Zastupitelé Postoloprt osvobozeni. Nemůžeme hodnotit, zda zvolil znalec správnou metodu, hájila se státní zástupkyně

Soudkyně Okresního soudu (OS) v Chomutově Kateřina Vltavská dnes zprostila všechny obžalované, kteří jako zastupitelé města Postoloprty rozhodli v roce 2015 o prodeji domu v majetku města, čímž měli podle státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství (OSZ) v Lounech spáchat trestný čin. Návrh na zproštění dnes po výslechu znalce, který pro potřeby soudu vypracoval znalecký posudek, navrhla sama státní zástupkyně.

Padl totiž stěžejní důkaz, na kterém stála obžaloba, totiž znalecký posudek, který si opatřila policie a podle kterého měli zastupitelé svým rozhodnutím spáchat městu škodu.
Zastupitelé se měli trestného činu dopustit tím, že na podzim roku 2015 prodali dům v majetku města dosavadní nájemkyni, aniž si předtím opatřili posudek. Město nabídlo dům k prodeji poprvé už v roce 2008 za 1,6 milionu korun, avšak žádný zájemce se nepřihlásil. Město pak cenu snížilo na milion korun, ale podnikatelský záměr dvou přihlásivších se městu nezamlouval, proto záměr prodeje zrušilo.
V roce 2015 vyjádřila zájem dům odkoupit dosavadní nájemkyně, provozující v domě krejčovství a půjčovnu šatů. Záměr prodeje byl městem veřejně oznámen, žádný jiný zájemce se nepřihlásil. Záhy však zájemkyně městu oznámila, že není schopna částku zaplatit naráz, neboť nezískala pro odkup domu hypotéku. Došlo k dohodě s vedením města na zaplacení části ceny hned a desetiletém splátkovém kalendáři, kdy i s úroky měla konečná cena činit 1,25 mil. Kč. Takový způsob prodeje pak opět schválilo zastupitelstvo města. Na policii se však obrátil jeden z nespokojených zájemců, což následně vedlo k policejnímu vyšetřování a podání obžaloby.

Znalec přizvaný soudem dnes potvrdil, že jím zjištěná cena, která je rozhodná pro účely trestního řízení, se pohybuje mezi 750 až 1,15 mil. Kč, přičemž pro účely soudu ji stanovil na 950 tisíc Kč.

Znalec si při výpovědi před soudem opakovaně postěžoval na mezery, které při oceňování nemovitostí pro tyto a podobné účely v legislativě a podzákonných předpisech jsou. Nemovitost popsal jako značně zanedbanou, a to i po opravách, které zadalo město. Tyto opravy v hodnotě skoro 0,5 mil. Kč totiž zhodnotil jako neúčelné, neboť zajišťovaly většinou pouze „lepší vzhled“ objektu.

Mohlo by vás zajímat

Ústavní soudce David Uhlíř odchází, zpravodajem byl v takřka třech tisících případech

Kriticky se vyjádřil na adresu práce znalce, kterého si přizvala policie a jehož posudek sloužil jako stěžejní důkaz pro obžalobu. Zásadní problém tohoto znaleckého posudku byl podle něj v tom, že byl zhotoven podle metody určené pro výpočet daně z nemovitosti. Tato metoda je totiž podle něj výslovně určena pouze pro v případy, kde je v zákoně uvedeno, že se má podle tohoto předpisu oceňovat. Oceňování podle tohoto předpisu pro jiné účely, tedy i pro účely trestního řízení, je zcela nevhodné. „Cena podle vyhlášky je nejpřesnější, protože vyjadřuje cenu na desetihaléře, nikoliv ale, že je to cena správná“, konstatoval před soudem znalec.

Státní zástupkyně pak v reakci na závěry znalce v závěrečné řeči konstatovala, že oproti přípravnému řízení došlo k zásadní změně důkazní situace, kdy ke skutku sice došlo, ale prodej byl realizován za odpovídající cenu. A navrhla proto zproštění obžaloby. Ve svém vystoupení ovšem hájila postup jak policie, tak svůj, neboť není podle ní v možnostech orgánů činných, aby poznaly, zda se znalec mýlí či nikoliv. Že byla metoda zvolená znalcem špatná vyšlo najevo až dnes a postup orgánů činných opravňoval i postup samotných zastupitelů, kteří nijak nezdůvodnili zvolenou cenu, za který dům prodali.

