Předsudečnou nenávistí lidí, kteří ani netuší, že se dopouštějí trestné činnosti, už se zabývá policie i státní zastupitelství. Vyplývá to z poslední zprávy o extremismu. Na zavedení kategorie chování předsudečné nenávidění a na sledování předsudečné nenávisti mezi lidmi se shodly policie, Nejvyšší státní zastupitelství a zpravodajské služby s podporou expertů. Nový oficiální druh nenávisti se stal součástí zprávy o extremismu, ale je také obsahem interpelace ministra vnitra.
Podle poslední zprávy o extremismu za 2. čtvrtletí 2019 se projevy předsudečné nenávisti stále častěji zabývá policie. „Projevy předsudečné nenávisti představují ohrožení demokracie, konkrétních skupin lidí a jednotlivců a brání konstruktivnímu řešení společenských problémů. Orgány činné v trestním řízení se proto stále častěji zabývají projevy předsudečné nenávisti osob, které nepatří k žádnému extremistickému uskupení. Tyto osoby často ani netuší, že se svými výroky či činy dopouštějí trestné činnosti. V rámci trestního řízení pak mají tendenci je bagatelizovat,“ stojí ve zprávě doslova.
Rasismus a xenofobii vydávají za konzervatismus
Podle poslední zprávy jsou rasismus a xenofobie vydávány na vlastenectví a konzervatismus: „Nenávistných projevů se dlouhodobě dopouští nejen někteří politici a aktivisté na celostátní úrovni, ale i někteří zástupci menších měst a obcí. Rasistické a xenofobní výroky a činy jsou označovány za vlastenectví a konzervatismus, případně za kontroverzní záměr ,vyvolat diskusi nad palčivými společenskými otázkami´,“ uvádí vnitro v poslední zprávě o extremismu za druhý letošní kvartál.
Rozdělování společnosti je při tom jedna z vládou schválených vlastností, které má mít chování jednotlivce, aby mohlo být nazváno předsudečnou nenávistí. O tom, že název pro novou kategorii chování schválila na konci dubna na svém jednání vláda, Česká justice rovněž informovala. „Projevy předsudečné nenávisti se liší od extremistických zejména tím, že nemusí být spojeny s některou z totalitních ideologií. Osoby, které se jich dopouštějí, nemusejí být nutně členové či příznivci extremistických hnutí. Rovněž u nich absentuje jasné volání po svržení systému pluralitní demokracie a jeho nahrazení systémem totalitním,“ vysvětluje vnitro ve Zprávě o extremismu a předsudečné nenávisti za rok 2018, která rovněž obsahuje konkrétní definici tohoto chování.
Interpelace: Chcete opět zavádět policejní stát?
Přesto mnoha lidem v diskusích tento pojem stále není srozumitelný. Kvůli obsahu pojmu předsudečná nenávist a kvůli následkům zavedení této kategorie pro obyvatele interpelovala ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) na červnové schůzi poslanecké sněmovny poslankyně Karla Maříková (SPD): „Ústavní soud však připomíná, že působení na pudy není zatím v České republice zákonem regulováno. Nejde tedy náhodou o snahu obcházení současného právního systému vaším ministerstvem? Chcete opět po změně režimu v České republice zavádět policejní stát? Ministerstvo vnitra přikládá definici rizik projevů ,předsudečné nenávisti´; jsou podle vašeho ministerstva v řadě oblastí podobná s riziky, která představují extremisté. Znamená to, pane ministře, že když někdo řekne nebo napíše, že nemá rád třeba multikulturalismus, protože to je vykořenění národa a ztráta identity, bude za to trestán a je podle vás extremista? Kdo bude určovat, co je předsudečná nenávist? Vy? Nebo jsou na to vyčleněni nějací úředníci? Znamená to, že tímto takzvaným náhubkovým zákonem chcete regulovat chování a názory lidí a trestat je? Nerozporuje se náhodou tento zákon s Ústavou, kde je zaručena svoboda projevu a slova? A jakou další finanční zátěž tento výmysl představuje pro státní rozpočet? Jelikož někdo – jestli jsou na to vyčleněni nějací pracovníci a jaká personální zátěž to bude pro Policii České republiky, která už nyní trpí nedostatkem personálu?,“ uvedla poslankyně. Tu nyní prošetřuje policie, jak uvádí právě zpráva o extremismu. Maříková v lednu na svém profilu na sociální síti facebook přirovnala migranty k invazivním druhům rostlin a zvířat, jimž by měl být zakázán vstup do Evropské unie. Policie se věcí zabývá pro podezření z přečinu Podněcování k nenávisti.
