Kde jsou meze trestní odpovědnosti manažerů v byznysu za to, že je člověk členem orgánu obchodní společnosti? Mohlo by v důsledku rozhodnutí Nejvyššího soudu v kauze solárních elektráren bratří Zemků na Chomutovsku docházet systémově k porušování zásady individuální trestní odpovědnosti a zásady odpovědnosti za zavinění? Odborníci se tím zabývali v rámci kulatého stolu České justice a Ekonomického deníku „Individuální trestní odpovědnost a výkon funkce“.
Právník a člen prezidia Unie obhájců Lukáš Trojan ve svém příspěvku uvedl, že samotné kauzy takzvaných „solárních baronů“ jsou podle něj odrazem společenského zadání. „Jsou to různé vlny. Byla vlna kriminalizovat zastupitele měst a obcí a další z těchto vln byla boj se „solárními barony“. Mám pocit, ale je to jenom pocit, že zkrátka když dojde k takovému společenskému zadání, tak se tímto zadáním řídí i orgány činné v trestním řízení a snaží se této společenské poptávce vyhovět,“ myslí si advokát. Podle něj nelze vyvozovat absolutní „objektivní“ odpovědnost statutárních orgánů obchodních společností za jejich rozhodování. „To by byl nesmysl,“ dodal.
Reagoval tak na otázku v souvislosti s případem solárních elektráren bratří Zemků, kdy soudy dovozovaly zavinění z členství ve statutárním orgánu obchodní společnosti. Obhájci na tomto příkladu varují před konstrukcí objektivní (absolutní) odpovědnosti fyzické osoby jakožto statutárního orgánu korporace.
O co jde v kauze bratří Zemků?
Podle soudu u elektráren Saša-sun a Zdeněk-sun se bratři dopustili přípravy podvodu, když podepsali předávací protokoly k elektrárnám, na základě kterých elektrárny jako dílo přešly z dodavatele na objednatele a to v době, kdy na nich byly nedodělky. Zároveň získali právo na výhodnou výkupní cenu za solární elektřinu dodanou do veřejné sítě, která platila pro elektrárny s licencí do konce roku 2010.
V případě je varovné, že podle řady právních expertů došlo k porušení nejvýznamnějších zásad trestního práva – individuální trestní odpovědnosti a odpovědnosti za zavinění. Zjednodušeně řečeno vina jim nebyla prokázána, soudy ji vyvodily ze skutečnosti, že bratři byli v orgánech obchodní společnosti. Byli navíc odsouzeni ani ne za dokonaný trestný čin či pokus o něj. Téměř 7 let ve vězení dostali za přípravu trestného činu. Elektrárny na konci roku 2010 přitom fyzicky stály, dodávaly elektřinu do sítě a na místě to prověřili pracovníci ERÚ. Nepomohla ani bohatá obrazová a fotografická dokumentace. Podle obhájců Zemků Nejvyšší soud navíc ignoroval argumentaci uvedenou v dovolání a odmítl ho. Například advokát Petr Toman Českou justici uvedl, že se tak zavádí absolutní trestní odpovědnost pro manažery firem, která je v rozporu se zásadami právního státu.
Trojana také zaujalo, že v kauze došlo k překvalifikování z pokusu podvodu na pouhou přípravu podvodu. „Já vím, že to nemají soudy lehké, v případě, že se takto kvalifikuje, ale rozhodně není představitelné, že by se z toho dala dovozovat nějaká objektivní odpovědnost. To je prostě nesmysl a nemůže to existovat,“ uvedl Trojan.
Reportáž z kulatého stolu najdete zde: Nový trestní řád by měl posílit prvky oportunity v trestním řízení
Odkazoval se přitom na dříve uveřejněný text předního českého odborníka na trestní právo Petra Tomana, který uvedl, že zavedení absolutní trestní odpovědnosti by bylo zpronevěření se principům právního státu. „Hon na solárníky, jak tuto kampaň označila média, vypukl někdy v letech 2012 – 2013, a byl doprovázen výroky o údajném největším tunelu v dějinách. Později se k této agresivní rétorice přidaly i strany vládní koalice, byť celá kampaň postrádala racionální odůvodnění, neboť podíl veřejné podpory na výrobu elektřiny ze slunečního záření ve skutečnosti tvoří minimální procento ceny elektřiny pro spotřebitele“ řekl Toman v rozhovoru pro Českou justici. „Bratři Zemkové se sami nepodíleli na zhotovování staveb ani kontrole průběhu stavebních prací. To měli na starosti přizvaní odborníci, na jejichž odborné stanovisko se plně spoléhali. Z mého pohledu tak absentuje subjektivní stránka, tj. vědomost bratrů Zemkových o případných nedostatcích protokolů a jejich úmysl kohokoliv uvést těmito protokoly v omyl“ konstatuje Toman.
Podle předsedy Městského soudu v Praze Libora Vávry není jednoznačné, že udržení jednoty a totožnosti skutku by mělo být vždy v neprospěch obviněného. „Protože jinak to může být nekonečná hrůza, když se budou policisté a státní zástupci strefovat do definice jakýchsi pidipodskutků toho jednoho příběhu,“ vysvětlil.
Podle Vávry jsme již na konci vlny boje trestním právem proti fungování politiky v Česku. „Nebo alespoň doufám, že jsme na konci vlny trestní represe. Ale tu vlnu nezvedli státní zástupci nebo policisté, ba dokonce ani nějací aktivisté, ale politici sami,“ míní zkušený trestní soudce. Vlny „módních“ trestních stíhání kritizoval s tím, že takto právo jako konzervativní systém fungovat nemá.
Akce se konala v pražském Mánesu v pátek 12. dubna a moderoval ji vydavatel České justice a Ekonomického deníku Ivo Hartmann. Pozvání přijali předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu František Púry, exministryně spravedlnosti Helena Válková, člen prezídia Unie obhájců Lukáš Trojan, ředitel insolvenčního odboru ministerstva spravedlnosti Martin Richter, předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra a výkonná ředitelka Svazu Měst a obcí Radka Vladyková.
(epa)
