Odvolací jednání v první části korupčního případu bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha započala soudkyně Kateřina Korečková rekapitulací dosavadního průběhu kauzy od jejího počátku v roce 2012. Státní zástupkyně poté v odvolání požádala o vyšší majetkové tresty pro bývalého politika a jeho spoluobžalované. Hlavní aktéři případu, tedy Rath a někdejší ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Kottová s manželem Petrem, k soudu dorazili. Bývalý politik dostal od prvoinstančního soudu za přijímání úplatků za zmanipulovaná výběrová řízení vypisovaná Středočeským krajem 8,5 roku vězení, manželská dvojice tresty o rok nižší. Všichni se odvolali.
Jako první začala přednášet odvolání státní zástupkyně. Prvoinstanční soud podle ní rozhodl správně o vině všech obžalovaných a uložil jim i správné tresty vězení. Žalobkyně ale uvedla, že by měli dostat větší majetkové sankce a zákazy činnosti. Rath podle ní páchal trestnou činnost, i když netrpěl nedostatkem, naopak měl nadprůměrné výdělky. „Jedinou pohnutkou jeho jednání byla obyčejná ziskuchtivost,“ prohlásila. Propadnutí celého majetku by podle ní nebylo v jeho případě trestem příliš přísným. Přitěžující okolnosti podle ní převažují nad polehčujícími. „Nenastala u něj naprosto žádná sebereflexe,“ dodala.
Rath před počátkem jednání novinářům zopakoval, že považuje proces za politický a absurdní. Verdikt je podle něj už předem daný, přestože soudci odvolacího senátu již jednou rozhodli ve prospěch někdejšího hejtmana a trest mu zrušili. „Byli vystaveni skutečně brutálnímu nátlaku několik let. A já si myslím, že tomu nikdo neodolá,“ prohlásil. Dodal, že jeho odsouzení si přejí prezident Miloš Zeman i ministryně spravedlnosti Marie Benešová.
Odvolací senát vedený Pavlem Zelenkou se kauzou zabýval už v roce 2015. Nepravomocný rozsudek, který ukládal Rathovi a Kottovým stejné tresty jako ten nynější, zrušil kvůli použití odposlechů. Nejvyšší soud však následně uvedl, že je lze použít jako důkaz.
V případu kromě bývalého politika vystupuje 11 lidí. Po přečtení zprávy o stavu věci zůstal v síni pouze Rath a jeden z jeho spoluobžalovaných, manažer zdravotnické firmy Puro-Klima Martin Jireš. Kottovi a další buď po rekapitulaci odešli, nebo se už od počátku omluvili.
Soudy se kauzou zabývají od roku 2013. Její první větev se týká údajně zmanipulovaných zakázek na opravy zámku v Buštěhradě na Kladensku či budovy gymnázia v Hostivici a na modernizaci středočeských nemocnic. Za zajištění vítězství v tendrech brali podle obžaloby Kottovi s Rathem úplatky, o které se dělili. Převzít podle spisu stihli 38 milionů korun, pak je zatkla policie. Součástí jejich zatím nepravomocného trestu je i propadnutí majetku za desítky milionů korun.
Spolu s Rathem a Kottovými v první části případu vystupují tehdejší manažeři stavebních a zdravotnických firem, které zakázky získávaly. V případu figuruje také podnikatelka Lucia Novanská, jejíž firma tendry pro kraj organizovala. Soud jim udělil nepodmíněné i podmíněné tresty vězení. S tříletou podmínkou odešla podnikatelka Ivana Salačová, jejíž výpověď posloužila jako klíčový důkaz. Žena se ke korupci přiznala a popsala, jak systém ovlivňování zakázek vypadal.
Krajský soud v Praze se nyní zabývá také druhou větví případu, která se týká dalších údajně zmanipulovaných zakázek.
(čtk)