V rovině trestního práva není změna
Podle ministra vnitra Hamáčka však předsudečná nenávist není právní pojem: „Pojem předsudečné nenávisti začalo Ministerstvo vnitra využívat v souvislosti s tím, jak se mění struktura scény, která se projevuje nenávistně vůči jiných skupinám obyvatel. Chci jasně říci, a tím odpovídám na některé z vašich otázek, že se nejedná o právní pojem a v rovině trestního práva nedošlo k žádným změnám, neboť postih trestných činů motivovaných nenávistnou pohnutkou je v našem trestním právu dostatečný a vychází i z mezinárodních závazků České republiky,“ uvedl ve své odpovědi poslankyni.
Podle jeho slov v poslanecké sněmovně jde o dohodu orgánů činných v trestním řízení, tajných služeb a o doporučení zástupců neziskovek a učitelů. „Důvodem této změny terminologie je skutečnost, že v současné době se tradiční extremisté z obavy z postihu už otevřeně nehlásí k neonacismu, nicméně jádro jejich ideologie, které spočívá v šíření nenávisti, zůstává stejné. Navíc jsme svědky toho, že k nenávistným projevům se uchylují i jiné osoby, které nelze spojovat s totalitními ideologiemi či extremismem. A úlohou státu je se těmto projevům věnovat a poskytovat ohroženým skupinám ochranu. Takže kategorie předsudečná nenávist není konstruktem Ministerstva vnitra. Je to výsledek konsenzu všech relevantních rezortů – policie, zpravodajských služeb a Nejvyššího státního zastupitelství. A zavedení této terminologie nám doporučovali jak akademičtí odborníci, tak také lidskoprávní organizace,“ řekl poslankyně v odpovědi Hamáček.
Hamáček: Ano, nenávist může být trestná
S takovou odpovědí se ovšem poslankyně nespokojila a žádala odpověď na otázku, zda za předsudečnou nenávist může být někdo trestán: „Pane ministře, nenávist je dlouhodobá intenzivní emoce, stejně jako třeba mít rád. Předsudek je zakořeněný úsudek nebo názor. Je tedy emoce pohnutka nebo třeba trestný čin? Je úsudek podle vás tedy pohnutka? Je nenávist sama o sobě negativní jev? A zda ji jako emoci vůbec lze racionalizovat? Lze vědomě a cíleně nenávidět? A až mi odpovíte na tyto otázky. Tak může být tedy ten, kdo vlastně nenávidí, trestán? Můžeme být tedy trestáni za emoce? Jste schopen vůbec konkrétně odpovědět na tyto otázky?,“ vznesla dodatečnou otázku poslankyně Maříková.
Podle ministra vnitra může být člověk trestán jen za to, co je trestné: „Člověk může být trestán za to, co je trestné. A co je trestné, říká trestní zákoník. A já jsem vám řekl, že my jsme z hlediska trestního zákoníku nic neměnili. Pouze jsme zavedli nový termín, který popisuje některé fenomény v naší společnosti, nic víc, nic míň,“ uvedl ministr.
Poté odpověď zpřesnil: „To znamená, pokud se mě ptáte, zda někdo může být trestán za nenávist, pokud naplní skutkovou podstatu trestného činu, ano. Ale o tom, zda bude potrestán a jak bude potrestán, nerozhodne Ministerstvo vnitra ani já, ale rozhodne o tom nezávislý soud. A znovu říkám, na trestním zákoníku jsme nic neměnili. Pouze jsme po dohodě s dalšími resorty zavedli tento nový termín jako popis určitého fenoménu ve společnosti. Takže ještě jednou a naposledy. Trestán může být ten, kdo poruší zákon, a o tom jeho trestu rozhodne nezávislý soud,“ řekl doslova ministr v odpovědi na interpelaci na červnové schůzi poslanecké sněmovny.
Irena Válová
