Pokud ČR nedokáže vyložit ve vztahu k prezidentovi vlastní ústavu, může požádat o stanovisko Evropský soud pro lidská práva. Aktuálně tak učinila Arménie, která svého bývalého prezidenta za „svržení ústavního pořádku“ rovnou uvěznila a do sporu se tam dostaly moc soudní a výkonná. Podmínkou položení otázky k ESLP je probíhající řízení v národním státě před Nejvyšším nebo Ústavním soudem.
O poradní názor lze požádat Evropský soud pro lidská práva podle dodatkového protokolu Evropské úmluvě o lidských právech a základních svobodách č. 16 z roku 2013, jak aktuálně v souvislosti s případem Arménie upozorňuje Soud.
Podle protokolu musí o stanovisko požádat některý z nejvyšších soudů národního státu, před kterým se odehrává konkrétní řízení. V případě žaloby na prezidenta Miloše Zemana by to byl Ústavní soud. Stanovisko nejprve vypracuje panel pěti soudců, ve kterém zasedne i soudce za národní stát, který žádost o stanovisko podává. V případě ČR je to zvolený soudce Aleš Pejchal. Pokud není stanovisko přijato, rozhoduje o něm dále Velký senát. Stanovisko však má pro žádající zemi stále poradní a nezávazný charakter.
ČR může dodatkový protokol podepsat kdykoli
Tento dodatkový protokol sice Česká republika ani po šesti letech stále ještě neratifikovala, může tak ale učinit kdykoli. Arménie dodatkový protokol ratifikovala v roce 2017, loni vstoupil v platnost a nyní Arménie Soud požádala o stanovisko k případu svého bývalého prezidenta Roberta Kocharyana, který měl „svrhnout ústavní pořádek“ země.
Kocharyan byl v Arménii za údajné „svržení ústavního pořádku“ rovnou uvězněn. Nyní se případ dostal před Ústavní soud Arménie, který 9. srpna 2019 poslal otázky týkající se imunity prezidenta a jeho vztahu k Ústavě k Evropskému soudu pro lidská práva, jak o tom Soud informuje. Do odpovědi Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) bude řízení v Arménii přerušeno, ale Robert Kocharyan zůstane ve vězení. Arménie požádala o stanovisko rovněž Benátskou komisi při Radě Evropy.
Případ s dosahem do mezinárodních vztahů
Případ někdejšího prezidenta Roberta Kocharyana zasahuje i do mezinárodních vztahů, zejména do vztahu Arménie s Ruskem, které má trestní řízení s Kocharyanem za vykonstruované. Sám Kocharyan považuje řízení proti němu za pomstu současné arménské vládní moci.
Historie případu sahá až do doby prezidentských voleb v roce 2008, které vyústily v nepokoje 1. března 2008. Při masových demonstracích, na jejichž základě vyhlásil prezident Kocharyan na dvacet dní výjimečný stav, přišlo o život deset lidí: osm protestujících a dva policisté. Podle médií nese Kocharyan na tragických událostech vinu, „protože byl v té době prezident“ a sehrál v událostech „roli“. Podle médií teprve „Sametová revoluce“ v Arménii spustila v roce 2018 vyšetřování událostí 1. března 2008.
Kocharyan byl prezidentem dvakrát, poprvé se stal druhým prezidentem Arménie v roce 1998 a bylo mu vytýkáno, že nesplnil podmínku desetiletého občanství země, jak žádá ústava. Další volby v roce 2003 vyhrál. Tyto prezidentské volby byly podle zpráv mezinárodních pozorovatelů doprovázeny násilnostmi, protesty a volebními podvody.
Jde o mimořádně složité poměry Náhorního Karabachu ve vztahu k Rusku, k historickým souvislostem, světovým změnám včetně rozpadu SSSR a tvrdým mocenským bojům uvnitř Arménie na jejich pozadí.
Češi bojují za práva jako Arméni
Stejně jako český „případ“ boje za právo a proti údajnému vážnému porušování Ústavy prezidentem Milošem Zemanem, také arménský případ prezidenta Kocharyana má dopad na vnitřní politickou situaci v Arménii, jak vyplývá z médií. Kvůli položené otázce Evropskému soudu pro lidská práva se do sporu dostaly soudy s mocí výkonnou.
Zatímco Ústavní soud Arménie ústy svého člena tvrdí, že neučinil ve věci Roberta Kocharyana definitivní rozhodnutí a potřebuje znát názor Evropského soudu pro lidská práva a že jeho rozhodování bylo vždy „nad politickými následky“, předseda vlády Arménie prohlásil, že pokud je Robert Kocharyan politický vězeň, pak on má právo kdykoli poslat na lidi protestující v hlavním městě tanky.
Zajímavá na věci je rovněž skutečnost, že arménský právník, který před Evropským soudem pro lidská práva reprezentoval oběti událostí 1. března 2008 Vahe Grygorian, byl v roce 2018 jmenován soudcem Ústavního soudu. Při svojí inauguraci představil plán vyčistit sémanticky ústavu zavedením slov „soudce Ústavního soudu“ oproti původnímu „člen Ústavního soudu“.
Arménská žádost o poradní stanovisko je druhou žádostí k ESLP tohoto druhu. Tento nástroj poprvé využila v říjnu 2018 Francie, kdy požádala o stanovisko ke svému zákonu o náhradním mateřství, tedy k situaci, kdy pro partnery nebo manžele porodí dítě cizí žena.
Irena Válová
