Konec neblahé praxi, kdy jsou proti podezřelým vedena dlouhá vyšetřování bez možnosti obrany i možnost státního zástupce nepodávat obžalobu v případě, že necítí šanci na úspěch před soudem. To jsou hlavní novinky přípravného řízení v novém trestním řádu, které představil na konferenci Unie obhájců (UO) soudce Nejvyššího soudu (NS) a šéf pracovní komise pro nový trestní řád Jiří Říha.
Oproti dnešní úpravě se podle Říhy velmi stírají hranice mezi zkráceným a standardním přípravným řízením. Státní zástupci si doslova vyprosili, že zahájení trestního stíhání již nebude začínat usnesením o zahájení trestního stíhání, ale začne sdělením obvinění. Podle Říhy je to v Evropě obvyklý postup, ČR byla spolu se Slovenskem výjimkou.
Vyprazdňuje se tím ale podle něj zkrácené přípravné řízení, policejní orgán nebude pod tlakem, nemusí zahájit trestní stíhání usnesením, nemusí seznamovat se spisem, ale může předložit konečnou zprávu státnímu zástupci. Místo návrhu na potrestání by byla tzv. zjednodušená obžaloba, tedy bez odůvodnění.
V návrhu se ponechávají dvě fáze přípravného řízení, tedy prověřování a vyšetřování. Prověřování má probíhat od prvního úkonu trestního řízení, nikoliv od zahájení úkonů trestního řízení a nebude se tedy sepisovat záznam. Odložení věci má být úkonem neformálním, jen výjimečně by tak mělo být u vymezených případů činěno usnesením.
Dozor státního zástupce u prověřování přečinů by měl být podle návrhu fakultativní s tím, že bude muset být vykonáván pouze v případě žádosti. Je to reakce na dnešní praxi, kdy prakticky dozor státního zástupce u části bagatelní trestné činnosti neprobíhá. Jako pojistka pro státního zástupce je v návrhu informační povinnost vůči státnímu zástupci tak, aby mohl dozor případně sám z vlastní vůle zahájit.
Policejní záznam o vlastních zjištěních nesmí nahrazovat výslech osoby, slouží pouze jako podklad k úvaze, nikoliv jako důkaz. O výslechu svědků i podezřelých se má pořizovat protokol. Podezřelým by toto jejich procesní postavení mělo být sděleno před výslechem, neboť mu náležejí s tím související práva, tedy odmítnout vypovídat a mít obhájce. Čelí se tím neblahé praxi, kdy jsou podezřelí v nejistotě a nejasném procesním postavení. Sdělení obvinění bude předcházet prvnímu výslechu, přičemž skutek musí být náležitě popsán a v případě složitějších věcí se předpokládá, že popis bude přílohou protokolu o výslechu.
Stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání nahrazena přezkoumáním sdělením obvinění se stanovenými pevnými lhůtami (15 dnů v případě příslušnosti okresního a 30 dnů v případě příslušnosti krajského soudu) s možností je výjimečně prodloužit rozhodnutím vedoucího státního zástupce. Oproti dnešku je podle Říhy návrh výhodnější pro obviněného, neboť dnes státní zástupci často rozhodují o stížnostech liknavě.
Návrh nového trestního řádu také počítá s posílení oportunních prvků. Státní zástupce nebude muset předstoupit před soud a může zastavit trestní stíhání, pokud se necítí dostatečně silný na to, aby byl před soudem s obžalobou úspěšný. Poškozený by se v těchto případech mohl obrátit na soud s žádostí o přezkum, pokud by s rozhodnutím státního zástupce nesouhlasil. Kasační oprávnění pro tyto případy by měl mít nadále i nejvyšší státního zástupce. Ve hře je i alternativa v podobě subsidiární žaloby.
Konferenci „Přípravné řízení dnes a zítra“ uspořádala Unie obhájců ve čtvrtek na půdě Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni u příležitosti pěti let od založení Unie. Na akci mj. vystoupili bývalý i současný soudce Ústavního soudu Jan Musil a Jaroslav Fenyk, předsedové Vrchního soudu a Městského soudu v Praze Jaroslav Bureš a Libor Vávra, exministryně spravedlnosti Helena Válková či ústavní právník Zdeněk Koudelka.
Petr Dimun
