K žádnému pokroku nedochází v České republice, co se týče používání jazyků menšin v trestním řízení. Účastník řízení z menšiny musí nejprve prohlásit, že neovládá češtinu, teprve pak může v řízení použít svůj jazyk. Týká se to zejména slovenštiny a polštiny, i když se u českých soudů nehovoří ani německy. K takovým závěrům dochází Výbor expertů Rady Evropy při hodnocení plnění Evropské Charty pro místní a menšinové jazyky.
Hodnocení bylo uzavřeno 13. června 2019. Šlo o čtvrté vyhodnocení plnění Charty v pořadí. Štrasburk o výsledcích veřejně informoval 21. června 2019.
Kromě kapitol věnujícím se použití jazyků menšin v životě kulturním a mediálním, ekonomickém či sociálním, se Výbor věnoval rovněž možnosti menšin komunikovat svým jazykem v justici a s justicí. Výbor expertů Rady Evropy obecně hodnotil podmínky používání romštiny, polštiny, slovenštiny, němčiny a moravské chorvatštiny.
Že někdo umí česky, neznamená trestní řízení v češtině
S odkazem na předešlá hodnocení upozorňuje Výbor, že v otázce použití menšinových jazyků v trestním řízení nedochází k pokroku, když osoba musí stále podle zákona před použitím svého jazyka prohlásit, že neumí česky: „Ve II. a III. hodnotící zprávě urgoval Výbor české autority, aby z legislativy odstranily podmínku, že osoba před tím, než je jí umožněno použít v trestním řízení menšinový jazyk, musí prohlásit, že neumí česky. Co se týče použití místních nebo menšinových jazyků justičními úředníky, situace se nezměnila. Výbor expertů znovu zdůrazňuje, že článek 9 paragraf 1 III. Části Charty se vztahuje na polštinu a slovenštinu a vytváří závazek pro justici garantovat právo obžalovaného použít jeho nebo její menšinový jazyk nezávisle na znalosti češtiny a bez zahrnutí dalších výdajů. Skutečnost, že mluvčí hovoří plynně jazykem majority neznamená, že tyto jazyky nemají být aktivně podporovány,“ stojí v posledním hodnocení České republiky.
Co se týče němčiny, Výbor ve zprávě doslova uvádí: „Němčina není jako menšinový jazyk v České republice u soudů ani na úřadech používána. Výbor expertů při návštěvě na místě zjistil, že z historických důvodů se při použití němčiny na veřejnosti mohou někteří německy mluvící cítit zastrašeni.“
Ohledně polštiny upozorňuje Výbor, že v trestním řízení musí být v tomto jazyce akceptovány důkazy – ať už ústní nebo písemné. „Účastníci řízení mají právo použít před občanským a správním soudem polštinu. Podle zákona budou překladatelé poskytnuti, kdykoli je to potřeba na náklady státu,“ popisuje Výbor situaci v ČR.
Více slovenštiny do médií a školek
V doporučení České republice pak Výbor uvádí, že stát má kromě garance použití polštiny v trestním řízení také zajistit produkci dokumentů a důkazů v polštině v civilním řízení a kdykoli se objeví polský mluvčí osobně před soudem v trestním řízení, produkovat v jeho jazyce dokumenty a poskytnout tlumočníka bez dalších poplatků. Doslova tatáž doporučení pak v sedmi bodech Výbor vydal ohledně slovenštiny.
V souvislosti s dalšími jazyky pak Výbor doporučuje mimo jiné podpořit média, aby mezi svá témata zahrnula respekt, porozumění a toleranci k němčině a romštině i moravské chorvatštině. Česká republika by rovněž měla nabízet reálně předškolní vzdělávání ve slovenštině, což dle tabulky činí zatím jen formálně. „Další proaktivní opatření musí být přijata, aby se zvýšilo používání slovenštiny v masových médiích,“ stojí ve zprávě Výboru.
Výbor hodnotil Českou republiku po třech letech přímo na místě v září 2018, uvádí se ve zprávě. Česká republika podle zprávy učinila ve vztahu k menšinám pokrok, například se lze vzdělávat v polštině a sdružení menšin mohou po pěti letech existence žádat dvojjazyčná místní pojmenování, avšak pokud počet jejich mluvčích dosáhne 10%obyvatel.
Irena Válová
