U Okresního soudu v Ostravě (OS) dnes začal senát v čele se soudcem Jiřím Šopkem projednávat žalobu bývalé vedoucí okresní státní zástupkyně Tamary Kornasové na stát za údajnou šikanu a zásah do lidské důstojnosti. V žalobě se domáhá odškodnění ve výši půl milionu korun.
Kornasová podala žalobu na stát za způsob, kterým dva roky její tehdejší nadřízená, vedoucí Krajského státního zastupitelství v Ostravě (KSZ) Zlatuše Andělová, vůči ní vykonávala své pravomoci. „Způsob neustálého dohledu, kontrol, prověrek, přípisů a jiných nástrojů ingerence fakticky redukuje rozhodovací prostor pro faktické řízení úřadu, který byl žalobkyni svěřen, protože jí nadřízený stupeň nedává žádnou faktickou možnost o čemkoliv rozhodovat a cokoliv smysluplně řídit, ačkoliv všechny nedostatky, které nadřízené státní zastupitelství identifikuje, přičítá žalobkyni“, shrnula Kornasová v jednom z bodů žaloby podstatu svých námitek. Podle Kornasové, kterou u soudu zastupuje advokát Pavel Uhl, bylo postupem vedení KSZ dlouhodobě vytvářeno pro ni velmi napjaté prostředí, které ji mělo vystavovat trvalému psychosociálnímu stresu. Jednání vedení KSZ označila v žalobě za formu trvalého psychického nátlaku, který poškozoval i vztahy na jejím pracovišti a bránil jí v efektivním výkonu vedoucí funkce, do které byla jmenována.
Kornasová také v žalobě upozornila, že ačkoliv o déletrvající neutěšené situaci informovala jak vedení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (VSZ), tak Nejvyššího státního zastupitelství v Brně (NSZ), včetně nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, nebyla z jejich strany projevena jakákoliv snaha o nápravu. Do dnešního dne nedošlo ani k žádnému návrhu na možnost mimosoudního řešení.
Na úvod dnešního jednání, které začalo skoro rok po podání žaloby, upozornil Uhl, že nejvyšší státní zástupce zprostil mlčenlivosti pouze svědky navržené žalovanou sranou. Požádal tedy soud, aby vyslechl i svědky navržené Kornasovou s tím, ať svědci sami zváží, které informace jsou kryté mlčenlivostí. Podle názoru Uhla totiž z drtivé většiny nebudou předmětem řízení konkrétní trestní případy a nehrozí tak kolize s povinností mlčenlivosti státního zástupce. Mlčenlivosti tak byli zproštěni například ředitel trestního odboru NSZ Roman Hájek, ředitel odboru závažné hospodářské kriminality a korupce Petr Šereda či náměstkyně KSZ Dana Masná. Naopak bývalá náměstkyně Kornasové Monika Oborilová zproštěna mlčenlivosti nebyla.
Soud také řešil to, zda žalobkyně trvá na požadavku vyloučení veřejnosti. Zástupci KSZ totiž namítli, že tomu tak je možné pouze v zákonem jasně stanovených případech. Tedy pokud by byla ohrožena tajnost informací podle zvláštního zákona, obchodní tajemství, anebo to odůvodňuje důležitý zájem účastníků či mravnost. Uhl uvedl, že se stále „mírně kloní“ k tomu, aby veřejnost vyloučena byla. Jakkoliv se domnívá, že ve sporu budou řešeny pracovněprávní vztahy v soustavě, které nejsou kryty mlčenlivostí, dává soudu ke zvážení toto opatření pro situace, kdy by v minimálním počtu případů mohlo k ohrožení mlčenlivosti dojít.
Veřejnost vyloučena
Senát rozhodl o vyloučení veřejnosti, přičemž jeho předseda Jiří Šopek uvedl dva důvody. Předně se senát domnívá, že je na obou stranách „chráněný zájem“. Na straně Kornasové spočívá v tom, že se budou podle senátu projednávat věci, které ona vnímá jako zásah do své důstojnosti. „Jsou to citlivé záležitosti, které v případě, že by se nějak dále medializovaly, mohly prohloubit třeba ty dopady, které by mohly mít“, uvedl předseda senátu Šopek. Na straně žalované by projednávání této tvrzené šikany „mohlo ohrozit důvěru ve státní zastupitelství“. Jako další důvod uvedl, že zástupci KSZ namítají v důkazech navržených Kornasovou rozpor s GDPR. „V těch podáních jsou uvedeni konkrétní státní zástupci, konkrétní osoby, které jsou stále ve funkcích, máme za to, že by to nemuselo být prospěšné, pokud by ta veřejnost tu nadále byla“, uzavřel zdůvodnění soudce Šopek.
