Česká republika se loni stala cílovou zemí nelegálního přistěhovalectví. Léta 2014 – 2015, kdy územím státu cizinci pouze procházeli, byla výjimkou. Počet cizinců stíhaných za různou trestnou činnost v ČR se mírně zvyšuje, ačkoli cizinci spáchali meziročně méně skutků. Na prvním místě v počtu nelegálních přistěhovalců jsou Ukrajinci. Co se tyče veškeré kriminality, vede mezi cizinci opět drogová trestná činnost.

Vyplývá to z poslední výroční zprávy Nejvyššího státního zastupitelství. Zpráva předkládá přílohou kapitoly „Trestná činnost cizinců a trestná činnost spojená s nelegální migrací“ vlastní tabulky, ale v komentáři odkazuje na Zprávu o stavu v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku. Takovou zprávu vydává každoročně ministerstvo vnitra.

Informace o tom, že pro nelegální přistěhovalce se ČR stává cílovou zemí, pochází právě z předmětné zprávy: „Ze Zprávy o stavu v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku v roce 2018 (ve srovnání s rokem 2017) plyne, že v posledních letech se ČR z hlediska důvodu nelegální migrace pro většinu osob stala zemí cílovou. Výjimkou bylo období celosvětové migrační vlny, která se na území ČR projevila ke konci roku 2014 a gradovala v roce 2015. V této době byla ČR hojně využívána cizinci jako tranzitní prostor pro nelegální migraci do dalších evropských zemí,“ uvádí výroční zpráva NSZ. „Od roku 2016, po opadnutí vlny tranzitní nelegální migrace, je ČR k pohybu do dalších zemí EU/Schengenu zneužívána v menší míře,“ dodává k tomu zpráva.

Ve statistikách ministerstva vnitra se pak opakovaně objevuje důvod nelegálního pobytu či příjezdu: Je to práce v České republice.

Mohlo by vás zajímat

Ukrajinci, Moldavané, Vietnamci

Nejvyšší státní zastupitelství poté předkládá přesná čísla: „V roce 2018 bylo zjištěno celkem 4 992 osob (+254, +5,4 %) při nelegální migraci na území ČR. Z celkového počtu bylo 4 653 osob (tj. 93,2 %) odhaleno při nelegálním pobytu a 339 osob (tj. 6,8 %) zjištěno při nelegální migraci přes vnější schengenskou hranici ČR.“ Vnější hranicí jsou míněna letiště – pozn. autorky.

Podle Zprávy NSZ bylo rovněž v roce 2018 zjištěno při nelegálním pobytu 4 653 cizinců (+165, +3,7 %). „Z hlediska státní příslušnosti nelegálních migrantů převládali občané ze třetích zemí (4 504 osob, tj. 96,8 %) nad občany EU. První místo ve statistice opět obsadili občané Ukrajiny (1 470 osob, tj. 31,6 %). S odstupem se na druhém místě umístili občané Moldavska (567 osob, tj. 12,2 %). Na třetím místě byli občané Vietnamu (312, tj. 6,7 %),“ uvádí se ve zprávě.

Od vstupu do Schengenu jsou stíhaných jednotky

V příloze grafů a tabulek pak lze najít historické srovnání počtu stíhaných za překročení státní hranice: Podle tabulky II/6a bylo za umožnění nedovoleného překročení státní hranice historicky nejvíce osob stíháno v roce v letech 1998 – 2004, kdy počet stíhaných osob překročil číslo dvě stě.  Historicky nejvíc lidí bylo za umožnění nedovoleného překročení státní hranice stíháno v roce 1999, šlo o 260 osob.

Od roku 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie, počet stíhaných osob za nedovolené překročení státní hranice setrvale klesá. V roce 2005 bylo stíháno 130 osob, rok poté už jen 70 osob. Na základě rozhodnutí vlády ČR z roku 2003 vstoupila dne 21. prosince 2007 Česká republika do schengenského prostoru. V noci z 20. na 21. prosince musely být zcela zrušeny kontroly na státních hranicích ČR, které se začaly nazývat vnitřními hranicemi Schengenu.  Od té doby je dle přehledu Nejvyššího státního zastupitelství  počet stíhaných v desítkách až jednotkách. V kritickém roce 2015 bylo za překročení státní hranice ČR stíháno 26 osob, obžalováno bylo 25 osob, ve zkráceném řízení bylo vyřízeno 63 osob a 55 lidí bylo vyřízeno návrhem na potrestání. Loni bylo za totožný čin stíháno 7 osob, obžalováno 7 osob a odklonem vyřízeno po třech osobách.

Drastické snížení je logické, protože Schengen znamená volný pohyb osob bez hranic a bez hraničních kontrol, jakkoli zásadní stanoviska Nejvyššího státního zastupitelství a Nejvyššího soudu došla k závěru, že Česká republika je stále povinna své hranice kontrolovat a že například ani statut žadatele o azyl osobu neopravňuje hranice překračovat, jak už dříve Česká justice informovala.
Současný trestní zákon zná v paragrafech 339 – 342 v souvislosti s překračováním hranice a přistěhovalectvím tyto skutky: Násilné překročení státní hranice, organizování umožnění nedovoleného překročení hranice, napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky a neoprávněné zaměstnávání cizinců.

Drogy, praní peněz, nehody, podvody

Také co se týče počtu skutků spáchaných cizinci, odkazuje NSZ  znovu ke Zprávě o stavu vnitřní bezpečnosti: „Podle Zprávy o stavu v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku v roce 2018 (ve srovnání s rokem 2017) cizinci spáchali 7 932 (-112, -1,4 %) trestných činů, tedy 8,5 % objasněných trestných činů. V roce 2018 se z celkového počtu 84 990 trestně stíhaných osob podle policejní statistiky jednalo o 7 817 (+109, +1,4 %) cizinců, což představuje 9,2 % (+0,4 %) z počtu stíhaných osob,“ uvádí výroční zpráva NSZ.

První příčku v trestných činech obsadily opět drogy: „Cizí státní příslušníci se výraznější měrou i v průběhu roku 2018 podíleli především na páchání trestné činnosti na úseku drog. Dalšími druhy trestné činnosti, které byly v případě cizinců zaznamenány, jsou trestné činy související s řízením motorového vozidla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, popř. i v souvislosti s dopravními nehodami, neplněním vyživovací povinnosti, s legalizací výnosů z trestné činnosti (spáchané např. tak, že cizinec si založí u českého peněžního ústavu účet, na který přicházejí podvodně vylákané platby ze zahraničních účtů, které jsou následně vybírány), výjimečně je to i zvlášť závažná trestná činnost proti životu a zdraví, ať již páchaná v cizinecké komunitě, nebo i na občanech ČR,“ popisuje situaci zpráva. „Vyskytly se i případy, kdy se cizí státní příslušníci začali objevovat jako tzv. bílí koně v korporacích zapojených do daňové trestné činnosti. Cizinci páchají i majetkovou trestnou činnost spáchanou v kyberprostoru (internetové podvody),“ upozorňuje NSZ. Podle údajů  ministerstva vnitra bylo k 31. 12. 2018  v ČR  registrováno 566 931 cizinců ze 3. zemí a ze zemí EU, Islandu, Norska, Švýcarska a Lichtenštejnska.

Irena Válová