Zákonem nařízené společné vzdělávání mentálně postižených dětí s dětmi zdravými nikterak výrazně nesnížilo počty mentálně postižených Romů vzdělávaných ve zvláštních programech. Proto dohled Výboru ministrů Rady Evropy nad Českou republikou pokračuje. Jde o jediný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti České republice s následky trvajícími dvanáct let let. ČR musí dále přijímat nápravná opatření, mimo dohled a revizi diagnostiky.

Vyplývá to ze Zprávy o stavu stížností podaných proti České republice k mezinárodním orgánům lidských práv, a to z části věnované Evropskému soudu pro lidská práva a nápravným opatřením České republiky.

Co se týče stavu vzdělávání Romů, letošní Zpráva takřka kopíruje tu loňskou, ze které vyplývalo, že v důsledku odsouzení ČR Evropským soudem pro lidská práva za vzdělávání Romů ve zvláštních školách, musel český stát nalít miliardy do tzv. inkluze a uvalit další povinnosti na obce následkem povinnosti vzdělávat Romy ve standardních školách.

Rozsudek Velkého senátu Evropského  soudu pro lidská práva ve věci stížnosti  D.H. a ostatní v. ČR padl 13. listopadu 2007, kdy Soud konstatoval prošení práv Romů v ČR, když jsou zařazovány do zvláštních škol. Na ČR si stěžovalo osmnáct Romů zařazených do zvláštních škol.

Mohlo by vás zajímat

Potřeba přijmou další opatření trvá

Jenže podle letošní Zprávy se situace, co se týče Romů, ani za dvanáct let od rozsudku nezměnila. „V současné době přetrvává potřeba přijmout obecná opatření k nápravě v důsledku jediného odsuzujícího rozsudku. Jde o rozsudek ve věci D. H. a ostatní (č. 57325/00, rozsudek velkého senátu ze dne 13. listopadu 2007) v záležitosti nadměrného umisťování romských dětí do bývalých zvláštních škol (dnes základních škol praktických), jehož výkon trvá již více než 11 let a je ze strany Výboru ministrů předmětem tzv. posíleného dohledu.,“ uvádí se ve Zprávě.

Poté Zpráva shrnuje, co bylo učiněno v roce 2018: „V únoru 2018 předložila Česká republika aktualizovaný akční plán výkonu rozsudku. Výbor ministrů v něm byl zejména informován o novelizacích vyhlášky č. 27/2016 Sb., jejichž cílem bylo odstranění nedostatků, které byly zjištěny během prvního roku uplatňování podpůrných opatření v praxi (vyhlášky č. 270/2017 a 416/2017 Sb.), reformě financování společného vzdělávání a reformě regionálního financování, vzdělávání pedagogických a poradenských pracovníků a prvotních poznatcích z fungování revizního pracoviště v oblasti diagnostiky.“

Jenže v roce inkluze se počty mentálně postižených Romů vzdělávaných mimo běžné školy snížily o desetiny procentních bodů: „Výbor ministrů byl zároveň zpraven o výsledcích statistických zjištění za školní rok 2017/2018, které mj. ukázaly, že 85,4 % romských žáků bylo vzděláváno podle běžného vzdělávacího programu (v předchozím školním roce šlo o 85 %), 12,7 % romských žáků bylo vzděláváno ve vzdělávacích programech upravených pro žáky s lehkým mentálním postižením (v předchozím školním roce šlo o 13,1 %) a že romští žáci tvořili 29,5 % všech žáků vzdělávaných v programech pro žáky s lehkým mentálním postižením (v předchozím školním roce šlo o 30,9 %),“ uvádí se ve Zprávě doslova.

„Podíl počtu romských žáků vzdělávaných podle nového rámcového vzdělávacího programu s upravenými výstupy činil 24,7 % ze všech žáků vzdělávaných podle tohoto vzdělávacího programu (v předchozím školním roce šlo o 26,2 %); u bývalé přílohy k rámcovému vzdělávacímu programu pro žáky s lehkým mentálním postižením tento podíl činil 39,0 % (v předchozím školním roce 34,8 %). Bylo konstatováno, že 17,3 % z celkového počtu žáků, kteří se v prvních třídách vzdělávali podle upraveného vzdělávacího plánu, je romských. Podle tohoto upraveného rámcového vzdělávacího programu pro žáky s lehkým mentálním postižením se vzdělávalo 3,5 % všech romských žáků, kteří nastoupili do prvních ročníků základních škol,“ stojí ve Zprávě.

Řešení: dohled, revize diagnostiky, inkluze

Jak dále vyplývá ze Zprávy, Česká republika musí konat dohled a revidovat diagnostiku: „V červnu 2018 byl aktualizovaný akční plán vyhodnocen Výborem ministrů, v druhém roce po sobě bez zařazení na ústní projednání. Výbor ministrů přijal rozhodnutí, v němž mj. přivítal úsilí a komplexní přístup vnitrostátních orgánů při naplňování reformy inkluzívního vzdělávání a skutečnost, že je situace romských žáků a naplňování reformy monitorována ze strany příslušných orgánů, které mají oprávnění přijmout či doporučit nápravná opatření, přičemž vyzdvihl význam dohledu a revizí v oblasti diagnostiky. Závěrem vyjádřil silné očekávání, že v nadcházejících školních letech bude reforma více ukotvena v praxi a stále méně romských žáků se bude vzdělávat mimo hlavní vzdělávací proud,“ stojí doslova ve Zprávě.

„Lze mít za to, že pokud budou opatření posilující inkluzívní vzdělávání romských žáků v běžných základních školách uplatňována v praxi a počet romských žáků vzdělávajících se podle upraveného vzdělávacího programu pro žáky s lehkým mentálním postižením či mimo běžné základní školy bude výrazněji klesat, nebude třeba přijímat další opatření a Výbor ministrů uzavře dohled nad výkonem rozsudku. Prozatím však údaje zjištěné sběrem dat dostatečný pokrok neukazují, a to ani data shromážděná za školní rok 2018/2019. Uzavření dohledu nad výkonem rozsudku tak patrně nelze v roce 2019 očekávat. Klíčové tedy bude, aby Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pokračovalo v cestě nastoupené novelou školského zákona z roku 2015 a aby při tom mělo podporu ostatních příslušných orgánů a politické reprezentace.

Zprávu podává každý rok kancelář vládního zmocněnce pro zastupování státu před Evropským soudem pro lidská práva, která je součástí ministerstva spravedlnosti.

Irena Válová