Ústavní soud (ÚS) pracuje od rezignace Jana Musila už pátý měsíc v oslabené sestavě, na rychlosti vyřizování stížností se to zatím neprojevilo. Uvnitř se ale podle generálního sekretáře soudu Vlastimila Göttingera hromadí únava a lze očekávat, že absence jednoho člena bude čím dál patrnější. O práci chybějícího soudce, jehož nástupce zatím Senát neschválil, se dělí 14 zbylých kolegů.
Blíží se doba dovolených, nové stížnosti však budou přicházet stále. „Absence nového soudce je každý měsíc bolestnější a každý měsíc citelnější. Ti, kteří o jmenování nového soudce dosud nerozhodli, by to měli vědět nejlépe,“ uvedl Göttinger.
Musil rezignoval na konci ledna v 77 letech ze zdravotních důvodů a kvůli únavě. Prezident Miloš Zeman na jeho místo navrhl Aleše Gerlocha, jehož kandidaturu ale nepodpořili senátoři. Dostal 19 ze 64 odevzdaných hlasů. Zeman v březnu uvedl, že Senát odmítnutím Gerlochovy nominace uškodil ÚS a že „nebude trucovat“ a navrhne dalšího kandidáta. Zatím tak neučinil. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček na dotaz, kdy prezident nového ústavního soudce navrhne, odpověděl, že takové kroky Pražský hrad „zásadně oznamuje až v okamžiku, kdy nastanou“.
Rozvrh práce běžně upravuje situaci, kdy soudce není přítomen, ať již pro nemoc, z osobních důvodů nebo proto, že se vzdal funkce. Nepřítomného soudce tak automaticky zastupuje předseda jiného senátu ÚS.
„Takové řešení je ale schůdné maximálně v řádu několika týdnů, dlouhodobě už představuje extrémní zátěž pro zastupujícího soudce, který de facto soudí paralelně ve dvou senátech,“ popsal Göttinger. Předseda ÚS Pavel Rychetský proto změnil rozvrh práce tak, aby v tomto konkrétním případě nepřítomného soudce zastupovali i funkcionáři ÚS, a to postupně předseda a oba místopředsedové Jaroslav Fenyk a Milada Tomková.
„Zdálo se, že na dobu několika měsíců by to mohlo problém personální nedostatečnosti vyřešit. Nový soudce ale dosud jmenován nebyl, a tak bude nutné přemýšlet nad tím, jak postupovat dál, aby zatížení všech soudců bylo rovnoměrné,“ doplnil Göttinger.
Pokud by patnáctý soudce chyběl celý rok, znamená to pro každého ze zbývajících 14 soudců přibližně o 20 spisů více. „Za situace, kdy měsíčně dostane k rozhodnutí 26 nových věcí, se však další zvyšování výkonnosti limitně blíží hranici lidských možností,“ míní Göttinger.
Problémy s doplňováním ÚS se v minulosti už objevily. Když tehdejší prezident Václav Klaus s obtížemi vybíral druhou generaci soudců, klesl v roce 2004 počet členů na 11. Nemohli tak řešit návrhy na zrušení zákonů. V roce 2013 bylo soudců krátkodobě pouze 12, i tehdy se tak ÚS ocitl na „hranici paralýzy“. Po nástupu Zemana na Hrad se podařilo soud rychle doplnit, třetí generaci soudu pak Zeman postupně jmenoval od května 2013 do konce roku 2015. Neuspěl s nominacemi Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného a Jana Sváčka.
(čtk)