Jakkoliv je toto rozhodnutí senátu lidsky pochopitelné – a na předsedovi senátu bylo vidět, jak si je vědom neobvyklosti projednávané věci – stojí proti němu letitá a judikovaná praxe kárných senátů Nejvyššího správního soudu (NSS). U kárných řízení se pravidelně projednávají složité mezilidské vztahy nejen v soustavě státního zastupitelství, ale i mezi soudci, a to s uvedením náležitých podrobností i osobních údajů. Stejně tak se uvádějí konkrétní jména účastníků řízení – nevyjímaje osob blízkých a podrobných okolností – v případech, které jsou předmětem možných kárných provinění. Kárné senáty však pravidelně návrhy na vyloučení veřejnosti zamítají se zdůvodněním, že je naopak ve veřejném zájmu, aby věc byla projednávána za účasti veřejnosti, přičemž opak by vedl k nedůvěře a oprávněnému pocitu z kabinetní justice. Senáty tak činí i v případech, kdy svědci namítají mlčenlivost či jiný vážný zájem. Na stranu druhou, jednání kárných senátů se přiměřeně řídí trestním řádem, nikoliv, jako je tomu v tomto případě, občanským soudním řádem.
Hlavní aktérky případu, tedy Kornasová a Andělová, již ve svých vedoucích funkcích nepůsobí. Kornasová byla po dlouhé anabázi z funkce napodruhé odvolána ministrem Janem Kněžínkem a proti odvolání se brání správní žalobou. Ta byla Městským soudem v Praze v květnu zamítnuta a Kornasová podala kasační stížnost.
Žalovaný stát u soudu zastupuje mj. nově pověřený vedoucí KSZ v Ostravě Libor Malý. Ten byl do funkce jmenován poté, co se rozhodla ze státního zastupitelství odejít Zlatuše Andělová. Malý byl vybrán bez transparentního výběrové řízení i bez vysvětlení vedoucího VSZ v Olomouci Iva Ištvana, který jej navrhl ministrovi ke jmenování. Malý přišel do čela jednoho z největších státních zastupitelství v zemi, stiženého spory, z pozice vedoucího OSZ v Bruntále. Po transparentních výběrových řízeních na funkce vedoucích státních zástupců přitom volají jak mezinárodní organizace, tak i svolavatelé aktuálních srocení lidu z organizace „Milion chvilek pro demokracii“. Faktem je, že Malý je stále jen pověřen vedením KSZ, což zaznělo i dnes před ostravským soudem.
Po vydání textu se ve čtvrtek redakci ozval vedoucí VSZ v Olomouci Ivo Ištvan, který poskytl informace o způsobu výběru Malého. Ten byl vybírán ze čtyř kandidátů, o nichž Česká justice informovala. Ty podle svých slov Ištvan oslovil po obsáhlé diskusi v soustavě. Konečný výběr mezi nimi provedla pětičlenná komise, v níž bylo zastoupeno vedle VSZ v Olomouci i NSZ a KSZ v Brně. Malý podle Ištvana výrazně uspěl. Postup takového výběru zvolil, ačkoliv mu zákon žádnou povinnost neukládá a svěřuje mu neomezenou návrhovou kompetenci.
V řízení probíhá složité dokazování rozsáhlým listinným materiálem a obě strany byly soudem vyzvány k tomu, aby se na postupu dohodly, pročež soud dnes na chvíli jednání také přerušil. Jak konstatoval předseda senátu Šopek, nejedná se v tomto případě o listiny, které by bylo možné konstatovat jejich názvem, ale je nutné je v případě sporu přečíst a jejich obsah náležitě a přesně vyložit, a to i s vyjádřením svědků. Právě na specifické okolnosti sporu, kdy půjde o přesnou interpretaci a pochopení jednotlivých kroků a zvolených postupů v rámci vztahů v soustavě státního zastupitelství, upozornila ve své žalobě již Kornasová. „Obtížně řešitelný konflikt v rámci každé hierarchické struktury, která je současně ovládána prvky autonomie i prvky kontroly, je vždy možné interpretovat dvěma nebo více způsoby. Tutéž situaci, kterou lze popsat jako šikanu nadřízeného prvku, jenž uplatňuje bezdůvodně a důstojnost narušujícím způsobem svoji moc vůči podřízené, lze samozřejmě teoreticky interpretovat tak, jak učiní nejspíše žalovaná, tedy jako oprávněný postup proti nesprávnému výkonu funkce podřízeného funkcionáře. Předmětem tohoto řízení není ani tak oprávněnost případného negativního postoje nadřízeného prvku vůči žalobkyni, ale otázka, zda využití zákonných nástrojů překračuje nebo nepřekračuje hranice potřeby ochrany lidské důstojnosti a garance minimálních standardů pracovního prostředí a nezávislého výkonu funkce státního zástupce. Z hlediska podstaty sporu není ani tak podstatné, zda žalobkyně se dopouštěla chyb či nikoliv, ale je klíčové, zda nadřízený subjekt postupoval lege artis z hlediska předpisů upravující pracovněprávní vztahy, vztahy uvnitř soustavy a hranice ochrany lidské důstojnosti, jak jsou stanoveny v občanském zákoníku a Listině“, argumentuje v žalobě Kornasová.
Soud ještě dnes odpoledne vyslechl vedoucí správy KSZ Pavlínu Adamčíkovou a bude pokračovat v dalších jednacích dnech výslechem navržených svědků.
Petr Dimun