„Pokud jde o postup OČTŘ, tak jak policejní orgán, tak státní zástupce, pokud nemají odborné znalosti, tak přibírají znalce s tím, že těžko pak mohou předvídat, zda znalec použije či nepoužije špatnou metodu. Výběr metody je výsostně odborná otázka. Policejní orgán v opatření o přibrání znalce při formulování otázky nepochybil, což ostatně potvrdil i revizní posudek, z něhož je zřejmé, že provádění znaleckého posudku je v souladu s paragrafem 137 trestního zákoníku. Institut znaleckého posudku pak vychází z toho, že znalec má odborné znalosti, kterými orgány činné v trestním řízení nedisponují. Znalec je zde pak od toho, aby tyto odborné znalosti sdělil a orgán činný v trestním řízení z nich vycházel. Zde šlo o poměrně složitou věc, kdy dle revizního posudku velmi zkušeného revizního znalce bylo nutné cenu stanovit kombinací metody nákladové a srovnávací. Ostatně nejen znalec přibraný orgány činnými v trestním řízení podal nevyhovující posudek, ale taktéž znalec obhajoby pochybil a nebyl s to si své závěry při výslechu při hlavním líčení obhájit, jak to konstatoval v posudku revizní znalec. Těžko pak lze chtít po policejním orgánu a po orgánech činných v trestním řízení, aby byly vůbec schopny vyhodnotit zvolenou metodiku posudku. Postup orgánů činných v trestním řízení rovněž opravňoval přístup zastupitelů, jelikož zastupitelé při stanovení kupní ceny vycházeli z tužeb jediné zájemkyně, aniž by jí navrženou cenu jakkoliv ověřili. I samotný průběh prodeje vzbuzoval pochybnosti ostatních zastupitelů, kteří vznášeli relevantní námitky a nebylo na ně reagováno. A shoda nebyla ani na způsobu pozdějšího splácení kupní ceny. Právě tyto skutečnosti vedly orgány činné v trestním řízení, že se věcí zabývaly a v takové důkazní situaci vznikly zjevné pochybnosti o tom, zda vůbec získalo město do svého majetku skutečně takové peněžní prostředky, které představovaly hodnotu převáděného majetku. Nezbylo než tedy zahájit trestní stíhání, následně podat obžalobu, neboť povinností státního zástupce je chránit veřejný zájem. Ale jak jsem řekla, v průběhu hlavního líčení došlo tedy k zásadní změně důkazní situace, kdy dnes při slyšení znalce své závěry přesvědčivě obhájil, nadto ještě v mezidobí došlo ke změně zákona, která v době podání obžaloby ještě nebyla účinná, nebyla známá, která také obžalovaným prospívá, mluvím teď o paragrafu 38 zákona o obcích, a proto tedy navrhuji, aby došlo ke zproštění obžaloby.“ – Ze závěrečné řeči státní zástupkyně.

Proti takovému zhodnocení důvodů pro zproštění ovšem protestoval zástupce obhajoby, podle kterého vůbec nebyl prokázán skutek, ani objektivní a subjektivní stránka. Skutek se podle obhajoby nestal, posudek policií přizvaného znalce byl jediným důkazem a OČTŘ nebraly po celou dobu přípravného řízení v potaz námitky obhajoby proti tomuto posudku. Přitom byly předloženy opakovaně důkazy, proč se tak zastupitelé rozhodli, argumenty byly navíc ověřitelné ze zápisů jednání samosprávy.

Starosta Postolprt Zdeněk Pištora, který se zastupoval sám, vyjádřil pocit bezmoci. V každém zastupitelstvu je podle něj někdo, kdo bude vždy namítat, že se stalo něco nezákonného. V přípravném řízení si policejní orgán nevyžádal všechny podklady, kde bylo vysvětleno, proč zastupitelé rozhodli tak, jak rozhodli, ačkoliv byl na to policejní orgán upozorňován. Ohledně znaleckého posudku policie obžalovaní taktéž opakovaně upozorňovali na jeho chybnost, ale vždy bez úspěchu.
I z tohoto důvodu si jak on, tak ostatní účastníci vzali lhůtu pro odvolání. Lhůtu pro odvolání si vzala i státní zástupkyně.

Petr Dimun