Prezident Miloš Zeman jedná protiústavně, když otálí s výměnou ministra kultury. Shodli se na tom ústavní právníci Jan Kysela a Jan Kudrna, podle nichž by měl postupovat bez zbytečného odkladu. O případné kompetenční žalobě na hlavu státu, jak o ní mluví sociální demokracie a kterou by musel podat premiér Andrej Babiš (ANO), ale pochybují. V úvahu by podle nich spíše přicházela ústavní žaloba na prezidenta pro hrubé porušení ústavy.
„Prezident už je za hranou ústavy, protože ta mluví jasně a říká, že pokud premiér podá návrh na odvolání ministra, prezident ho odvolá. Není zde žádná možnost úvahy,“ řekl dnes Kudrna. Kysela poukázal na to, že pravidlo, podle kterého prezident musí odvolat člena vlády na návrh předsedy vlády, je naprosto jasné, srozumitelné a není vázáno na žádné podmínky.
Kysela v souvislosti s nynějším požadavkem na výměnu Antonína Staňka za Michala Šmardu (oba ČSSD) připomněl prezidentovo otálení s odvoláním Babiše z funkce ministra financí na jaře 2017, když dílčím Zemanovým argumentem bylo, že není jasné, kdo by ministerstvo převzal. Současná situace není podle Kysely srovnatelná, protože kandidát na ministra kultury je zřejmý. „Současné jednání prezidenta je svévolnější než tehdy,“ poznamenal.
Kudrna míní, že prezident by měl vyhovět premiérovu návrhu v řádu dnů. „Rozhodně není v souladu s ústavou to, že by prezident mohl tvrdit, že bude věc vyřizovat v řádu měsíců,“ uvedl.
Mohlo by vás zajímat
Kompetenční žalobu, pro jejíž podání Babiš nevidí důvod, pokládá Kysela za spornou. „Žaloba je sporná v tom směru, že tady není žádný skutečný spor, v němž bychom přemýšleli o tom, jaká je adekvátní role předsedy vlády nebo prezidenta,“ řekl. Ústavní pravidlo o odvolání ministra je podle Kysely „krystalicky jasné“.
Prakticky téhož mínění je také Kudrna. Poukazuje na to, že žaloba slouží k vyjasnění toho, který orgán má o věci rozhodnout, o což ale v současné situaci nejde. Skutečnost, že do působnosti prezidenta spadá povinnost odvolat člena vlády, totiž nikdo nezpochybňuje. „Zpochybnění ze strany prezidenta se týká toho, kdy tak musí učinit. Podstatou situace není kompetenční spor, ale nečinnost prezidenta republiky,“ řekl Kudrna.
Pokud by Ústavní soud takovou žalobu posuzoval, Kysela soudí, že by uvedl, že platí to, co je napsáno v ústavě a nejvýše by se ještě mohl vyjádřit ke lhůtě pro odvolání ministra. „Protože tam může Ústavní soud říci, že jednání má následovat bez zbytečného odkladu potom, co byl návrh doručen,“ uvedl.
Více na místě by podle Kysely byla žaloba na hlavu státu pro hrubé porušení ústavy. Rovněž podle Kudrny by byl takový postup na zvážení. Oba ústavní právníci ale zároveň upozorňují na to, že podání žaloby by musela podpořit třípětinová většina v obou parlamentních komorách.
