Velkým tématem české insolvenční praxe jsou insolvenční formuláře. Podle kritiků jsou příliš rozsáhlé, nepřehledné a obsahují chyby. Částečnou odpovědí na tuto kritiku je novela vyhlášky o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčních řízeních, která doprovodila spolu s dalšími prováděcími předpisy tzv. oddlužovací novelu insolvenčního zákona účinnou od 1. června. Lze předpokládat, že tyto nové předpisy svými praktickými dopady nepochybně ovlivní konečnou podobu novely, resp. její aplikační praxi.
Podstatný obsah připravovaných či již přijatých prováděcích předpisů k oddlužovací novele insolvenčního zákona a změn provedených ve vybraných insolvenčních formulářích k datu její účinnosti popsal na konferenci Insolvence 2019, jejímž mediálním partnerem je i Česká justice, Ondřej Zezulka z oddělení civilního práva procesního a insolvenční legislativy ministerstva spravedlnosti.
Novela vyhlášky o insolvenčních formulářích obsahuje přes dvacet změnových bodů. Mezi ty nejzásadnější patří úprava přihlášky pohledávky (nově vložená strana pro pohledávky uspokojované pouze z majetku poskytnutého k zajištění), zprávy pro oddlužení (očekávaná výše výtěžku zpeněžení obydlí dlužníka a posouzení povinnosti dlužníka vydat obydlí ke zpeněžení, doporučení k odbornému poradenství) a především úprava návrhu na povolení oddlužení.
Návrh na povolení oddlužení byl přepracován a zjednodušen. Byl odstraněn popis veškerého majetku a závazků dlužníka, přidán indikátor pro společného zástupce manželů a sepisovatele návrhu (akreditovanou osobu) a upravena nabídka navrhovaných způsobů oddlužení. Došlo ke zkrácení výhledu dosažených a očekávaných příjmů a přidána výše výživného stanovená soudem.
Mohlo by vás zajímat
Přepracováním insolvenčních formulářů se zabývá pracovní skupina při ministerstvu spravedlnosti, která připravuje revizi všech stávajících elektronických formulářů. Ty by měly být bezchybné, interaktivní, praktické a uživatelsky přívětivější. „Chceme sjednotit jejich formát, zmenšit je a provázat s insolvenčním rejstříkem, aby mohlo docházet k přenosu dat. V tomto posledním případě však ještě nemůžeme potvrdit, že to bude možné,“ řekl Zezulka, podle něhož pracovní skupina navrhuje i zrušení, resp. zjednodušení některých formulářů. Na druhou stranu mohou vzniknout i nové, např. v případě seznamu závazků, majetku či zaměstnanců.
Podle Zezulky ministerstvo spravedlnosti již vypsalo výběrové řízení na aktualizaci formulářů elektronického podání pro insolvenční řízení, přičemž se předpokládá, že v posledním čtvrtletí tohoto roku dojde k jejich testování. „Budeme konzultovat i odbornou veřejnost, jejíž připomínky se budeme snažit zapracovat,“ uvedl Zezulka.
V rámci svého konferenčního příspěvku přiblížil Zezulka i další prováděcí předpisy, které oddlužovací novelu insolvenčního zákona dotvářejí. Jedná se především o vyhlášku o materiálním vybavení a standardech výkonu funkce insolvenčních správců, novelu vyhlášky o odměně insolvenčního správce a o novelu nařízení vlády o nezabavitelných částkách. Ve fázi přípravy, resp. připomínkového řízení jsou nařízení vlády o chráněném obydlí a vyhláška o průkazu insolvenčního správce.
Podrobněji pohovořil o nařízení vlády nezabavitelných částkách, jejímž cílem je podle Zezulky zvýšit motivaci dlužníků k hledání vyšších příjmů. Základní částka zůstala zachována (tj. 6429 Kč plus její čtvrtina za každou vyživovanou osobu) a nově byla stanovena částka, nad kterou se sráží bez omezení (19 286 Kč, což odpovídá čisté mzdě dlužníka 25 715 Kč, tj. cca 34 350 Kč hrubého). Maximální nezabavitelná částka pro dlužníka v oddlužení bez vyživovací povinnosti se zvyšuje na 12 859 Kč. Zezulka připustil, že výsledná úprava je svým charakterem spíše konzervativní a navíc nepřináší žádnou změnu pro nízkopříjmové dlužníky (tj. s čistým příjmem nižším než 16 072 Kč.). „Ministerstvo práce a sociálních věcí proto s touto úpravou nesouhlasí. Je tedy otázkou, zda ještě v budoucnu nedojde k nějaké úpravě,“ řekl Zezulka.
Konference Insolvence je již tradičně jedinečnou příležitostí ke sdílení formací z oblasti českého insolvenčního práva. Je určena všem insolvenčním správcům, advokátům a koncipientům, zástupcům znaleckých ústavů, odhadcům, dražebním a dalším zájemcům z řad odborné veřejnosti. 6. Její již šestý ročník se uskutečnil v konferenčních prostorách Wellness hotelu STEP v Praze, kde vstoupila řada předních insolvenčních odborníků – například místopředseda Krajského soudu v Českých Budějovicích Zdeněk Strnad, advokáti Tomáš Richter a Jarmila Veselá, ředitel odboru insolvence ministerstva spravedlnosti Martin Richter nebo insolvenční správce Lukáš Zrůst.
Helena Sedláčková, Ekonomický deník
