Už přes rok leží v Poslanecké sněmovně (PS) návrh poslanců na změnu soudního řádu správního, kterým se rozšiřuje institut nepřijatelnosti kasační stížnosti. Novelu inicioval ještě předchozí předseda Nejvyšší správního soudu (NSS) Josef Baxa a byla to reakce na rychle rostoucí nápad případů u NSS. Proti návrhu se však zvedla vlna odporu, přičemž nejsilněji se vymezil Ústavní soud (ÚS). I proto se dodnes nedostal návrh ani do prvního čtení a podle posledního vyjádření předsedy Ústavně právního výboru Marka Bendy pro Českou justici tomu tak ani v nejbližší době nebude.
A to přesto, že přetíženost NSS narůstá a mohla by letos atakovat hranici 4 500 případů, což je podle odhadů samotných soudců o třetinu více, než je hranice pro efektivní práci tohoto soudu. Vedle přetíženosti soudců a jejich asistentů si začíná tento stav vybírat i daň v prodlužování řízení u tohoto soudu. Vláda tento měsíc například projednávala zprávu Ministerstva dopravy (MD) o stavu správních a soudních řízení některých velkých dopravních staveb. V ní se upozorňuje na několika případech, že soudní řízení u správních soudů trvá i několik let, z toho rok se někdy čeká na rozhodnutí o kasační stížnosti u NSS. Aktuálně se v médiích zmiňují možné průtahy při rozhodování soudu ohledně dálničního mýta.
Snižuje se i počet soudců NSS, za letošní rok by se mohlo jednat dohromady až o tři soudce. Prvního července sice nastoupil na NSS Viktor Kučera, který zde dosud působil na stáži, avšak stále nebude dosažen ani plný stav 34 soudců, jakkoliv se nový předseda Michal Mazanec snaží o příchod posil. Nově na stáž k NSS například přišla tento měsíc soudkyně Veronika Baroňová z Krajského soudu v Brně, u níž se potenciálně počítá, že by mohla k NSS přejít natrvalo.
Předseda Mazanec se snaží přetíženost soudu řešit i jinak. Na jaře oslovil odborníky na správní právo a zainteresovanou veřejnost s výzvou, aby předložili své náměty a návrhy na změnu soudního řádu správního, přičemž tomu předcházela debata se soudci správních úseků krajských soudů. O záměru mluvil v rozhovoru pro Českou justici. Sešlo se mu několik stovek připomínek, které v současné době vyhodnocuje. A jak sdělil České justici, chce je zpracovat tak, aby v průběhu podzimu mohl předložit ministerstvu spravedlnosti návrh na politicky průchodnou novelu správního řádu.
Náměty na řešení přetíženosti NSS jsou různé, ale i mezi soudci NSS už roste počet těch, kteří mluví o nutnosti navýšení počtu soudců NSS. Odpůrci namítají, že to povede ve svém důsledku k popření role soudu coby sjednocovatele judikatury, neboť ve větším počtu soudců bude také docházet k většímu rozptylu názorů. A z elitního, úzkého tělesa s agendou zásadních rozhodnutí se stane těžkopádný moloch. Tento názor zastával především bývalý předseda Baxa a prosazoval proto již zmíněné řešení v podobě rozšíření institutu nepřijatelnosti kasační stížnosti.
Na stranu druhou je však prostou skutečností, že české správní soudnictví není dlouhodobě sto ustát rozmach agendy a k personálnímu navyšování na úrovni prvního a tím pádem i druhého stupně bude muset dojít. Kritici současného stavu upozorňují na to, že například v Německu či Rakousku činí podíl správních soudců na celkovém stavu okolo pětiny. V opačném případě by se ještě více prodloužila doba pro rozhodování správních soudů, což by, hrubou namátkou, znamenalo například v případě velkých aglomerací ještě větší prohloubení problémů s dostupností bydlení.
Na neutěšený stav správních úseků některých krajských soudů upozorňuje i Česká advokátní komora (ČAK), která v květnu reagovala na Mazancovu výzvu ohledně podnětů ke změnám správního řádu. ČAK situaci u některých soudů označil opakovaně za tristní, neboť se na samotné nařízení prvního jednání čeká i několik let. Podle ní je potřeba navýšit stav soudců i asistentů správních úseků soudů a jako řešení vidí také „odluku“ správních soudů od zbytku obecné justice.
Petr Dimun
