Ústavní soud obdržel senátorský návrh směřující proti zdanění finančních náhrad za majetek nevydaný v církevních restitucích. Jako soudce zpravodaj se jím bude zabývat Jaromír Jirsa, vyplývá z přehledu plenárních věcí na webu soudu. Pod návrh se podepsaly více než čtyři desítky senátorů z KDU-ČSL, ODS i dalších klubů. Žádají přednostní projednání návrhu.
Advokát senátorů Jakub Kříž už dříve novinářům řekl, že návrh na zrušení sporného ustanovení zákona o daně z příjmu je založený na několika argumentech. Zdanění je prý retroaktivní, protože nárok na výplatu náhrad vznikl už v roce 2013. Podle návrhu také vzniká daňová nerovnost, navíc zdanění znamená zásah do legitimního očekávání církví a náboženských společností, které se dohodly se státem na vyplacení náhrad. Stát ale nebyl ochoten vyplatit částku najednou, a proto se dohodl na třicetiletých splátkách, jejichž část nyní chce zdanit.
Strany, které zákon ve Sněmovně podpořily, podle předsedy senátorského klubu ODS Miloše Vystrčila vědí, že je v rozporu s ústavou. Snažily se podle něj pouze udělat gesto, které by jim přineslo body u voličů.
Samostatný návrh směřující proti zdanění církevních restitucí připravují i přehlasovaní poslanci. Podání vlastního podnětu avizovali ještě senátoři STAN.
Zdanění finančních náhrad prosadila vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal 2. května. Církve mají hradit daň z peněžitých náhrad, které dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, od příštího roku.
Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.
Ústavní soudci v minulosti právní úpravu církevních restitucí potvrdili, na což se nyní odvolávají i senátoři. „Za situace, kdy ústavnost zákona o majetkovém vyrovnání, včetně konstrukce finanční náhrady, byla Ústavním soudem potvrzena, je vyloučeno, aby zároveň – bez změny skutkového a právního stavu – existovaly ústavně relevantní důvody pro retroaktivní snížení finanční náhrady,“ stojí v návrhu.
V jednom z nedávných restitučních nálezů se ÚS nepřímo vyjádřil k možnosti změn v podmínkách finančního vypořádání. Naznačil tehdy existenci legitimního očekávání, že dohodnuté podmínky budou dodrženy. „V tomto případě je založeno do budoucna též ono legitimní očekávání spočívající v důvěře v právo, které by dlužník-stát mohl v budoucnu měnit,“ stálo výslovně v nálezu.
(čtk)
