Počet žádostí o oddlužení fyzických osob v důsledku nabytí účinnosti novely insolvenčního zákona v červnu raketově vzrostl. „Za měsíc červen, přesněji do úterý 25. 6. 2019, evidujeme v systému ISIR 2 626 návrhů na povolení oddlužení, přičemž v květnu 2019 bylo takových návrhů 1 202,“ reagovala na dotaz České justice Lucie Machálková z Ministerstva spravedlnosti. Jde o nárůst 189 procent oproti dřívějšímu stavu.
Resort očekává, že postupně dojde k ustálení nápadu a ten se oproti původnímu stavu zvýší celoročně o 30 až 40 procent. Zvýšení nápadu je nerovnoměrné a na soudech se poměrně značně liší. Největší nárůst zatím vykazuje Ostrava a Ústí nad Labem, naproti tomu České Budějovice mají nárůst jen pozvolný. „Zatím to lze odhadovat na přibližně 2,5 násobek oproti předchozímu období. Dosud nám v červnu 2019 přišlo 714 návrhů na povolení oddlužení,“ uvedl mluvčí soudu Igor Krajdl.
Krátce před účinností novely Kolegium předsedů krajských soudů varovalo, že soudům v důsledku zvýšení počtu lidí v osobním bankrotu nemusí stačit personální ani další kapacity. Před kolapsem soudů varovali i místopředsedové insolvenčních úseků.
Krajský soud v Ostravě zatím podle Krajdla zvládá posuzovat nové návrhy na povolení oddlužení v přiměřené lhůtě. „Je však třeba zdůraznit, že to největší množství práce insolvenčního soudu není zpravidla spojeno s posouzením návrhu na povolení oddlužení a s vydáním rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení, nýbrž až následně, a to zejména s posuzováním došlých zpráv insolvenčního správce a seznamu přihlášených pohledávek a s rozhodováním o schválení oddlužení. Zjednodušeně řečeno, vydáním rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení celá věc pro insolvenční soud nekončí, naopak teprve začíná,“ vysvětluje mluvčí s tím, že soud pro jistotu posílil e-podatelnu.
Například v Brně v květnu napadlo 236 věcí, v červnu od 1. do 15. 6. napadlo cca 243 věcí, aktuálně soud eviduje 355 napadlých věcí. „Na zhodnocení kapacit úředníků je ještě brzo, jedná se o velmi ranou fázi insolvenčního řízení, s hodnocením je třeba vyčkat, jak se bude dál nápad vyvíjet,“ uvedla mluvčí soudu Eva Angyalossy.
Na ústecký krajský soud v dubnu napadlo 239 návrhů, v květnu napadlo 249 návrhů, od 1.6. do 21.6. pak napadlo 387 insolvenčních návrhů. „Insolvenční úsek bude nutno rozhodně posílit, ovšem pro soudce i další nově plánované pracovníky musíme nejprve zajistit odpovídající prostory,“ dodává mluvčí Marcela Trejbalová.
Vzhledem k tomu, že novela je účinná teprve třetí týden, tak lze podle místopředsedy Krajského soudu v Praze Jiřího Grygara předpokládat, že se vše teprve rozbíhá a nápad nových věcí se bude ještě dále zvyšovat. „Dle aktuálních dat došlo od 1.6.2019 ke zvýšení nápadu nových insolvenčních věcí oproti minulému měsíci cca na dvojnásobek, tedy nárůst o 100%. Lze předpokládat, že tento stav nebude nárazový v řádu týdnů ale minimálně měsíců, resp. v horizontu jednoho roku,“ míní Grygar. Pak by podle něj stávající kapacity soudu nebyly dostačující. „Problém spočívá i v tom, že řada úkonů v insolvenčním řízení je ze zákona vázána na relativně krátké lhůty a jakkoli jde zpravidla o lhůty tzv. pořádkové, tak jejich zachování by mohlo činit insolvenčním soudům potíže,“ vysvětluje soudce.
„K dnešnímu dni bylo u Krajského soudu v Hradci Králové včetně pobočky v Pardubicích podáno v červnu 2019 k dnešnímu dni celkem 330 insolvenčních návrhů. Pro srovnání, v dubnu 2019 to bylo celkem 187 insolvenčních návrhů a v květnu 2019 to bylo celkem 163 insolvenčních návrhů,“ uvedl mluvčí hradeckého krajského soudu Jan Kulhánek s tím, že je třeba vyčkat na údaje z dalších měsíců tohoto roku a organizační změny proto soud zatím neplánuje.
