Zanedbávání pracovní doby, nevhodné chování na veřejnosti nebo záměrné nepravdivé uvádění informací před soudem. Nejen z toho obvinil manžel soudkyně z Obvodního soudu pro Prahu 9 Pavel Jablonský svou stále ještě manželku, soudkyni Ivu Jablonskou. Ta jakékoliv znevážení soudcovské funkce či pochybení odmítá a naopak manžela obvinila z týrání. Trestní oznámení policie odložila. Podat kárnou žalobu na soudkyni z podnětu jejího manžela odmítla předsedkyně soudu Michaela Wenzlová, podnět musí řešit i předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra nebo prezident Miloš Zeman.
I soudci jsou jen lidé a někteří z nich se mohou ocitnout v opravdu komplikovaných životních situacích, která zaměstná justici i moc výkonnou. To je případ rozvodu a sporu o opatrovnictví nezletilého potomka civilní soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 9 Ivy Jablonské. Na pochybení v souvislosti s výkonem funkce soudkyně upozornil její manžel předsedy soudů, ministerstvo spravedlnosti i prezidenta republiky. „Skutečnosti uváděné v podnětu manžela jsou nepravdivé a jediným jejich cílem je pomsta a dehonestace mne jako soudkyně za to, že jsem se rozhodla ukončit vztah s manželem poté, co se na mě dlouhodobě dopouštěl domácího násilí,“ reagovala soudkyně Jablonská.
Ta v minulosti podala kvůli údajnému týrání na manžela trestní oznámení. Policejní orgán po šetření konstatoval, že se Jablonský choval k manželce nárazově nevhodně až hrubě a sprostě ji nadával, k naplnění trestného činu týrání osoby ve společném obydlí však nedošlo. Soudkyně s podezřelým navíc dále sdílela domácnost, přestože ji nic nebránilo se odstěhovat, stojí v dokumentu, který má Česká justice k dispozici. Policie zároveň zmiňuje, že manžel soudkyni toleroval dlouhodobý mimomanželský poměr.
Podle podnětu ke kárné žalobě Pavla Jablonského soudkyně porušila zákon o soudech a soudcích, když při sporu o opatrovnictví nezletilého dítěte soudu i přes odložení sdělila, že jejímu manželovi bylo ze strany policie sděleno obvinění z týrání. „K porušení výše uvedených ustanovení dochází při vědomě nepravdivému projevu JUDr. Jablonské, a to při nerozlišení mezi trestním oznámením a trestním stíháním, což představuje zásadní rozdíl, který je JUDr. Jablonské, jakožto právně vzdělané profesionálce a civilní soudkyni, jistě dobře známý,“ uvedl advokát Jan Fuchs v podnětu předsedkyni soudu, který má Česká justice rovněž k dispozici.
„Existuje také vážné podezření, že JUDr. Jablonská zneužívala své pracovní doby, když v období od roku 2015 do roku 2017 téměř každé úterý odvedla svého syna k matce mého klienta, o níž měla pečovat, syna tam zanechala a odešla na 4 hodiny na neznámé místo,“ uvádí dále advokát. V podnětu si také mimo jiné stěžuje na to, že Jablonská měla udílet právní rady cizímu státnímu příslušníkovi.
Předsedkyně soudu Michela Wenzlová podnět odmítla s tím, že soudkyně automaticky nenarušuje důstojnost soudcovské funkce navázáním přátelského či intimního vztahu. „Nepřísluší mi hodnotit, jaké důsledky takový vztah může mít pro manželské soužití, neboť je to vždy na konkrétním páru a schopnosti či ochotě situaci řešit, rozhodně však nemyslím, že takové jednání by vedlo k porušení shora vymezených povinností soudce, které by mělo být důvodem pro podání kárného návrhu,“ uvedla.
Důležité je, aby soudce neměl průtahy
K údajným absencím v práci Wenzlová napsala, že soudce musí vykonávat svou práci tak, aby neměl průtahy, ale časové rozložení činností je na něm. „Pokud ve své stížnosti uvádíte, že soudkyně se nenacházela v pracovní době na svém pracovišti,
pak si dovoluji Vás informovat, že s ohledem na časový odstup se nepodařilo zjistit žádné
poznatky o tom, že by ve Vámi uvedeném termínu soudkyně nebyla na svém pracovišti.
Z informačního systému pro okresní soudy pak vyplývá, že soudkyně dne 5. 6. 2017 vyhlásila rozsudek, a tedy prokazatelně v tento den musela být na pracovišti,“ píše v odpovědi předsedkyně soudu.
K podnětu ke kárné žalobě se vyjádřila zajímavě Kancelář prezidenta republiky která uvedla, že možnost podání kárné žaloby na soudce ze strany prezidenta považuje Miloš Zeman za nesystémový krok. Za dobu svého výkonu funkce na Pražském hradě také tuto pravomoc ani jednou nevyužil, pouze jednou se o ni zmiňoval v souvislosti s případem exhejtmana Davida Ratha. „Prezident republiky však, stejně jako jeho předchůdce, považuje zavedení této pravomoci za nesystémový krok a není přesvědčen, že může plnit roli kárného žalobce v případech, kdy není na základě vlastních poznatků zcela přesvědčen, že se soudce kárného jednání dopustil,“ uvedl za Hrad ředitel Odboru legislativy a práva Václav Pelikán.
(epa)
