Poslanecké návrhy na změnu trestních předpisů narazily v připomínkovém řízení

Na nedávné schůzce v Poslanecké sněmovně zástupci Nejvyššího soudu (NS) i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman vyjádřili podporu návrhům poslanců na rozsáhlou změnu trestních předpisů, kterou připravili poslanci v čele s exministryní spravedlnosti Helenou Válkovou. V rámci připomínkového řízení však nyní obě instituce vyjádřily k některým změnám výhrady. Zásadní problém s návrhem jako celkem má ministerstvo vnitra.

Zdvojnásobení částek škody pro určení hranice trestnosti, rozšíření možnosti uzavřít dohodu o vině a trestu i na nejzávažnější trestné činy či změny u zahlazení potrestání právnických osob. To je ve zkratce výčet hlavních bodů novely trestních předpisů, kterou připravila skupina poslanců v čele s exministryní spravedlnosti, profesorkou Helenou Válkovou (ANO).

Nejvyšší soud, ze něhož připomínky sestavil předseda trestního kolegia František Púry, návrh poslanců zhodnotil kladně. Z velké části totiž návrh poslanců vyplývá ze záměrů, které byly zpracovány v rámci přípravy nového trestního řádu, jakkoliv se také konstatuje, že by ze strany ministerstva spravedlnosti byla s ohledem na počet aktuálně rozpracovaných novel trestních předpisů potřeba větší koordinace. „Nyní předložený návrh lze obecně hodnotit jako zdařilý a odpovídající požadavkům na dekriminalizaci a depenalizaci, přičemž umožňuje širší využívání dohody o vině a trestu a dále posiluje zjednodušení a zrychlení trestního řízení“, uvádí se ve stanovisku. Kladně hodnotí NS také uvedení doznání pachatele ke spáchání činu mezi výslovné polehčující okolnosti, zvýšení dolních i horních hranic škody, zavedení institutu prohlášení viny i rozšíření možností institutu dohody o vině trestu.

Propuštění po třetině trestu?

Naopak negativně se postavil NS proti rozšíření možnosti podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody po výkonu jedné třetiny trestu. Poslanci navrhovali umožnit soudům přistoupit k takovému kroku u prvotrestaných osob. „Zmírnění a srovnání zákonných předpokladů k podmíněnému propuštění z výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody pro pachatele přečinů a zvlášť závažných zločinů (kromě vyjmenovaných v § 88 odst. 4 tr. zákoníku) dostatečně nerespektuje povahu a závažnost spáchaného trestného činu, za který byl pachatel odsouzen, a může působit značně demotivačně, byť se týká jen těch odsouzených, kteří jsou ve výkonu trestu odnětí svobody poprvé“, uvádí se v připomínkách s tím, že to může vyvolat „negativní odezvu u veřejnosti, zejména u obětí takových trestných činů“. NS také vyslovil obavu, že by to paradoxně mohlo vést ke zpřísnění trestní politiky. Soudy by totiž mohly ukládat vyšší nepodmíněné tresty odnětí svobody než nyní, neboť by soudci očekávali, že pachatelé budou fakticky vykonávat jen třetinu trestu.

V tomto se připomínky NS shodují se stanoviskem Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ), pod kterým je podepsán jeho první náměstek Igor Stříž. Podle NSZ návrh „nedůvodně zlepšuje“ podmínky pro podmíněné propuštění u pachatelů zvlášť závažných zločinů, aniž by byly stanoveny další podmínky, které by toto, podle NSZ „bezbřehé dobrodiní zákona“, kompenzovaly.

Petr Dimun