Pokud neexistuje pravomocný rozsudek, neexistuje odpovědnostní titul, podle kterého by mohl soud rozhodovat o náhradě škody za nespravedlivé trestní stíhání. Uvedl to dnes soudce Ondřej Růžička, když usnesením zamítl žádost někdejší šéfky Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové o odškodnění 35 milionů korun za stíhání v kauze chomutovských solárních elektráren. Soud jednal v její nepřítomnosti. Rozhodnutí není pravomocné, lze se proti němu odvolat.
Vitásková zažalovala ministerstvo spravedlnosti v době, kdy měla v ruce pravomocný rozsudek Vrchního soudu v Olomouci, který ji zprostil viny. Nejvyšší soud však následně tento verdikt zrušil a trestní věc vrátil k dalšímu projednání.
Právnička Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových proto u soudu dnes uvedla, že v současné době nemá úřad respektive stát odpovědnostní titul. Advokát Vitáskové Pavel Kohút zdůraznil, že Nejvyšší soud vydal rozhodnutí, podle kterého exšéfka ERÚ bude obžaloby bez pochybností zproštěna. „Obecný soud je vázán rozhodnutím Nejvyššího soudu, nemůže dojít k ničemu jinému než zproštění. Máme za to, že žalobkyně materiálně zproštěna je,“ argumentoval advokát. Soudce ale namítl, že obsah žaloby bude pravděpodobně v budoucnu odlišný už jen z toho důvodu, že opět uplyne další doba, kdy bude Vitásková trestně stíhána. To, že je logické, že v budoucnu dojde ke zproštění obžaloby nepopřel, není podle něj ale jasné, jakým způsobem tak soud učiní. „Může dojít k různým formám ukončení trestního stíhání, soud nemůže předjímat, jak dopadne,“ řekl Růžička. Podstatou žaloby se tak soud vůbec nezabýval. Soudce upozornil, že musí rozhodovat podle skutkového stavu věci ke dni vyhlášení svého rozhodnutí, nikoliv ke dni podání žaloby. Zároveň nepřiznal ani jedné ze stran náhradu nákladů řízení.
Olomoucký vrchní soud Vitáskovou před rokem zprostil obžaloby v kauze neoprávněně udělených licencí solárním elektrárnám na Chomutovsku. Nalézací soud ji předtím udělil osm a půl roku nepodmíněně. Následně nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman podal dovolání v její neprospěch. Uvedl, že se Vitásková mohla dopustit nedbalostního deliktu. O dovolání již na sklonku loňského roku rozhodl Nejvyšší soud který uvedl, že soud má rozhodnutí ve věci Vitáskové zpřesnit.
Vitásková původně ministerstvo spravedlnosti žádala o odškodnění 221 milionů korun. Česká justice už dříve informovala o tom, že ji resort nevyhověl.
Ministerstvo spravedlnosti každoročně eviduje kvůli nezákonnému trestnímu stíhání, které zahrnuje i nezákonný pobyt ve vazbě, několik stovek až tisíc žádostí, vyhoví ale jen menší části žadatelů, milionové částky jsou přitom výjimečné. Takovou částku měla naposledy dostat zdravotní sestra z Rumburku Věra Marešová.
(epa)
