Zveřejňování rozsudků, informace na webech soudů i ministerstva nebo souhrnné roční zprávy o činnostech soudů. V těchto disciplinách česká justice propadá. Alespoň dle letošního pravidelného hodnocení unijního stavu soudnictví „EU Justice Scoreboard“. EU vytýká ČR také to, že k informacím o justici nemají odpovídající přístup například hendikepované osoby či děti a mladiství. Resort podle vyjádření pro Českou justici na dílčích zlepšeních pracuje.
Co se týče přístupnosti informací o justici pro veřejnost, ČR v hodnocení skončila na chvostu tabulky. Přední příčky zaujímá Belgie, Irsko nebo Litva. Weby českých soudů mají velmi nízkou uživatelsky přívětivou úroveň, jsou nepřehledné a informace nejsou jednotné. Nyní je tak na každém soudu, co na webu zveřejní. „Ministerstvo v posledních letech na zlepšení online prezentace resortu justice dlouhodobě pracuje. Posledním příkladem může být spuštění zcela nových webových stránek ministerstva na konci minulého roku. Nyní probíhá revize všech webů ministerstva a soudů, která má mimo jiné vést k lepší přístupnosti webových stránek pro hendikepované osoby,“ reagoval mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Tuzemskou justici hájí také tím, že v hodnocení nebyla oproti ostatním členským státům zohledněna existence internetových formulářů pro veřejnost nebo informace zaměřené pro nerodilé mluvčí. Informace přizpůsobené pro děti a mladistvé podle něj má v gesci zejména Ministerstvo školství.
Nízko EU tuzemskou justici také hodnotí kvůli absenci pravidelného informování veřejnosti o souhrnné činnosti soudů. Zatímco například Nejvyšší soud zveřejňuje detailní ročenky, u nižších soudů taková aktivita chybí. žebříčku EU Justice Scoreboard tak vévodí například Portugalsko či Slovensko, ČR skončila na posledních příčkách. „Ministerstvo zveřejňuje mnohá statistická data přímo na svých webových stránkách. Například lze zmínit, že pravidelně zveřejňujeme Výroční statistickou zprávu: České soudnictví, ve které je hodnocena mimo jiné výkonnost soudů i podle vývoje hlavních ukazatelů, jako je délka soudních řízení, poměr vyřízených a nevyřízených věcí apod. Dále podrobněji zveřejňujeme statistický přehled soudních agend a statistické ročenky, které obsahují podrobná statistická data zpracovaná do předdefinovaných sestav pro odbornou veřejnost. Takže v tuto chvíli nová opatření v tomto ohledu nechystáme,“ argumentuje mluvčí resortu. Výroční statistickou zprávu začal resort vydávat až pod vedením exministra Roberta Pelikána. Zatímco dříve už touto dobou data byla známá, letos se ministerstvo s hodnocením opozdilo. Podle mluvčího však přípravy na vydání zprávy finišují.
Naprosto nedostatečná je podle EU v ČR také zpětná vazba uživatelů justice a soudů. V současné době ji ministerstvo získává zejména prostřednictvím spolupráce s jednotlivými profesními komorami. „Jako výrazná zpětná vazba pro ministerstvo spravedlnosti také slouží agenda vyřizování stížností od uživatelů justice. Do budoucna však přemýšlíme nad plošným sběrem dat pomocí dotazníkového šetření,“ uvedl Řepka.
Tradičně se ČR propadá kvůli nízkému počtu zveřejňování rozsudků obecných soudů. Současná praxe je taková, že pokud máte zájem o rozhodnutí soudu prvního a druhého stupně, musíte v naprosté většině případů podat žádost o poskytnutí informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Zveřejňování rozhodnutí přitom již řadu let bez problémů funguje na Nejvyšším soudu, Nejvyšším správním soudu i Ústavním soudu. Podle resortu je zásadní, že rozhodnutí, podle kterých se tvoří judikatura, veřejná jsou. „Je ale pravdou, že ministerstvo chce nadále pokračovat v tendenci otevírání justice veřejnosti. Z tohoto důvodu se v příštím roce chystá spuštění pilotního projektu plošného zveřejňování i některých běžných rozhodnutí nižších soudů, která nemají výraznější význam než pro řešenou věc. Konkrétně bychom rádi pilotně zkusili plošné zveřejňování prvostupňových rozhodnutí krajských soudů v civilní agendě,“ uvedl Řepka na dotaz České justice.
Ze srovnávacího přehledu soudnictví také vyplývá, že tuzemskou justici nadále více než polovina občanů vnímá jako dobrou či velmi dobrou. ČR se v tomto hodnocení už několik let v zásadě drží v polovině tabulky členských států unie. Zprávu v dubnu letošního roku prezentovala eurokomisařka Věra Jourová.
Evropská komise připravuje podrobné hodnocení stavu soudnictví každoročně, ukazuje řadu parametrů, včetně třeba délky řízení, elektronizace soudní soustavy či zastoupení žen mezi soudci. Tabulky mimo jiné ukazují, že ve většině zemí EU jsou soudkyně u soudů prvního a druhého stupně ve většině. Trend se obrací u nejvyšších soudů, kde je ve většině států soudkyň méně než 50 procent, jejich počet i tam ale od roku 2010 vzrostl.
Závěry hodnocení se promítnou do doporučení, která ještě na jaře Evropská komise adresuje jednotlivým státům unie a která budou zaměřena na to, jak zlepšit efektivitu správy a tím posílit hospodářský výkon.
Eva Paseková
