Parlamentní shromáždění Rady Evropy odhlasovalo ve středu 26. června 2019 navrácení hlasovacích práv Rusku. Tomuto hlasování předcházelo hlasování o právu všech členských zemí být bez rozdílu zastoupen, hovořit a hlasovat. V tomto hlasování byl proti poslanec za Českou pirátskou stranu. Poslanci za ANO11 byli pro, poslanec za ČSSD nehlasoval. Jde o dobrou zprávu pro financování Evropského soudu pro lidská práva.
Rada Evropy upřednostnila dialog, kterým lze podle jejích slov dosáhnout v lidských právech více, než vylučováním. Rezoluci obsahující „upřesnění pravidel“ včetně zásady, že právo členské země být zastoupen, hlasovat a hovořit v Parlamentním shromáždění Rady Evropy a v jeho orgánech nebude členské zemi odebráno nebo pozastaveno navrhl belgický poslanec Petr de Sutter.
Pro právo všech bez rozdílu být zastoupen, hovořit a hlasovat v Radě Evropy byli ze čtyř českých poslanců pouze dva, a to Jaroslav Kytýr a Pavel Staněk za ANO11. Proti tomuto právu hlasoval poslance České pirátské strany František Kopřiva. Poslední ze čtyř českých poslanců sociální demokrat Miroslav Nenutil se hlasování zdržel.
Češi se hlasování o Rusku nezúčastnili
Mohlo by vás zajímat
Tato procedura předcházela hlasování o navrácení hlasovací práv Rusku. Navrátit hlasovací práva Rusku navrhl v rezoluci britský poslanec Sir Roger Gale. Pro hlasovala drtivá většina Francouzů, Italů, Turků či Němců. Proti byli naopak Poláci, Litevci, Švédi, Rumuni, všichni Ukrajinci a takřka všichni Britové – pouze dva britští poslanci hlasovali pro. Tohoto hlasování, kterým poslanci ze 47 členských zemí vrátili Rusku právo být zastoupeno, hovořit a hlasovat, se nezúčastnil žádný český poslanec.
Hlasování o navrácení práv Rusku nebylo bez podmínek. Parlamentní shromáždění současně vyzvalo Rusko, aby splnilo sérii doporučení Rady Evropy mimo jiné k vydání ukrajinských námořníků, dále ke spolupráci na „přivedení ke spravedlnosti odpovědných za sestřelení letadla letu MH17 a k přijetí opatření k ukončení porušování práv LGBT osob především v Čečensku. Předkladatel rezoluce zdůraznil, že Parlamentní shromáždění Rady Evropy je místem dialogu s Ruskou federací o jejích závazcích pod statutem Rady Evropy a dialog může se odehrávat se všemi dotčenými. Shromáždění vyjádřilo očekávání, že tato nabídka na dialog bude „reciproční“.
Evropský soud pro lidská práva byl vyloučením Ruska ohrožen
Tato zásadní hlasování jsou mimořádně důležitá pro fungování Evropského osudu pro lidská práva. Rusko je totiž jedním z největších přispěvatelů do rozpočtu Rady Evropy a Evropský soud pro lidská práva je institucí Rady Evropy. Zasvěcení na toto hlasování čekali, neboť Soud začal být ohrožován nedostatkem financí.
O tom, že Rusko je spolu s Tureckem ve skupině největších plátců, informovala Česká justice už v roce 2017. V téže době však byla Rusku odebrána hlasovací práva jako odvetné opatření za „Krym“. Příspěvek Ruska i na provoz Evropského soudu pro lidská práva činí 33 milionů euro a Rusko ho po odnětí hlasovacích práv odmítalo zaplatit. Česká republika přispívá třemi miliony euro.
V listopadu 2017 pak oznámilo Turecko, že rezignuje na svůj statut hlavního přispěvatele Rady Evropy, když rok před tím v souvislosti s pučem pozastavilo Úmluvu o lidských právech a základních svobodách z důvodu ohrožení země, jak rovněž informovala Česká justice.
Rada Evropy sdružuje 47 členských zemí a Evropský soud pro lidská práva je její institucí. Soud se skládá ze 47 soudců, kteří jsou za každou zemi voleni Parlamentním shromážděním.
Irena Válová
