Ústavní soud (ÚS) dokončil očekávaný nález k problematice uchovávání provozních a lokalizačních údajů z telekomunikačního provozu. Vyhlásí jej 22. května, vyplývá z programu jednání. Operátoři data uchovávají půl roku, na vyžádání je poskytují policii či tajným službám. Vyšetřovatelé tak mohou například zjistit, zda spolu určití lidé komunikovali po telefonu, případně, kde se pohybovali. Povinnost se netýká obsahu hovorů a zpráv.

Zrušení současné právní úpravy navrhla v roce 2017 skupina poslanců. Argumentovali zejména ochranou soukromí a osobních údajů. „Údaje, které se shromažďují, jsou velmi citlivé,“ uvedl za poslance advokát Jan Vobořil. Plošné shromažďování považují poslanci za nepřípustné, půlroční dobu uchovávání za příliš dlouhou, okruh trestných činů, u kterých lze o data žádat, mají za příliš široce vymezený. Navíc prý neexistují dostatečné záruky proti zneužití dat.

O plenárním jednání jsme psali zde: Ústavní soud rozhoduje, zda omezí shromažďování a využívání údajů o telekomunikačním provozu

ÚS projednává většinu kauz neveřejně, v případě uchovávání dat udělal výjimku. V březnu plénum vyslechlo názory řady odborníků. Pražská vrchní žalobkyně Lenka Bradáčová řekla, že kdyby policie ztratila možnost žádat od operátorů údaje z telekomunikačního provozu, přišla by o jeden z důležitých důkazních prostředků, u některých trestných činů obtížně nahraditelný.

Mohlo by vás zajímat

„Na počátku je to důkaz, který umožňuje policii, aby dohledala důkazy další, stěžejní,“ popsala Bradáčová. Také podle ředitele policejního Útvaru zvláštních činností Vladimíra Šibora získávají kriminalisté od operátorů významné indicie. Pokud by nemohli žádat o provozní a lokalizační údaje, bude nutné získávat informace jinými, někdy invazivnějšími prostředky.

Šibor připomněl, že v letech 2011 a 2012, po předchozím zrušujícím zásahu ÚS, narostl počet odposlechů. „Prostě se to záplatovalo, ta funkcionalita chyběla,“ uvedl Šibor. Bradáčová zdůraznila, že provozní a lokalizační údaje jsou důležité i pro partnery v zahraničí při vyšetřování drogové kriminality, obchodu s lidmi či zbraněmi, ale také terorismu.

Vedoucí brněnského Ústavu práva a technologií Radim Polčák uvedl, že rozsah uchovávaných údajů je v Česku poměrně široký a bylo by možné uvažovat například o vyšší míře zabezpečení dat. Celkově se ale právní úprava nijak výrazně nevymyká zemím EU.