Nejvyšší soud odmítá rušení laických přísedících, navrhuje pouze jejich omezení

Nejvyšší soud (NS) v připomínkách k novele zákona o soudech soudcích odmítá, aby byl zcela zrušen institut laických přísedících. Podle NS je vhodné pouze omezit jejich účast na rozhodování o zvlášť závažných zločinech. Změny zákona o soudech a soudcích tak, jak byly předloženy ještě ministrem Janem Kněžínkem, odmítlo jako celek kolegium předsedů krajských soudů.

NS ve svých připomínkách vedle plošného zrušení přísedících rozporuje i návrh na hlášení vedlejších činností soudců, způsob „bočních“ vstupů do justice pro vybrané právnické profese či vyloučení opětovné kandidatury justičních funkcionářů.

O návrhu čtěte zde: Dvoustupňové kárné řízení se soudci nebo konec přísedících: Ministerstvo dokončilo klíčovou novelu

Ohledně laických přísedících je NS přesvědčen, že mají při hledání práva a spravedlnosti v českém justičním systému své místo, přičemž i v jiných evropských zemích s podobnou právní kulturou laičtí přísedící působí. V České republice se účast laických přísedících podle NS osvědčila a má zůstat zachována jak při rozhodování o trestněprávních, tak civilních věcech. Jejich účast zajišťuje veřejnou kontrolu, brání kabinetní justici a vnáší do rozhodování soudů jiné životní zkušenosti.
„Primárním smyslem institutu přísedícího je vnesení laického prvku do soudního řízení, nikoliv odborných právních vědomostí. Již z povahy věci plyne, že je to primárně předseda senátu, který zodpovídá za odbornou stránku vedení soudního řízení. Přísedící vnáší svojí účastí na řízení praktickou zkušenost vlastního života. Odbornou stránku věci zajišťují profesionální soudci“, píše se v připomínkách NS.

V nich NS ovšem navrhuje omezit účast přísedících v trestních věcech na rozhodování o zvláště závažných zločinech a v případě pracovněprávních sporů svěřit jejich volbu odborovým sdružením a zaměstnavatelským svazům. „Stran sestavování senátů je nutné především zdůraznit, že ve vztahu k přísedícím by měla být zohledněna minimálně jejich specializace na trestní či civilní úsek. Zároveň je třeba trvat na tom, aby jednotlivé soudy v rozvrhu práce předem a srozumitelně stanovily způsob, jakým budou místa přísedících v senátech obsazována“, popisuje NS své představy s tím, že je samozřejmě potřeba „zajistit, aby způsob přidělování přísedících do senátů byl natolik flexibilní, aby nevedl k ohrožení funkčnosti rozhodování jednotlivých senátů“.

Nahlašování vedlejších aktivit

K návrhu ministerstva spravedlnosti, aby soudci dopředu nahlašovali předsedům soudů své vedlejší aktivity, předložil NS alternativní návrh. Skupina států proti korupci  GRECO totiž navrhuje, aby i čeští soudci omezili své vedlejší aktivity a činnosti, neboť ty je mohou odvádět od primárního poslání výkonu funkce soudce.
V české realitě jsou například časté případy soudců, kteří jsou kvůli své publikační a přednáškové činnosti pravidelnými plátci DPH. V horším případě existuje podezření, zda skrze cílené vedlejší aktivity, a s tím spojeným finančním ohodnocením, není vyvíjen některými subjekty na soudce negativní vliv.

Podle názoru NS však publikační a přednášková činnost k soudcovské funkci patří a „slouží justici samotné i společnosti jako celku“. Ministerstvem navržený registrační způsob by tak podle NS mohl vést soudce k nežádoucímu omezování svých aktivit, a proto je upřednostňováno, aby soudci své vedlejší aktivity pouze dodatečně oznamovali předsedům soudům.
A to ještě pouze v případě, že by jejich rozsah přesáhl 30 nebo 40% ročního příjmu soudce. Jedná se podle NS o modifikaci německého modelu, který při dosažení této hranice vedlejší činnosti soudcům zapovídá zcela. Jako důvod takového řešení je uvedena snaha nezatížit soudy další administrativou a omezit riziko dotazů veřejnosti na vedlejší činnosti soudců.

Ohledně zákazu opakování funkce předsedy a místopředsedy soudu navrhuje NS absolutní zákaz změnit na zákaz opakování funkce bezprostředně po skončení stávajícího mandátu.

Petr Dimun