Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) se nebrání tomu, aby novela zákona o státním zastupitelství vstoupila v účinnost dříve než v roce 2022. Uvedla to po dnešní schůzce s občanskou platformou Rekonstrukce státu (RS). Pokud to půjde, může být podle ní zákon účinný už od příštího roku. Zakladatel RS Pavel Franc novinářům řekl, že Benešová hovořila o červnu 2020. Ministryně zopakovala, že jí nejde o ukončení činnosti stávajících funkcionářů státních zastupitelství. Se zástupci platformy se znovu sejde v září.
Za záměr navrhnout účinnost novely až od roku 2022 kritizovala Benešovou opozice. Podle kritiků by to reálně znamenalo, že nynější kabinet by mohl vedoucí státní zástupce snáz vyměnit. Ministryně se bránila, že naopak chtěla odvrátit podezření, že se snaží odvolat vedoucí státní zástupce co nejdříve.
Možný dřívější vstup novely v účinnost považuje RS za pozitivní. „Současně se ministerstvo a ministryně zatím zdráhají nějakým způsobem dělat rychlejší kroky k tomu, aby společnost skutečně uklidnili ohledně toho, že nejvyšší státní zástupce nebude politicky odvolatelný v nejbližším roce. Tyhle záruky (ministryně) nedala,“ uvedl Franc. Benešová ale podle něj sama řekla, že žalobce odvolat nechce. „Současně ale nechce učinit nic pro to, aby se během roku v tomto směru něco legislativně změnilo. Chce to vyřešit jednoduše svým zákonem. Byť zrychlí jeho účinnost, přesto podle našeho názoru mohlo být všechno trochu dřív,“ doplnil Franc.
Benešová dnes také hájila navrženou podobu výběrového řízení na vedoucí státní zástupce. Popřela, že by ministerstvo mělo ve výběrové komisi převahu tím, že ministr vybírá tři její členy z pěti. Upozornila na to, že vedle dvou státních zástupců a dvou zástupců ministerstva bude v komisi nezávislý soudce. Franc to považuje za pozitivní z hlediska posilování nezávislosti justice. Ministryně uvedla, že v případě konkurzu na nejvyššího státního zástupce by o nominování tohoto soudce požádala Nejvyšší soud.
Ministerstvo poslalo návrh do připomínkového řízení ve čtvrtek. Novela mění proces jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců a stanoví délku jejich funkčního období na sedm let. Vlastní podobu novely připravili i opoziční poslanci Pirátů, ODS a lidovců.
Zástupci Rekonstrukce státu dnes Benešovou přesvědčovali, aby ministerstvo zaujalo k poslaneckému návrhu pozitivní postoj. „V této věci zatím ministerstvo zvolilo vyčkávací variantu, ale současně připustilo, že pokud by se povedlo této novele, aby prošla rychleji, tak se jí jsou schopni přizpůsobit,“ řekl Franc.
S Rekonstrukcí státu dnes ministryně řešila také problematiku zveřejňování rozsudků. Uvedla, že se mu nebrání. „Termín nebyl dán, ale chtěla bych to spustit příští rok,“ řekla. Projekt podle ministryně zřejmě bude narážet na nedostatek peněz. Franc doplnil, že ministryně na schůzce uvedla, že při dalším setkání v září řekne konkrétnější datum.
Demonstrace nejsou příjemné
Benešová také uvedla, že opakované demonstrace za nezávislost justice a proti vládě Andreje Babiše (ANO) nejsou příjemné. Chápe, že doba nástupu do funkce vzhledem ke kontextu možná nebyla šťastná, nemá ale za cíl ubližovat státním zástupcům. Demonstrace vyvolala dubnová demise ministra Jana Kněžínka (za ANO) a výběr jeho nástupkyně. Kněžínek odchod z vlády oznámil den poté, co státní zastupitelství informovalo o návrhu na podání obžaloby v kauze Čapí hnízdo, kde mezi obviněnými figuruje i Babiš.
„K těm (demonstracím) se vyjadřuju pořád. Bohužel s tím musím žít, příjemné mi to není. Samozřejmě snažím se, neustále jsem v podezření, ať jsem cokoliv udělala, tak je to špatně. Pokouším se dělat věci tak, aby to bylo chápáno, abych vyhověla požadavkům i těch demonstrantů,“ řekla Benešová.
„Chápu i ten kontext doby, že to možná nebylo šťastné, že mě dávali zrovna do té funkce, ale rozhodně jsem neměla nikdy za cíl ubližovat státním zástupcům, já sama byla první oběť toho zákona nešťastného,“ doplnila někdejší nejvyšší státní zástupkyně s odkazem na současnou podobu zákona o státním zastupitelství, podle které může být žalobce odvolán kdykoli bez udání důvodu. Ministerstvo i poslanci připravili novely zákona, které tomu zamezují.
Demonstranti v neděli zcela zaplnili pláň na pražské Letné a část přilehlého parku. Podle odhadu organizátorů přišlo na úvod demonstrace čtvrt milionu lidí, následně počet ještě vrostl. Mobilní operátor T-Mobile na základě dat ze své sítě uvedl, že se na pláni sešlo 283.000 lidí. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) pak deníku Právo řekl, že podle policie bylo v úvodu protestu na Letné 200.000 lidí, ke konci 250.000.
(čtk, epa)
