Řád bílého lva by mohli in memoriam obdržet pilot bombardérů z druhé světové války Josef Ocelka a československý generál justiční služby Bohuslav Ečer. Návrh dnes schválila vláda. Ocenit chce jejich hrdinství z období druhé světové války. O udělení nejvyššího státního vyznamenání rozhodne prezident Miloš Zeman.
Návrh na ocenění k 28. říjnu kabinetu předložil ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). „Oba generálové projevili hrdinství v průběhu druhé světové války,“ zdůvodnil jej Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Ečer podle něj aktivně vystupoval proti nastupujícímu německému nacismu, veřejně agitoval za brannou pohotovost Československa proti hrozbám nacistického Německa. Po okupaci zbytku Československa emigroval s rodinou do Paříže, kde pracoval v Československém národním výboru. Po pádu Francie se dostal do Velké Británie, kde se stal zaměstnancem ministerstva zahraničních věcí československé exilové vlády.
Po druhé světové válce se Ečer významně podílel na odhalování válečných zločinců. Zasloužil se například o vydání generála policie v protektorátu Čechy a Morava Karla Hermanna Franka československé spravedlnosti. V letech 1945 až 1946 byl Ečer vedoucím československé delegace u norimberského soudu, poté byl soudcem Mezinárodního soudního dvora v Haagu.
Po roce 1948 se stal profesorem mezinárodního práva trestního na Právnické fakultě Masarykovy university v Brně, ta však byla záhy zrušena a Ečerovi bylo znemožněno vyučovat a publikovat. „Jako bývalý sociální demokrat a účastník západního válečného odboje, který se navíc mimo jiné postavil na obranu Milady Horákové, se postupně stával cílem zájmu StB,“ uvedl Fajnor. Zemřel náhle v březnu 1954.
Ocelka od července 1931 působil na různých velitelských funkcích československé armády, od roku 1937 sloužil u letectva. Po okupaci Československa odešel do Polska a následně Francie a Velké Británie, kde se stal jedním ze zakládajících příslušníků 311. československé bombardovací peruti. „Pilotoval jeden z prvních tří jejích Wellingtonů při historickém náletu na bruselské nádraží v noci 10. září 1940, kdy jednotka poprvé udeřila na území ovládané nepřítelem,“ poznamenal Fajnor.
V červenci 1941 byl jmenován novým velitelem 311. československé bombardovací perutě. Stal se prvním československým bombardovacím letcem, kterému Britové udělili DFC (Záslužný letecký kříž). Tragicky zahynul 21. července 1942 při startu. Vykonal 45 bombardovacích náletů a nebyl nikdy sestřelen.
(čtk)
