že si zpracovatel návrhu přeje, aby byla odhlašovací žaloba, kdy se skupinově soudí lidé, aniž by o tom museli vědět používána výjimečně, svědčí nastavení soudních poplatků. Připojená novela zákona o soudních poplatcích stanoví poplatek za odhlašovací žalobu vždy vyšší, než za přihlašovací žalobu, kdy se lidé musí ke svému nároku přihlásit.
Poplatky mají vypadat takto:
- Za návrh na zahájení přihlašovacího hromadného řízení, jehož předmětem je peněžité plnění 30 000 Kč
- Za návrh na zahájení odhlašovacího hromadného řízení, jehož předmětem je peněžité plnění
- a) do částky 5 000 000 Kč včetně 50 000 Kč
- b) v částce vyšší než 5 000 000 Kč 1 % z této částky; částka nad 500 000 000 Kč se nezapočítává
- Za návrh na zahájení hromadného řízení v ostatních případech 20 000 Kč
- Za návrh na zahájení řízení o zpřístupnění důkazního prostředku 10 000 Kč
Za nesplnění povinnosti pokuta 10 milionů
Ještě zajímavější je nově pojaté řízení o zpřístupnění důkazního prostředku, které je přímo součástí zákona o hromadných žalobách. Ten, kdo podá návrh na zpřístupnění důkazního prostředku, bude muset složit tentýž den částku 100 000 Kč, aniž by výsledek byl zaručen. O návrhu bude rozhodovat soud, přičemž při rozhodování zohlední konkrétní zákonem vymezené okolnosti.
Pokutou ve výši 10 milionů korun nebo 1% obratu za poslední ukončené účetní období pak budou sankcionováni ti, kteří nesplní povinnost zpřístupnit dokumenty, ale také ti, kteří nesplní soudem uloženou povinnost chránit obchodní tajemství nebo utajované informace.
Limity, rejstříky, seznamy
Odměna žalobce bude moci činit 25% z přisouzeného plnění, tuto hodnotu nebude smět překročit. Povinnost advokátního zastoupení zůstává i v novém návrhu jakožto i podmínka solventnosti žalobce a její doložení pojištěním nebo bankovní zárukou ve výši 5 000 000 korun. Z návrhu zákona vyplývá, že žalobcem se rozumí správce skupiny, který bude muset být po splnění podmínek akreditován u ministerstva spravedlnosti, přičemž žádost má být zpoplatněna částkou 10 000 Kč a prodloužení akreditace částkou 7000 Kč. Ministerstvo povede seznam těchto akreditovaných osob.
Krom toho má vzniknout rejstřík hromadných žalob, kam mají být žaloby zapisovány. Rejstřík bude veřejný až po akreditaci u soudu, do interního rejstříku budou moci soudci nahlédnout po podání žaloby, aby bylo známo, že byla žaloba podána. Možnost editace budou mít pouze příslušný krajský, vrchní a Nejvyšší soud.
Kromě rejstříku akreditovaných osob a rejstříku hromadných žalob budou muset soudy vést i přesné rejstříky členů skupin. Povinnost aktualizovat seznamy budou mít podle návrhu žalobci. Protože povinnost vést různé seznamy budou mít různé osoby, ministerstvo spravedlnosti zajistí jejich jednotný formát a formuláře, uvádí se v materiálu základní teze k provedení zákona o hromadných žalobách.
Irena Válová
