Zanedlouho to bude rok, co z čela Okresního soudu (OS) ve Žďáru nad Sázavou musel odejít jeho předseda Roman Švaňhal. Dodnes se i přes úsilí vedení Krajského soudu (KS) v Brně nepodařilo vybrat jeho nástupce. S obsazováním funkcí ve vedení okresních soudů se potýkají i ostatní předsedové krajských soudů, a to zvláště u těch malých. Jak zjistila Česká justice, mezi poslanci vzniká iniciativa, jejímž cílem je alespoň sjednotit dosavadní rozdíl v délce mandátů předsedů soudů na deset let.
Soudní funkcionáři, tedy předsedové a místopředsedové jednotlivých soudů, mají stanovené funkční období od přijetí novely zákona o soudech a soudcích v roce 2008. Tehdy ministerský návrh původně žádné časové omezení neobsahoval, dostalo se tam tehdy taktéž prostřednictvím poslanecké iniciativy, kterou na Ústavně právním výboru Poslanecké sněmovny předložil Marek Benda (ODS). Ten dnes připouští, že by pro návrh na sjednocení mandátů všech soudních funkcionářů hlasoval, pokud by byl předložen.
Tehdejší zdůvodnění rozdílu mezi délkou mandátu předsedů a místopředsedů nejvyšších soudů, který je desetiletý a funkcionářů soudů ostatních, který je sedmiletý, nebylo podle pamětníků nijak sofistikované. Situaci ve správě soudů pak zkomplikoval ještě Ústavní soud o dva roky později, když svým nálezem zamezil možnost opakování mandátů soudních funkcionářů. Není vyloučeno, že novela zákona o soudech a soudcích, kterou připravuje ministerstvo spravedlnosti, bude opět takovou možnost obsahovat.
Obě změny by podle předsedů krajských soudů, které Česká justice oslovila, měly většinou jejich podporu. Libor Vávra, předseda Městského soudu v Praze, by podpořil sjednocení délky mandátů soudních funkcionářů. Avšak byl by zásadně proti možnosti jejich opakování, s výjimkou pro soudy s méně jak 12 soudci. Pro sjednocení je i předseda KS v Brně Milan Bořek.
Dvakrát pět let?
Předseda KS v Ústí nad Labem Luboš Dörfl upozorňuje, že jen osvojení si dovedností k výkonu funkce předsedy či místopředsedy soudu si vyžaduje delší čas. Stejně tak některé projekty, například investičního charakteru, přesahují sedmiletý mandát. „Pokud ke změnám justičních funkcionářů dochází v cyklu 7 let a není možno mandát opakovat, zřejmě přijde do určité míry nazmar vše to, co se předseda soudu musí z oblasti manažerské, kontrolní i personální naučit. Obsazování funkci předsedů zejména na menších okresních soudech již po sedmi letech výběrovým řízením, je také činnost relativně komplikovaná a není vždy jistota, že o pozici bude mít zájem taková kolegyně či kolega, kteří k řízení soudu mají také předpoklady“, popisuje své zkušenosti Dörfl. Podle něj by tak bylo prodloužení mandátu rozumným krokem. Ke zvážení dává i možnost jednoho opakování mandátu s tím, že by byl naopak pětiletý. „Tím by se vyřešila i možnost ukončit činnost soudního funkcionáře po prvním, kratším, období pro ty předsedy, kterým řídící činnost nevyhovuje“, dává k úvaze Dörfl.
Foto: archiv
Předseda plzeňského krajského soudu Miloslav Sedláček už o poslanecké iniciativě slyšel, podporuje ji, avšak s výhradou, že by se neměla vztahovat na stávající soudní funkcionáře. Podle Sedláčka je nešťastné, že zákaz opakování mandátu soudního funkcionáře se dovozuje pouze z odůvodnění nálezu Ústavního soudu. Preferoval by v tomto směru zákonnou úpravu s tím, že nejméně v případě okresních soudů by bylo vhodné umožnit opakování mandátu, a to na základě výběrového řízení. „Setkal jsem se s názory, že si pak hodně potenciálních uchazečů netroufne kandidovat proti stávajícímu předsedovi. To je sice možné, ale podle mého náhledu: kdo si na toto netroufne, ať tedy předsedu nedělá. Jak by s takovým přístupem posléze vedl soud?“, vznáší řečnickou otázku Sedláček.
