Podle Petra Krause, který byl v polovině května zadržen a dodán do výkonu trestu vy Švýcarsku, je snaha nechat jej ve vězení, aby to oslabilo obhajobu v České republice a snížilo se tím riziko případné obnovy řízení ve Švýcarsku. Tvrdí to v exkluzivním rozhovoru pro Českou justici z vězení, kde vykonává trest za podvod při privatizaci Mostecké uhelné společnosti, za který byl odsouzen k šestnácti měsícům odnětí svobody. Současně probíhá hlavní líčení ve stejné kauze u Městského soudu v Praze.
Jak došlo k vašemu zadržení?
V úterý 14. května jsem přiletěl do Ženevy na schůzku se svým švýcarským právníkem Jean Lucem Maradanem. Setkání mě mělo pomoci s přípravou na blížící se české hlavní líčení v kauze MUS. Bylo pro mne důležité hlavně proto, že se jedná o stejnou kauzu, obžalobu i spis, jako ve Švýcarsku.
Už na letišti v Ženevě jsem byl ale jak známo zadržen a bez dalšího vysvětlování během dvaceti čtyř hodin převezen k výkonu trestu do věznice Bellechase v kantonu Fribourg. Dodnes nemám já, ani můj právní zástupce, žádné oficiální vysvětlení. Z různých útržkovitých informací se však zdá, že Švýcarsko každého, kdo je odsouzen k trestu odnětí svobody, a nemá ve Švýcarsku bydliště, práci, nebo majetek, považuje za pobudu a automaticky ho zařadí na seznam hledaných a k zatčení určených osob. Mému advokátovi bylo navíc sděleno, že obesílat mne nebo jeho s výzvou k nástupu výkonu trestu by bylo komplikované.
Neměl jste tedy sebemenší signál, že můžete být zadržen?
Já jsem do Švýcarska přijel v dobré víře, že platí určité civilizované postupy. Navíc jsem už v té době věděl, že Antonio Koláček, který je ve stejné pozici odsouzeného jako já, výzvu k nástupu trestu obdržel. Požádal poté úřední cestou o odklad nástupu s ohledem na probíhající české hlavní líčení. A tento odkad mu byl poskytnut. Proč se v mém případu chová Švýcarsko jako zbojník, číhající za bukem, si nedovedu vysvětlit. Dvacet let mám stejnou adresu, telefon i zaměstnavatele. Stejně je na tom i můj švýcarský advokát.
Ještě podivněji vypadá mé nečekané zatčení v kontextu mého zadržení soudem v Bellinzoně po vynesení rozsudku I. stupně v roce 2013. Po několika hodinách mě Federální trestní soud propustil na základě mého ujištění, že se nástupu výkonu trestu nebudu vyhýbat.
Budete se proti zadržení bránit?
V pátek 7. června podal můj advokát stížnost proti způsobu mého zatčení a současně žádost o přerušení výkonu trestu. Hlavním argumentem je přitom právo na obhajobu před českým soudem. Názor, že by měla být uplatněna zásada Ne bis in idem, tedy že bych za jednu věc neměl být stíhán dvakrát, a trestní řízení v ČR má být proto zastaveno, nesdílím. Tato zásada má chránit každého před dvojím potrestáním za totožný skutek. Jistě ale nemá sloužit k umlčení obhajoby. A to se v mém případě v tuto chvíli bezpochyby děje. Jak jsem byl informován, české hlavní líčení se ve dnech 10. – 14. června zabývalo svědectvími členů vlády z dob prodeje akcií MUS a souvisejícími dokumenty. A přesvědčivě se potvrzuje, že k podvodu na české vládě dojít nemohlo. A k tomu jsem se z vězení ve Švýcarsku pochopitelně nemohl vyjádřit. Pouze připomínám, že v mém případě je trestný čin podvodu de facto jediný, který je mi kladen za vinu ve švýcarském rozsudku.
Žádost o přerušení výkonu trestu je podána u Kantonálního úřadu pro správu trestů. Ten obeslal soud v Bellinzoně i Generální prokuraturu s dotazem zda se domnívají, že mě neúčast u hlavního líčení v ČR může nějak poškodit. Předpokládám, že se vyjádří v tom smyslu, že nikoliv, že švýcarská justice je neomylná, a že český soud stejně rozhodne stejně jako ona. Podle mého názoru bude veliká snaha nechat mne, kde jsem, oslabit obhajobu v České republice a snížit tedy riziko případné obnovy řízení tady ve Švýcarsku.
Dušan Šrámek