Plzeňský krajský soud v rámci své satelitní budovy, která byla v minulosti zatopena, začíná pro jistotu sanovat veškeré dostupné prostory tak, abychom vedení získalo místo pro případné usazení dalšího personálu. Předseda soudu také už dříve nechal zadat objemovou studii k využití podkrovních prostor hlavní budovy. Využití je však nejisté, protože jde o památkově chráněný objekt. „Rovněž připravujeme dle potřeby otevření dalšího insolvenčního senátu. Více vlastními silami zajistit nedokážeme a současné finanční možnosti resortu nejsou takové, abychom mohli očekávat významnou podporu provozních výdajů, která by nám umožnila například komerčně pronajmout jiné prostory, nemluvě o personálním obsazení. I v případě, že bychom tyto prostředky obdrželi, v podmínkách Plzně jen obtížně mzdově konkurujeme dalším zaměstnavatelům, takže nedokážeme obsadit plně ani stávající pozice. Částečně bychom také případné navýšení nápadu měli být schopni pokrýt stávajícími prostředky, neboť zatímco například v dubnu 2014 jsme měli nápad 331 věcí této agendy, loni a letos to bylo v tomtéž období 180, respektive 175 věcí,“ reagoval na dotazy České justice předseda Miloslav Sedláček.
Skutečnosti osvědčující úpadek jsou tvrzeny nedostatečně
S účinností oddlužovací novely vzrostl počet odmítnutých insolvenčních návrhů spojených s návrhy na povolení oddlužení. Odmítány jsou podle informací od soudců pro neurčitost, jelikož v návrzích nejsou uváděny konkrétní skutečnosti, na jejich základě lze posoudit, zda dlužník je či není v úpadku. „Problém je, že nejsou (nebo jsou nedostatečně) tvrzeny konkrétní skutečnosti osvědčující úpadek dlužníka. Opakovaným důvodem jsou bohužel chybějící údaje o splatnosti a výši pohledávek. Je třeba, aby advokáti, insolvenční správci, akreditované společnosti a ostatní sepisovatelé takových návrhů byli při sepisování insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení důslední a uváděli zákonem požadované informace k osvědčení úpadku dlužníka. Kolonka 7 formuláře návrhu na povolení oddlužení má tyto skutečnosti osvědčující úpadek dlužníka obsahovat – sepisovatelé návrhu na povolení oddlužení však často vágně uvedou pouze obsah ustanovení § 3 odst. 1 insolvenčního zákona, aniž by uvedli konkrétní skutečnosti. Tento dlouhodobý deficit byl dříve kompenzován seznamem závazků (který se do 30.5.2019 povinně k návrhu na povolení oddlužení přikládal), v němž byli uvedeni věřitelé dlužníka včetně závazků s uvedenou výší a datem splatnosti. Novela insolvenčního zákona účinná od 1. 6. 2019 však (v zájmu zefektivnění, zjednodušení a otevření oddlužení více dlužníkům) mimo jiné přinesla minimalizaci povinných příloh návrhu na povolení oddlužení (resp. spojeného s insolvenčním návrhem), když nadále již není nutné přikládat právě onen seznam závazků. Tuto změnu sepisovatelé insolvenčních návrhů spojených s návrhem na povolení oddlužení zohlednili pouze tak, že seznam závazků nepřikládají, avšak údaje potřebné k osvědčení úpadku dlužníka v insolvenčním návrhu nezpřesňují,“ vysvětluje místopředseda Krajského soudu v Českých Budějovicích Zdeněk Strnad. Jako velký deficit se pak podle něj ukazuje nepřipravenost programového vybavení (ISIR) ze strany IT společnosti CCA na novelu insolvenčního zákona. Za stávajícího stavu se soudcům na jednotlivých případech práce prodlužuje o desítky minut.
Advokátní kancelář Žižlavský počítala s až trojnásobkem žádostí o oddlužení. Počtem osob s licencí je největší kanceláří svého druhu v České republice a vyřizuje aktuálně 4 % ze všech případů oddlužení, což znamená zhruba čtyři tisíce běžících řízení. „Jako insolvenční správci jsme měli v červnu paradoxně méně práce než dříve. Přičítám to tomu, že velká část nevyřízených návrhů leží stále na soudech. Alespoň k nám zatím nedorazily. Otázkou je, zda hrozí kapacitní problém, až doputují k nám a dalším správcům. Jako správci totiž zabezpečujeme většinu agend podle nové právní úpravy. Když je nebudeme schopni zabezpečit, nastane kolaps systému,“ popisuje situaci partner a předseda Asociace insolvenčních správců Michal Žižlavský.
Soudci a insolvenční správci také netrpělivě čekají na novou vyhlášku, která se týká chráněného bydlení dlužníka a další prováděcí předpisy. „Pravidla si teď začnou sedat a první možná úskalí přijdou v srpnu – věřitelé mají nově dva měsíce na přihlášení pohledávek, tak jsme zvědaví jak se například věřitelé poperou s přihlašováním podřízených pohledávek,“ míní ředitel společnosti Insolvence 2008 Tomáš Valášek.
Podle novely jsou možné dvě varianty oddlužení. Lidé mohou buď splatit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent dluhu, nebo by měli za pět let dorovnat aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud by to bylo méně než 30 procent, rozhodoval by soud. Bude muset posuzovat, jak se dlužník snažil. Senioři mají pravidla oddlužení mírnější, bez dluhů by mohli být do tří let.
Eva Paseková
