Soudní exekutoři mají úspěšnost vymáhání ke 30ti procentům Foto: Facebook

Exekutorská komora: U neplatných rozhodčích doložek dluh nezaniká

Povinnost hradit dluh nesouvisí s rozhodčím ani exekučním řízením, právním důvodem existence dluhu, a povinnost jej hradit, je úvěrová či jiná smlouva. Jinými slovy dluh z úvěrové smlouvy nezmizí jen tím, že bude zastavena exekuce vedená na základě vadného rozhodčího nálezu. Dlužník v takovém případě musí počítat s tím, že věřitel svoje právo na zaplacení opětovně uplatní, tentokrát u soudu. Exekutorská komora tak reaguje na informace, které se objevily v uplynulých týdnech se v médiích, týkající se tzv. neplatných rozhodčích doložek.

V minulosti rozhodčí doložky ve velkém využívaly některé úvěrové společnosti. Při nesplácení si pak vybraly arbitra, který rozhodl v jejich prospěch a přiznal firmě vysoké pokuty a úroky. Zrušení exekuce ale ještě neznamená zrušení pohledávky jako takové, a věřitelé se budou obracet na soudy s novými žalobami v nalézacím řízení.

Čtěte také: Retroaktivní působení judikatury v oblasti rozhodčího řízení a exekuce v praxi

Jak dále EK uvádí, pouze soud opětovně rozhodne o tom, zda v daném případě povinnost dlužníka je nebo není, a pokud je, tak v jakém rozsahu. Jestli nakonec dojde k určité korekci (např. nepřiznání části příslušenství v případě nadstandardně vysokých úroků), záleží na konkrétních okolnostech případu. Výsledek soudního řízení je těžké předvídat a může se tedy paradoxně stát, že s ohledem na rostoucí příslušenství dluhu bude dlužník muset zaplatit více, než kdyby ho býval uhradil v exekučním řízení. „Nedá se říct obecně, kdy jsou rozhodčí doložky neplatné. Vyjdeme-li z rozhodnutí soudů, které v této souvislosti proběhly, pak mezi nejčastější důvody pro zastavení exekuce vedené na základě starších rozhodčích nálezů patří nedostatek pravomoci rozhodce k rozhodnutí sporu mezi dlužníkem a věřitelem buď z důvodu nedostatku rozhodčí smlouvy spočívající v nedostatečně určitém vymezení osoby rozhodce či netransparentním způsobem jeho ustanovení, či nesplnění zákonných podmínek týkajících se osoby rozhodce – typicky existují pochybnosti o tom, zda je rozhodce nepodjatý.“

EK: Nejde k nezákonné exekuce

Navíc judikatura soudů se v této otázce stále vyvíjí. Ústavní soud zdůrazňuje, že zastavení takové exekuce je třeba chápat jako prostředek ultima ratio a nelze tedy „jen tak“ připustit zásahy do právní jistoty věřitele. Typicky v případě, když dlužník v průběhu rozhodčího i exekučního řízení včas nevyužil prostředky právní obrany nebo navrhuje zastavení exekuce s výrazným časovým odstupem po oznámení o skončení exekuce, nebude se svým návrhem úspěšný. Posouzení, zda určitá doložka trpí takovou vadou, že může vést k zastavení exekuce, není tedy jednoduché a je potřeba individuální posouzení každé smlouvy, doložky, rozhodčího nálezu. Což je pochopitelně také drahé a každý dlužník by si měl zvážit případné důsledky a náklady s tím spojené. „V médiích se v souvislosti s rozhodčími doložkami objevil termín „nezákonná exekuce“. Ten evokuje, že snad exekutor v takové exekuci postupuje nezákonně. Skutečnost je taková, že jde o exekuce, kde po přezkoumání zákonných předpokladů pro její vedení pověřil soud exekutora vedením exekuce.  Soudní exekutor z vlastní iniciativy exekuční řízení nevede a nemůže vedení exekuce odmítnout. Znamená to tedy, že exekuce byly nařízeny po právu,“ vysvětluje Komora s tím, že v těchto exekucích však mohlo dojít k tomu, že vznikl důvod pro zastavení exekuce, což ovšem ještě neznamená, že exekuce byla vedena nezákonně. Exekutoři jsou především orgány veřejné moci. Stát je zákonem pověřil k tomu, aby vymáhali přiznané nároky. Exekutor není oprávněn (až na malé výjimky) posuzovat, zda nárok je nebo není po právu.

Stát zaspal

Podle exekutorů stát zaspal, když připustil rozmach rozhodčího řízení, v němž byly rozhodovány i spotřebitelské věci. Zejména věřitelé většinou z nebankovního sektoru začali tento způsob řešení sporů hojně využívat, protože nechtěli čekat několik let na vydání rozsudku u obecných soudů. Tohoto prostředku se začalo, byť někdy nevědomky, v některých případech zneužívat – věřitelé požadovali po dlužnících plnění jejich smluvních závazků, zejména chtěli vrátit své peníze. S tímto však v mnoha případech byly spojeny sankce, které jsou nyní předmětem soudních sporů. Závěrem Exekutorská komora připomíná, že provozuje několik bezplatných právních poraden (v Praze, Brně, Plzni a Ostravě), kam může přijít kdokoliv s žádostí o pomoc a Exekutorská komora mu poradí, jak svojí obtížnou životní situaci co nejlépe zvládnout. Navíc funguje také online poradna na stránkách www.ekcr.cz.

(sr)