Stejně jako státní zástupci?
Pokud jde o zkušenost s obsazováním míst na okresních soudech, nejvíce zaznamenali tři uchazeče, výjimkou ale nebyl i zájemce jediný. „Zejména v případě menších soudů pak někteří kolegové přijímají tuto funkci spíše jako oběť,“ popisuje své zkušenosti Sedláček.
Za rozumné by považoval sjednocení funkčního období na 10 let i předseda KS v Českých Budějovicích Milan Tripes: „Jednak z toho důvodu, že při aktuálně aplikovaném zákazu opakování mandátu soudních funkcionářů se zejména u malých okresních soudů jen velmi obtížně hledají kandidáti, kteří by byli nejen schopni, ale i ochotni funkci vykonávat, a jednak z toho důvodu, že pokud by byla na 10 let nastavena délka funkčního období vedoucích státních zástupců (o čemž se rovněž uvažuje), nebylo by logické, aby u soudních funkcionářů krajských a okresních soudů byla délka funkčního období i nadále sedmiletá.“
Také předseda KS v Hradci Králové Jan Čipera záměr podporuje. Ani on se nedomnívá, že by zákon o soudech a soudcích opakování mandátu soudních funkcionářů zapovídal. „Za mého působení ve funkci předsedy KS došlo k výměně všech předsedů okresních soudů v našem obvodu. Z celkem 11 okresních soudů se u 6 přihlásil 1 kandidát, ve 4 případech se přihlásili 2 kandidáti a jen v jednom 4 kandidáti. Decentně vyjádřeno, u některých, zejména menších soudů není mezi soudci velký zájem o řídící funkce, a proto jsem byl rád, že se zatím pokaždé někdo našel. Pro ilustraci mohu uvést, že nejmenší okresní soud v našem obvodu má pouze 7 soudců. U některých výkon řídící funkce znemožňují zdravotní či osobní důvody, další již dané funkce vykonávali a někteří o ně prostě nemají zájem. Je tedy zřejmé, že obsazování míst funkcionářů u okresních soudů nebude ani v budoucnu vždy zcela bezproblémové“, popisuje své zkušenosti Čipera.
Žádné funkční období
Předseda KS v Praze Ljubomír Drápal je z předsedů soudů nejradikálnější: podle něj by předsedové soudů neměli míst stanovené žádné funkční období vůbec. „Předsedy soudů, včetně okresních soudů, by měli být jmenováni soudci na závěr své soudcovské kariéry, zhruba na posledních nejvýše 10 až 15 před skončením soudcovského mandátu. Funkční období by mělo být stanoveno pouze místopředsedům soudů. Musí-li však mít funkční období také předsedové soudů, mělo by být u soudů všech stupňů stejné, nejméně 15 let“, domnívá se Drápal.
Ten také upozorňuje, že nemožnost opakování mandátu soudního funkcionáře musí mít nutně za následek, že se jednou vyčerpá okruh osob vhodných pro výkon funkce předsedy nebo místopředsedy, takže budou do těchto funkcí posléze jmenováni stále méně vhodní uchazeči. Až nakonec nebude nikdo vhodný nebo ochotný takovou funkci zastávat. „V současné době jsou do funkcí u okresních soudů často jmenováni soudci jen s krátkou odbornou praxí (bez odpovídající autority a schopností) a zejména u menších okresních soudů je potřeba obsadit funkci předsedy soudu vskutku obtížně řešitelný problém. Opakování mandátu je za těchto situací naprostá nutnost“, upozorňuje Drápal.
(pd, epa)
