Pražský vrchní soud dnes při odůvodňování rozsudku v takzvané první větvi korupční kauzy bývalého hejtmana Davida Ratha zopakoval, že použití odposlechů je v dnes pravomocně rozhodnutém případu nezákonné. Odvolací senát snížil někdejšímu politikovi prvoinstanční trest 8,5 roku vězení a poslal ho za manipulace se zakázkami Středočeského kraje za mříže na sedm let. V případu uznal vinu pouze v části týkající se tendrů na rekonstrukci zámku Buštěhrad a budovy gymnázia v Hostivici, obžaloby ze zmanipulování výběrových řízení na vybavení nemocnic Ratha a jeho spoluobžalované zprostil.
„Z našeho pohledu se Krajský soud v Praze nevyvaroval závažné procesní vady, když nerespektoval závazné právní pokyny k nepoužitelnosti odposlechu a sledování v této trestní věci,“ prohlásil předseda odvolacího senátu Pavel Zelenka. Následné rozhodnutí Nejvyššího soudu o tom, že odposlechy je možné použít, totiž podle něj platí pouze pro budoucí případy, nikoli pro tento. „Rozhodnutí vrchního soudu zůstává, přes to vlak nejede,“ uvedl.
Nejvyšší soud (NS) rozhodoval v Rathově případu v roce 2017 na základě stížnosti pro porušení zákona, kterou podal tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Uvedl, že rozhodnutí senátu vrchního soudu o nepoužitelnosti odposlechů bylo nezákonné. Podle Zelenky se však na základě nálezu Ústavního soudu z počátku tisíciletí nemůže ani po takovémto verdiktu NS postavení obžalovaných sebeméně změnit v jejich neprospěch. Před tímto nálezem byla ministerská stížnost podle Zelenky „nástrojem zlovůle moci výkonné v trestním řízení“ a zvýhodňovala obžalobu.
Krajský soud se tak měl při svém rozhodování držet podle předsedy odvolacího senátu pokynů pražského vrchního soudu. Jde totiž podle něj o výjimku z pravidla „vyšší bere“ – tedy, že verdikt Nejvyššího soudu ruší vrdikt niší instance. Stejně jako Zelenka při odvolacím řízení argumentovali i advokáti většiny obžalovaných.
Mohlo by vás zajímat
