V lednu letošního roku schválili čeští poslanci hojně diskutovanou novelu insolvenčního zákona, která by měla pomoci více lidem než doposud dostat se z dluhové pasti. Tzv. nulová varianta původně navrhovaná bývalým ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO), která za určitých podmínek připouštěla možnost nesplácet nic z dlužné částky kromě odměny pro insolvenčního správce, nenašla ve sněmovně podporu. Novela však ještě nenabyla účinnosti a už se ví, že bude potřeba ji významně změnit. Šance na nulové oddlužení, zacílená na podnikatele, přichází z Bruselu.
Z odhadů Evropské komise vyplývá, že každý rok v Evropské unii zkrachuje kolem 600 firem denně. To má za následek ztrátu 1,7 milionu pracovních míst ročně. Jeden ze čtyř případů insolvence pak spadá na přeshraniční insolvenci, tzn. kdy věřitelé a dlužníci pochází z různých států. I s ohledem na tyto skutečnosti schválil v pátek 28. března Evropský parlament nová pravidla týkající se restrukturalizace, insolvence a oddlužení podnikatelů. Tato pravidla cílí především na ty společnosti, které se do finančních potíží dostanou bez vlastního zavinění a mají životaschopný podnikatelský model. Jejich restrukturalizace namísto likvidace má pomoci části z nich se zachránit a zachovat pracovní místa. Proces oddlužení by zároveň neměl podnikatele stigmatizovat a stát se překážkou pro další podnikání.
Schválená směrnice obsahuje z pohledu českého insolvenčního zákona zcela nové koncepty. Jednou z novinek je např. možnost účinné preventivní restrukturalizace, která by měla firmám umožnit vyhnout se platební neschopnosti a kdy kontrola nad majetkem a každodenním provozem v zásadě zůstává v rukou podnikatele a nepřesouvá se na insolvenčního správce. Poctiví ale neúspěšní předlužení podnikatelé pak mají dostat tzv. „druhou šanci“, tj. možnost úplného oddlužení nejpozději do tří let od vyhlášení úpadku, a to bez uvedení minimální částky nebo procenta, které z dluhu musí splatit. Pokud budou tedy poctivě splácet vše, co mohou, dluh se jim smaže, i když věřitelům nevrátí nic z půjčené částky.
Po schválení Evropským parlamentem by měly ještě letos v červnu směrnici odsouhlasit také členské státy EU, které ji posléze musí do dvou let, tedy do poloviny roku 2021, převést do svých právních řádů. Předpis jim však zároveň ponechává poměrně dost prostoru pro volbu vhodných opatření, umožňuje totiž přijetí výjimek, a to včetně možnosti prodloužit dobu oddlužení ve zvlášť odůvodněných případech.
Podle vyjádření ministerstva spravedlnosti pro Ekonomický deník představuje směrnice další posun v problematice řešení úpadku podnikajících fyzických osob a odstranění překážek pro jejich oddlužení a při jednáních v Bruselu k němu Česká republika zaujala kladný postoj.
Mohlo by vás zajímat
V českém právním řádu se problematice oddlužení podnikatelů, které je možné od roku 2014, věnovalo postupně několik novel insolvenčního zákona, přičemž hojně diskutovaná byla především ta poslední z letošního ledna. Ta odstranila řadu překážek na vstupu do pětiletého procesu oddlužení, zejména předpoklad splacení minimálně 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů. Nicméně dlužníci musí stále podle této novely prokázat, že zvládnou platit alespoň určitou minimální částku jako odměnu insolvenčnímu správci a stejnou částku věřitelům. Princip nulového oddlužení, který původně prosazoval bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), byl v průběhu schvalování novely českými poslanci výslovně odmítnut s tím, že poškozuje věřitele.
Zatím není jisté, zda Česká republika rozšíří působnost nových pravidel i na nepodnikající fyzické osoby, což směrnice umožňuje. „Řešení této otázky bude předmětem diskusí na úrovni expertní pracovní skupiny na ministerstvu, širší odborné veřejnosti a pochopitelně otázkou politického rozhodnutí,“ uvádí ministerstvo spravedlnosti.
Jak však upozorňuje Tomáš Valášek, ředitel společnosti Insolvence 2008, nepřiměřené rozdíly v režimech pro podnikatele a nepodnikatele mohou vést k obcházení zákona jednou či druhou skupinou. „Již dnes u nás některé úvěrové společnosti podmiňují půjčku spotřebiteli založením živnostenského listu. Tím dlužníka vyvedou ze spotřebitelského režimu, který jim v současnosti poskytuje lepší ochranu než režim pro podnikatele. Tento by se však nyní měl paradoxně stát pro dlužníky výhodnější a umožňovat rychlejší oddlužení. Česká republika bude muset proto důkladně zvážit, zda rámec pro podnikatele a spotřebitele nesjednotí,“ řekl Valášek.
Podle analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau bylo v období od srpna 2017 do července 2018 vyhlášeno 5 646 bankrotů fyzických osob podnikatelů. Množství nepodnikajících dlužníků, kteří vstupují do oddlužení v současné době, odhadují experti na 20.000 lidí, po vstupu poslední novely insolvenčního zákona v platnost by se toto číslo mělo zvýšit na 50 až 100.000 lidí.
„Ani princip nulového oddlužení však není samospasitelný. Počet předlužených lidí u nás je ve srovnání se západními zeměmi neúměrně vysoký. Je nutné se zároveň zabývat i příčinami, které k tomuto stavu vedly, a odstranit je,“ dodává Valášek.
Helena Sedláčková, Ekonomický deník
