Výroky o „špatném rozhodnutí“ v kauze Lukáše Nečesaného předsedy senátu Vrchního soudu v Praze Jiřího Lněničky byly expresivní a nebyly vhodné. Kárnou žalobu však na soudce předseda Jaroslav Bureš nepodá. Uvedl to v odpovědi na podnět, který proti Lněničkovi podal Spolek Šalamoun.
Rozhodnutí v kauze Nečesaný je špatné, ale vzhledem k procesní situaci nebyla lepší možnost. Tak v březnu komentoval soudce Vrchního soudu v Praze Jiří Lněnička rozhodnutí svého senátu. Podle spolku tak poškodil pověst tuzemské justice.
Podnět k podání kárné žaloby řešil s Lněničkou místopředseda pro trestní věci Jan Sváček. Podle něj Lněnička svým odůvodněním rozhodnutí odvolacího soudu nenarušil důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožení důvěry v nezávislé a nestranné rozhodování.
Bureš se se závěrem Sváčka ztotožňuje, byť slova o „špatném rozhodnutí“ považuje za expresivní. „Jakkoliv nepovažuji vhodné užití poněkud expresivních výrazů (výše zmíněných) předsedou senátu při odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu, ztotožňuji se se stanoviskem pana místopředsedy Sváčka a Váš podnět k podání návrhu na zahájení kárného řízení s předsedou senátu proto pokládám za nedůvodný a pohovor, který vedl pan místopředseda Sváček s předsedou senátu JUDr. Jiřím Lněničkou za postačující,“ uvedl Bureš v odpovědi. Při ústním odůvodnění se podle něj Lněnička neodchýlil od důvodů, uvedených v písemném odůvodnění rozhodnutí.
Mohlo by vás zajímat
Bureš dále cituje z dřívějšího rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle kterého rozdílný názor odvolacího soudu od názoru obhajoby a nalézacího soudu nemůže být sám o sobě důvodem k podjatosti senátu.
Soudce Lněnička také při ústním odůvodnění uvedl, že v jiném případě by důkazy v kauze Nečesaný k odsouzení stačily. „Problémem této věci není, že by byl nedostatek důkazů, ale jejich hodnocení. Máme za to, že v přípravném řízení bylo shromážděno dostatečné množství důkazů, které by v jiné trestní věci pro uznání viny bohatě postačovaly,“ konstatoval Lněnička. Podle Bureše měl na mysli kvantitu důkazů při porovnání s jinými kauzami.
Kvůli výrokům Lněničky podal advokát Nečesaného Zdeněk Koudelka také ústavní stížnost.
Případ zřejmě nekončí a pravomocné rozhodnutí vrchního soudu nemusí být definitivní. Krajské státní zastupitelství v Hradci Králové avizovalo, že podá podnět pro dovolání k Nejvyššímu státnímu zastupitelství v Brně. Dovolání musí podat nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
Krajský soud Nečesaného nejprve dvakrát potrestal 16 lety vězení, vrchní soud mu trest snížil na 13 let. Nečesaný strávil za mřížemi 1,5 roku, poté se po zásahu Nejvyššího soudu dostal na svobodu. Přispěla k tomu stížnost pro porušení zákona, kterou v mladíkův prospěch podala tehdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO).
(epa)
