Překlopení evropské směrnice DAC 6, která zavádí oznamování „přeshraničního uspořádání“ správci daně, by podle České advokátní komory (ČAK) opět ohrožovat prolomení advokátní mlčenlivosti. Před tím, aby zákonodárci úpravu aplikovali i na vnitrostátní uspořádání, varovali zástupci Komory na semináři „Advokátní mlčenlivost a daňové souvislosti“. Člen předsednictva ČAK Tomáš Sokol upozornil, že povinnost mlčenlivosti advokáta je hodnotou především pro klienta.
Ministerstvo financí již předložilo návrh novely daňových zákonů v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie, konkrétně evropské směrnice DAC 6. Novela by měla začít platit od 1. 1. 2020. Novinka vupravuje proces oznamovací povinnosti přeshraničních uspořádání.
Otázkou podle českých advokátů je, zda tuzemští politici nebudou mít podobné snahy jako při transpozici směrnice DAC 5. Česká pirátská strana tehdy navrhla, aby advokáti a daňoví poradci museli berním úředníkům poskytnout údaje o svých klientech v těch případech, kdy finanční správa bude mít podezření na daňový únik ve výši alespoň půl milionu korun. Návrh nakonec neprošel.
Piráti návrh zdůvodnili tím, že jim přijde nelogické, aby se získané údaje daly využívat jen pro mezinárodní správu daní, ale ne pro tuzemský výběr daní. Chtěli tím bránit daňovým únikům u velkých korporací. Podle ČAK jsou ovšem podobné snahy pokusem prolamovat ústavní principy. „Směrnice DAC 6 je primárně koncipována tak, aby nezasahovala do základních principů právního státu, jak už to však bývá, naši zákonodárci jsou obvykle papežštější, než papež. Revoluční nápady vznikají pod praporem páchání dobra,“ řekl na semináři ČAK předseda ČAK Vladimír Jirousek.
Podle další zástupkyně ČAK Moniky Novotné je implementace DAC 6 důkazem pokračování známého nešvaru. „To co se nepodařilo získat domovními prohlídkami advokátů by nyní mohlo být možné získat přes daňové zákony. Podle Novotné navíc směrnice vznikla kvůli daňové erozi silných států jako je například Německo, nikoliv kvůli ČR, kde je daňové prostředí příznivé.
Viceprezident německé advokátní komory André Haug upozornil, že mlčenlivost patří k nosným pilířům výkonu advokacie. „Svobodná advokacie není samozřejmostí. Eroze pokusů vlomení se do advokátní mlčenlivosti v Evropě sílí také kvůli zločinům spojeným s terorismem,“ uvedl s tím, že v Německu se politici snaží směrnici implementovat i pro vnitrostátní uspořádání.
Tomáš Sokol následně upozornil, že důvěrnost vztahu advokáta s klientem se dařila udržet i i za minulého režimu. Vadí mu, že ke snaze prolamovat mlčenlivost dochází bez jakékoliv odborné diskuze. „Mlčenlivost není princip užitečný pro advokáty, ale pro klienty. Pro mě není hodnotou, je hodnotou občana a klienta. Pokud se tato hodnota ztratí, ztratí se především pro něj,“ upozornil místopředseda ČAK.
Podle něj se lidé dnes v právu neorientují, ale povinnost mlčenlivosti advokáta je pro ně jasnou hodnotou, která je snadno pochopitelná. „Jakmile bude tato povinnost advokáta jakýmkoliv způsobem relativizována, pro normálního občana to znamená, že toto právo ztratil – on sám není schopen se v situaci orientovat,“ dodal Sokol. Žádný politik podle něj zatím nevysvětlil, jak by prolomení mlčenlivosti pomohlo výběru daní a hovoří se pouze mlhavě o tom, že budou odhalovány určité činnosti.
Daňová správa hledá důkazy u advokátů
„Obávám se, že to není poslední opatření,“ konstatoval k navržené směrnici DAC 6 soudce NSS Karel Šimka. Celý proces vedoucí ke snaze prolamovat princip advokátní mlčenlivosti nastartovala podle něj ekonomická krize a s tím spojená poptávka veřejnosti po hledání viníků. „Od té doby se začínají transpoziční normy objevovat jako houby po dešti, a my čelíme sílícímu tlaku na jejich další posilování.“
Daňová správa si zvyká na to, že hledá důkazy jinde než u daňových subjektů, včetně advokátů a daňových poradců. Tím roste snaha o oklešťování advokátní mlčenlivosti. Dostáváme se tak do světa, kde tajemství přestává být tajemstvím, přičemž řešení je pouze na politicích, dodal dále Šimka. My se můžeme pouze pokusit o zmírňování a o minimální transpozici. „Advokát je prodlouženým mozkem klienta, pokud mu ten mozek odřízneme, přijde o jakoukoli možnost adekvátní a kvalifikované právní pomoci.“
Podle poslance SPD Jiřího Kobzy je pro toto hnutí prolomení advokátní mlčenlivosti nepředstavitelné. „Otevírá se zde pole pro spolupráci mezi ČAK a zákonodárci. Připomněl rovněž Istanbulskou smlouvu, kterou kritizovala i ČAK s tím, že prolamuje nejenom advokátní, ale dokonce lékařské tajemství.
Mlčenlivost je sice v zákoně definována jako povinnost daňového poradce, ale zároveň je to i právo poradce na to, aby ostatní subjekty, především pak stát, mlčenlivost respektovaly, konstatoval Tomáš Hajdušek z Komory daňových poradců s tím, že jejím cílem je především ochrana práv a oprávněných zájmů jeho klienta a je zároveň nezbytným předpokladem důvěry ve vztahu mezi poradcem a jeho klientem. Zároveň je mlčenlivost daňového poradce, stejně jako je tomu u advokáta, jistou zárukou a nezbytným předpoklad pro uplatnění ústavního práva daňového subjektu na právní pomoc. „Jakékoliv zásahy do mlčenlivosti daňového poradce nejsou zásahem do práv poradce, ale především do práv jeho klientů a mělo by tak být i v zájmu právního státu je využívat ve zcela ojedinělých a nezbytných situacích.“ Podle Hajduška je nutné si uvědomit, že jednou z úloh daňového poradce a smyslu jeho činnosti vůči klientům je i preventivní působení před pácháním přestupků nebo trestných činů, nejen v oblasti daní. V rámci boje proti daňovým únikům mohou další takové zásahy být kontraproduktivní v tom směru, že odradí od využívání služeb ty klienty, kteří by jen konzultovali své obchodní a jiné aktivity z hlediska jejich souladu s právními, především daňovými, předpisy. „Služeb daňového poradce nevyužije daňový subjekt, jehož cílem je zkrátit daň.“
Pokud se týká samotné směrnice DAC 6, problém už samotného nastavení systému oznamovací povinnosti spočívá v tom, že povinnosti jí stanovené mohou být v rozporu s právní zásadou zákazu sebeobviňování se, která se uplatňuje i v daňové oblasti. „Z hlediska samotného uplatnění této zásady je přitom nutno vycházet z interpretace v širším pojetí, tj., že se nejedná pouze o samotné právo odmítnout vypovídat, ale rovněž i právo širší spočívající v odmítnutí poskytnutí informací, jež mohou posléze vést k trestnímu stíhání i samotného daňového poradce, jemuž vznikne povinnost transakci oznámit správci daně, neboť ten může být spolupachatelem trestného činu zkrácení daně. Nelze rovněž opominout, že nyní je trestná už i jen příprava trestného činu zkrácení daně.“
Směrnice DAC 6 sice respektuje profesní mlčenlivost ze zákona, kterou má daňový poradce nebo advokát, nicméně i tak ji nepřímo prolamuje v případě oznamovací povinnosti zprostředkovatele, který je daňovým poradcem, vůči jinému zprostředkovateli, případně uživateli, kteří by nebyli jeho klientem, pokračuje dále Hajdušek s tím, že by přitom došlo k přímému porušení mlčenlivosti podle zákona o daňovém poradenství. „Podobně by mlčenlivost mohla být prolomena i při navrhované povinnosti daňového poradce jako zprostředkovatele oznamovat tzv. typizovaná daňová schémata, tedy schémata, která nejsou vytvořena individuálně pro konkrétního klienta. „České specifikum implementace DAC V a DAC VI přichází v době, kdy maximální výběr daní je ze strany vládního establishmentu chápán jako naprosto prioritní úkol a smysl státu, a tomu odpovídá i nastavení správní praxe při správě daní, kdy již existující zákonné průlomy do mlčenlivosti nebo práva na informační sebeurčení nejsou jako výjimky z pravidla vykládány restriktivně, ale naopak velmi extenzivně,“ uzavírá Hajdušek.
(epa, sr)
